To je 50 miliard dolarů tady, 200 miliard támhle, a než se nadějete, mluví se o skutečných penězích. S nejnovější hrozbou amerického prezidenta Trumpa, který chce zavést 10procentní cla na čínské zboží za 200 miliard USD, a čínským slibem „energické odpovědi“ je nebezpečí odvetné obchodní války mezi USA a Čínou zase o něco blíž. Ekonomové agentury Bloomberg přišli s několika úvahami, co by americká cla na čínské zboží za celkem 250 miliard USD znamenala.
250 miliard USD odpovídá zhruba polovině veškerého amerického dovozu z Číny a zhruba 1,8 procenta čínského HDP. Dopad cel bude výrazně menší ze dvou důvodů. Za prvé, zhruba třetina přidané hodnoty čínského vývozu pochází z dovážených komponent. A za druhé, dopad cel závisí i na cenové elasticitě poptávky.
Vliv na Čínu?
V případě dovozu za 50 miliard USD by zvýšení cel o 25 % dostalo čínský vývoz na nulu, usuzují ekonomové. V druhém případě Trump navrhl 10% cla na dovoz čínského zboží za 200 miliard USD. Je otázkou, zda by toto také srazilo čínský vývoz na kolena, nebo jen zvýšilo náklady, které by se rozdělily mezi prodejce a kupce.
Pokud budeme uvažovat o cenové elasticitě rovné dvěma, 10% zvýšení tarifů na zboží za 200 miliard USD by znamenalo pokles čínského vývozu o 40 miliard USD. Celkově by tedy ekonomové Bloombergu očekávali pokles čínského vývozu do Spojených států ve výši 90 miliard dolarů (25% cla na vývoz za 50 miliard USD srazí vývoz na nulu, 10% cla srazí vývoz za 200 miliard na vývoz za 160 miliard USD). Za předpokladu, že třetina z těchto 90 miliard USD pochází z dovážených komponent, by ztráta pro Čínu znamenala 60 miliard USD, tedy zhruba 0,4 % hrubého domácího produktu.
A pak je tu prostor pro další kolo dopadů. Jejich zdrojem by byl dopad slabšího vývozu na investice v čínském zpracovatelském sektoru. Vzhledem k tomu, že čínský vývoz do ostatních částí světa mimo USA by pravděpodobně zůstal nedotčen, by tento efekt zůstal zřejmě minimální. Prognostické modely Bloombergu ukazují na pokles HDP o zhruba 0,1 %.
Suma sumárum, slabší vývoz a slabší investice v průmyslu by srazily čínský HDP až o 0,5 %.
Čína by to pravděpodobně dokázala kompenzovat, odhadují také ekonomové. Sáhnout by mohla domácích subvencích, kterými by chtěla podepřít domácí poptávku. Další kompenzací by mohly být vyšší investice do infrastruktury.
Dopady pro USA
Pro americkou ekonomiku, která je skoro na vrcholu kapacit, by vypnutí čínského dovozu a navýšení domácí produkce znamenalo přehřátí. Vyšší dovozní náklady by také znamenaly další cenové tlaky.
Cílených 50 miliard USD v dovážené čínské produkci představují stroje a další zboží bez přímého vliv na spotřebitele. U cel na dovoz za 200 miliard USD by se toto kouzlo nemuselo tak snadno podařit.
S nárůstem dovozních cen by se snížila reálná kupní síla amerických domácností, což by zasáhlo poptávku. Nejkrajnější scénář by mohl vypadat tak, že Fed by mohl stát před několika skutečnostmi: rychlejší inflací, nebezpečími pro výkonnost ekonomiky a zvýšenou kolísavostí na trzích, kde by kvůli obavám ze ziskovosti firem mohly nastat výprodeje.
Čínská reakce?
Spojené státy vyvážejí do Číny za 130 miliard USD ročně. Pokud Washington ke clům na dovoz za 250 miliard přikročí, je otázkou, jak bude „říše středu“ reagovat. Jednou možností je, že zavede vyšší cla na užší seznam zboží. Peking by ale také mohl zkomplikovat život americkým firmám působícím v Číně.
Ekonomové Bloombergu jedním dechem upozorňují, že Trumpovy výhrůžky je nutné brát jako hrozbu, ale i jako vějičku pro další jednání.
Dnešní tržní reakce je ovšem jasná. Čínský pevninský index Shanghai Composite odepisoval v jednu chvíli až 5 %. Ztráty nakonec zmírnil, i tak ale v závěru skončil pod klíčovou úrovní 3000 bodů, což se stalo poprvé od září 2016. Propad zažily technologické tituly, jejich index ChiNext odepsal 5,8 %. Poklesem si prošly i hongkongské akcie. Index Hang Seng ztratil 2,8 %. Čínská měna se na páru s dolarem dostala nejníže za 5 měsíců. Japonský jen, který platí za bezpečné útočiště v době zvýšení nejistoty, na páru s americkým dolarem vyletěl nahoru.
Zdroj: Bloomberg