Němečtí politici se konečně začínají bavit o roli, kterou by jejich země měla hrát v Evropě. Sophia Besch a Christian Odendahl z Centre for European Reform se domnívají, že Německo by se mělo vymanit z dosavadní perspektivy „malé země“. Berlín by si naopak měl uvědomit svůj význam daný velikostí země a její ekonomiky, zvažovat, jak ovlivňuje své sousedy, a v neposlední řadě se více věnovat svým bezpečnostním závazkům.
Němci doposud „outsourcovali“ otázky své bezpečnosti do Spojených států a evropské otázky zase řešili v úzké spolupráci s Francií a Velkou Británií. Strategickým úvahám o zahraniční a bezpečnostní politice se tak nemuseli věnovat do hloubky a užívali si v tomto ohledu poměrně luxusní pozice. Jenže to se změnilo s příchodem Donalda Trumpa a do určité míry i s brexitem.
Besch a Christian Odendahl se domnívají, že Německo se bude muset více věnovat strategickým otázkám v oblasti mezinárodního obchodu. Spojené státy se tu totiž vzdávají své vůdčí pozice, a tím se uvolňuje místo, které může vyplnit EU. Německo v jejím čele by mělo prosazovat větší ochranu životního prostředí, lidských práv a také férové daňové systémy. Evropa by se pod jeho vedením měla snažit o šíření tržní ekonomiky a také vlády práva, a to zejména u svých sousedů.
Německo by se zároveň mělo více snažit o posílení eurozóny. Berlín pravděpodobně nebude souhlasit se sdílením dluhů či rozsáhlým společným rozpočtem. Může ale prosadit větší roli fiskální politiky při vyhlazování ekonomického cyklu. Berlín by také měl přestat brzdit vytváření bankovní unie. Investice by podpořilo vytvoření státního investičního fondu.
V roce 2015 se Německo postavilo do vůdčí role během imigrační krize a nyní by mělo vytvářet dlouhodobou migrační strategii. V jejím rámci by měl Berlín jednat pragmaticky s Tureckem a Libyí, aby zastavil migrační proud přes tyto země. Měl by také zajistit koordinaci pomoci z jednotlivých evropských zemí. Nemělo by jít jen o pomoc ekonomickou, ale o provázaný systém pomoci a podpory investic, rozšiřování tržní ekonomiky, demokracie a vlády práva.
Zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě a potřeba snižování závislosti na USA znamenají, že Německo musí zvýšit investice do obrany a modernizovat své vojenské složky. Země nyní nedisponuje větší vojenskou silou schopnou zásahu, ani klíčovými zbraňovými systémy. Berlín by měl v Evropě tlačit na racionalizaci systému obrany a využívat bojových zkušeností Francie a Velké Británie.
„Berlín by neměl dělat chybu a domnívat se, že Trumpova vláda bude v roce 2020 nahrazena někým, kdo bude uvažovat podobně jako vlády před Trumpem. Namísto toho by Německo mělo investovat do změn v transatlantických vztazích. S Varšavou musí konstruktivně jednat o migraci a vládě práva. A mělo by využít příležitosti, kterou pro reformu eurozóny představuje prezident Emmanuel Macron,“ píše Centre for European Reform.
Zdroj: Centre for European Reform