Domino efekt a přírodní škody. 2017 jako rok technologií. Severní Korea a ... mobily. Wall Street proti burzám, nejlepší firmy a nepoužitelný bitcoin. Zachycení uprchlíci, Česko míří k soudu. Slováci nás mají rádi a my je také. Pravidelné Perly týdne.
Trhy, ekonomika, politika – kaskády, rok technologií a mobily v Severní Koreji
Na stránkách Financial Times jsme tento týden mohli nalézt rozsáhlou úvahu na téma živelných katastrof a následných ekonomických škod. Profesor David Alexander z ULC pro deník zmínil, že škody způsobené bouřemi se časem zvyšují, jednak kvůli jejich větší četnosti a síle, ale také kvůli „dominovému efektu“. Ten je podle něj stále intenzivnější a kvůli němu „vstupujeme do doby kaskádovitých pohrom“.
Příkladem podobné kaskády může být zemětřesení v Japonsku, které v roce 2011 přímo způsobilo smrt 100 lidí. K tomu ovšem vyvolalo vlnu tsunami, která zabila 18 000 lidí a udeřila na jadernou elektrárnu ve Fukušimě, kde byly poškozeny tři reaktory. Je těžké říci, zda větší škody napáchala tsunami, či jaderná havárie, ale v obou případech byly určitě vyšší, než škody napáchané samotným zemětřesením.
Financial Times v následujícím obrázku popisují světové oblasti a regiony s největším rizikem zemětřesení, záplav, požárů a větrů s vysokými rychlostmi. Pozornost zbudí velké oblasti, které jsou ohroženy záplavami a to v podstatě na všech kontinentech, včetně Evropy (a také České republiky). V grafu jsou také vyznačeny velké metropolitní oblasti s celkovou odhadovanou hodnotou nemovitostí (v bilionech dolarů). Je zřejmé, že řada velkých měst a aglomerací se nachází právě v oblastech s vysokým rizikem:
Na konci šedesátých let držely americké domácnosti až 20 % svých aktiv v akciích, dalšího vrcholu bylo dosaženo na konci technologické bubliny. Během poslední finanční krize se naopak podíl akcií na celkových aktivech domácností pohyboval u historických minim. Jak je ovšem zřejmé z následujícího grafu společnosti Bespoke, od té doby se toto číslo opět postupně zvyšuje a nyní dosahuje více než 15 %. Bohatství amerických domácností tedy stále není tak koncentrováno v akciích jako na konci technologické bubliny, ale k předchozím maximům se postupně přibližuje:
Druhý graf od Bespoke ukazuje dosavadní vývoj cen akcií jednotlivých sektorů zastoupených na americkém trhu. Jednoznačnou jedničkou jsou stále technologie, jejichž návratnost je ve srovnání s celým trhem zhruba dvojnásobná. Nejhůře vedoucím si sektorem jsou telekomunikace a energetika – v obou případech investoři trpí ztrátami:
WSJ informuje tento týden o tom, že ani Severní Koreji se nevyhýbá nadšení pro chytré mobilní telefony. Ty začínají být běžně k vidění i v ulicích severokorejských měst. Deník ale chladí nadšení, které by mohly vyvolávat úvahy o následném větším přístupu k informacím a otevřenosti. Podle něj se naopak i tato technologie stává vládním nástrojem kontroly nad společností, protože vláda chytré mobilní telefony využívá k dalšímu upevňování své moci a sledování lidí v zemi.
Byznys – Wall Street proti burzám, nejlepší společnosti a nepoužitelný bitcoin
Tradeři a finanční společnosti začínají rebelovat proti chování burz. Jak informoval WSJ, některé z největších bank na Wall Street se spojily, postavily se proti burzám s tím, že sem jim nelíbí, jak moc vydělávají na prodeji dat týkajících se obchodování. Mezi nespokojence, kteří chtějí, aby se do věci angažoval regulátor SEC, patří mimo jiné Stanley, Vanguard Group aVirtu Financial.
