ČNB podle očekávání včera snížila na svém zářijovém zasedání sazby o dalších 25bps na 4,25 % a vyslala komentář, který ukazuje na pokračující opatrné uvolňování měnové politiky. Pro snížení o 25bps hlasovalo 6 členů, pro 50bps jeden člen (odhadujeme, že šlo o Tomáše Holuba nebo Jana Fraita). Guvernér Aleš Michl sice stále hovořil primárně o nutnosti udržet trvale nízkou inflaci, mezi řádky se však dalo vyčíst, že slabý růst dělá bankovní radě podobně velké vrásky na čele.
Situační zpráva pravděpodobně ukázala, že oproti srpnové prognóze lehce převažují proti-inflační rizika. Šlo zejména o pomalejší růst mezd, kosmeticky silnější korunu, ale především se výrazně dolů posunula očekávání ohledně zahraničních úrokových sazeb (EURIBOR). Předpoklad, že se úrokové sazby v eurozóně udrží do konce roku 2025 nad 3,0 %, vypadá jako nerealistický (náš odhad aktuálně v blízkosti 2,5 %, ČNB nově předpokládá 2,7 %).
Zdá se však, že bankovní rada se rozhodla nekomunikovat přímo rizika “prognózy”, ale rizika a nejistoty “plnění inflačního cíle”. Co přesně to bude znamenat popravdě guvernér zcela jasně nevysvětlil, ale zdá se, že komunikace rizik bude primárně směřovat k faktorům, z kterých mají členové bankovní rady obavy…, půjde více o pocity než o vymezení se vůči prognóze.
I proto je pravděpodobně stále bez jasnější relevance k prognóze zmiňováno jako pro-inflační riziko dynamika mezd (i když prognóza sama předpokládala dynamiku rychlejší). Čistě z pohledu prognózy je hlavním pro-inflačním překvapením především struktura stávající inflace. A tu Aleš Michl do seznamu “obav” bankovní rady zařadil také. Inflace totiž v srpnu překvapivě zůstala na 2,2 % (0,4 p.b. nad prognózou), a to nejen kvůli potravinám, ale i v důsledku vyšší inflace služeb. Právě ta společně s přetrvávajícími zvýšenými inflačními očekáváními bude asi vybízet centrální bankéře v budoucnu k opatrnosti a odrazovat je od agresivnějšího uvolnění měnové politiky.
Vzhledem k tomu, že jsou základní úrokové sazby stále relativně vysoko nad přirozenou sazbou (odhadujeme v blízkosti 3,50 %), očekáváme na každém dalším zasedání až do února 2025 (včetně) snížení sazeb o 25bps.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se včera vrátila pod lehký tlak a po zasedání ČNB oslabila do blízkosti 25,15 EUR/CZK. Na vině mohl být lehce neutrálnější vzkaz guvernéra Aleše Michla akcentující i rizika pro hospodářský růst (viz úvodník). Současně však vzrostla také averze k riziku na globálních trzích, což se koruně také dvakrát nelíbilo.
Konec týdne je na domácí scéně bez výraznějších událostí a pozornost tak může přitáhnout zejména dynamika eurodolaru nebo zasedání švýcarské centrální banky. Výraznější pozitivní obrat na koruně však zatím nepředpokládáme.
Eurodolar
Absence kurzotvorných informací a mírný nárůst averze k riziku včera dolaru pomohly, takže mírně umazal část předchozích ztrát.
Dnes se dostanou do hry nejenom data (např. revize amerického HDP), ale především centrální bankéři. Vystoupit by měly i těžké váhy jako šéf Fedu Powell či prezidentka ECB Ch. Lagardeová. Ještě než se tak stane, tak eurodolar může nepřímo ovlivnit i rozhodování švýcarské centrální banky. SNB by měla snížit úrokové sazby - jde o to o kolik. Konsensus je nastaven na -25 bazických bodů, ale některé banky sázejí i na pokles o 50 bodů.
Akcie
Hlavní zámořské indexy včera velmi dlouho hledaly směr, jakým se vydat. Technologický index Nasdaq 100 otevřel včerejší obchodní seanci růstem, který se ale poměrně rychle vyčerpal a index začal pomalu oslabovat. Až do závěru obchodní seance se pak pohyboval okolo hodnot úterního závěru. Index S&P 500 včera dokonce oslaboval a nepomohl ani závěr obchodování, který akcie nevytáhl vzhůru. Silně oslabovaly akcie amerických automobilek: GM: -4,6 %, Ford: -4,1 %, Rivian: 6,9 %. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 -0,18 %, Nasdaq 100 +0,14 % a Dow Jones -0,69 %.