Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes schválila tříletý záložní úvěr 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč) pro Argentinu. Fond z půjčky okamžitě uvolní 15 miliard USD, polovina této částky bude použita pro podporu rozpočtu. Zbývajících 35 miliard USD bude mít vláda k dispozici po celou dobu trvání dohody jako zálohu, další případné uvolnění peněz bude záviset na pravidelných čtvrtletních kontrolách ze strany MMF.
Argentinský prezident Mauricio Macri v květnu oznámil, že jeho vláda usiluje o finanční dohodu s MMF. Rozhodnutí předcházela prudká devalvace argentinské měny. Žádost o pomoc ale v zemi vyvolala vlnu nevole. Většina Argentinců viní měnový fond z toho, že jeho úsporná opatření způsobila nejhorší ekonomickou krizi v zemi v roce 2001 a dohnala zemi ke státnímu bankrotu.
Macriho vláda se při dohodě o poskytnutí úvěru zavázala, že urychlí snahy ke snížení rozpočtového deficitu.
Nový guvernér centrální banky Luis Caputo v rozhovoru s místními listy Clarín a La Nación uvedl, že příchod peněz od MMF stabilizuje devizový trh v zemi.
Úvěr pro Argentinu je druhým nejvyšším úvěrem, jaký MMF kdy poskytl. Největší úvěr, v objemu 88 miliard USD, získalo Mexiko, upozornil britský ekonomický list Financial Times.
Argentinu v posledních letech sužuje jedna z nejvyšších inflací na světě, letos by mohla dosáhnout až 25 procent. Argentinské peso za poslední rok ztratilo zhruba čtvrtinu své hodnoty. V rámci boje proti slabému kurzu domácí měny a vysoké inflaci zvýšila argentinská centrální banka v květnu základní úrokovou sazbu na 40 procent.
Země v současné době provádí pod vedením prezidenta Macriho reformy zaměřené na tržní ekonomiku. Macri je argentinským prezidentem od prosince 2015, kdy ukončil dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus. Během ní byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Cristina Fernándezová, kteří oba tíhli k levicové politice a zvyšovali sociální výdaje.