Donald Trump vyhrál americké prezidentské volby s tím, že klade „Ameriku na první místo“. Této zásady se podle svých prohlášení drží neustále, ale hlavní ekonom francouzské banky Natixis Patrick Artus to zpochybňuje. Konkrétně tvrdí, že kdyby se skutečně držel hesla „Amerika na prvním místě“, jeho politika by v nejedné oblasti vypadala úplně jinak.
Pokud by se Trumpova vláda starala hlavně o zlepšení situace v americké ekonomice, zaměřila by se na následující: Zlepšení systému vzdělávání, přilákání vzdělaných migrantů, zvýšení příjmů ve společnosti, a to zejména u příjmově nejslabších skupin, které by mohly výrazně posílit poptávku. Výrazným problémem americké ekonomiky je totiž příjmová nerovnost a růst mezd dlouhodobě silně zaostávající za růstem produktivity.
V neposlední řadě by pak vláda nechala dolar posilovat tak, aby se to projevilo na poklesu cen dovozů. A samozřejmě by nezaváděla nová cla. Ohledně těchto posledních bodů Natixis tvrdí, že „cenová elasticita amerických importů se blíží nule a pokud tedy dojde k zavedení cel nebo dolar oslabuje, na objemu dovozů se to projevuje minimálně, pouze dochází k jejich zdražení.
Takový recept je ale v podstatě opakem toho, co Trumpova vláda provádí. „Zvyšuje tarify a provádí expanzivní fiskální politiku v době, kdy se ekonomika nachází ve stavu plné zaměstnanosti (viz následující graf s fiskálními deficity a mírou nezaměstnanosti). Výsledkem je zhoršování bilance zahraničního obchodu a dá se očekávat, že dolar začne oslabovat,“ píše Natixis.
V souvislosti s nutností zlepšit kvalitu vzdělávacího systému Natixis tvrdí, že nyní je kvalita vzdělání nízká, což se projevuje i na klesajícím tempu růstu produktivity práce. Tato nízká kvalita má být zřejmá z následující tabulky, která porovnává skóre ze šetření PISA u vybraných zemí. V roce 2015 na tom byly Spojené státy z této skupiny nejhůře, naopak nejlepšího skóre dosáhlo Japonsko, Kanada a Finsko.
Zdroj: Natixis