Drucker Institute zveřejnil seznam nejefektivnějších firem na světě. Ten je sestavován na základě několika hlavních měřítek, mezi které patří schopnost uspokojit potřeby zákazníka, aktivní přístup zaměstnanců k rozvoji celé společnosti, schopnost inovovat, finanční síla firmy a její sociální zodpovědnost. Jak ukazuje tabulka, na první místa žebříčku se dostaly společnosti jako , a Alphabet, první desítku uzavírají společnosti , a :
Bloomberg Gadfly poukazuje na to, že stavební firmy by měly být negativně dotčeny plánovanými změnami v americkém daňovém systému. Svědčit by jim nemusel ani výhled na pokračující zvedání sazeb v USA a jejich ziskovosti jistě neprospívající rostoucí ceny některých stavebních materiálů. Je tak s podivem, dobře si vedou akcie těchto firem. Jak ukazuje následující graf, jejich návratnost je vysoko nad letošní návratností celého trhu. A zatímco na vrcholu internetové bubliny se PE tohoto segmentu pohybovalo kolem hodnoty 8,5, nyní se nachází kolem 13.
Ačkoliv se ozývá celá řada hlasů podivujících se nad prudkým růstem cen některých digitálních měn, investoři, či spekulanti jim podle všeho zatím velkou pozornost nevěnují. Dostatečně varující zřejmě není ani následující graf, který srovnává vývoj průměrného poplatku za bitcoinovou transakci. Náklady spojené s praktickým používáním bitcoinu tedy prudce rostou a to vede některé obchody a další společnosti k tomu, že tohoto adepta na měnu přestávají používat. Jak ale bylo zmíněno, spekulacím na jeho hodnotu tento znatelný posun směrem k nepoužitelnosti zatím podle všeho nevadí.
WSJ tento týden píše o tom, že společnost , či přesněji řečeno jedna z jejích dcer jménem United Industries podváděla své zákazníky. Prováděla totiž nepotřebné opravy železničních strojů s tím, že díly, které by mohly její chování odhalit, házela do moře.
U nás doma – 4 tisíce zachycených uprchlíků, jdeme k soudu, ale Slováci nás mají rádi a my je taky
Domácí média tento týden informují o tom, že Evropská komise posílá Českou republiku, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu. Příčinou je, že tyto země podle komise neplní své povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl. Evropská komise požaduje, aby v EU existoval trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků, který by fungoval v případě, že dojde k vážné migrační krizi.
Novinky.cz informují o tom, že „silná migrační vlna do Evropy opadá a ČR se dlouhodobě vyhýbá“. Do zemí EU přišlo jen během letošního roku téměř 160 tisíc osob, v Česku bylo od června 2015 zachyceno 3 929 nelegálních migrantů a od července 2015 jsme přijali celkem 109 Syřanů a Iráčanů. Zpráva ministerstva vnitra o migraci ke konci letošního října tvrdí, že nelegální migranti využívají tři hlavní cesty do Evropy: Přes Řecko, centrální středomořskou trasou a nakonec západní středomořskou trasu přes Španělsko.
Na idnes.cz jsme tento týden mohli najít výsledky průzkumu Sociologického ústavu AV ČR a slovenského Inštitútu pre verejné otázky, který se zaměřuje na vztahy a historii Čechů a Slováků. Po 25 letech podle něj považují Češi a Slováci rozdělení Československa spíš za správný krok, ale až dvě třetiny občanů obou zemí vidí jako chybu, že k němu došlo bez referenda. Vztahy mezi Čechy a Slováky zůstávají na velmi dobré úrovni. Z roku 1993 se pak postupně stává čistě historická událost, protože tu „vyrostla už více jak jedna generace, která nemá s Československem nic společného“. Jedna čtvrtina nejmladší generace už dokonce prohlašuje, že jí porozumění slovenštině dělá ve větší míře potíže. Slováci pak prý hodnotí Českou republiku výrazně pozitivněji než svou domovinu, ale dokonce i lépe než samotní Češi Česko. Slováci se k nám stěhují obvykle kvůli studiu, či za prací. Důvěra Slováků směrem k Čechům je v porovnání s ostatními národy nesmírně vysoká.
Podle říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění více než polovina Čechů hodnotí životní úroveň svých domácností kladně. Za dobrou označilo životní úroveň své domácnosti 54 % lidí, jen 12 % jí považuje za špatnou. Ekonomickou situaci u nás považuje za dobrou 37 % lidí, za špatnou 20 %. Podobné výsledky byly zaznamenány v září. Svou životní úroveň hodnotí hůře důchodci nebo lidé, kteří se politicky řadí k levému středu. K lidem s kladnějším hodnocením patří například obyvatelé větších měst a příznivci politické pravice.