Hloupá umělá inteligence a IBM odtržená od reality

Společnost IBM má podle německého Spiegelu velké plány se svým produktem umělé inteligence Watson a doufá, že by mohl změnit fungování zdravotnických firem a celého odvětví. Nicméně několik nemocnic ukončilo testy tohoto softwaru s tím, že nezlepšuje proces diagnózy a léčby nemocí. 

Spiegel klade svým čtenářům následující otázku: Představte si, že se ve velmi špatném stavu dostanete do nemocnice a máte na vybranou. Buď se vás ujme zkušený profesionál, který má za sebou 35 let praxe, a říká vám, že přijde na to, co vám je a jak vás vyléčit. Nebo si vyberete mladého doktora, který právě skončil školu a drží v ruce notebook, který podle jeho slov obsahuje 600 let zkušeností doktorů?

„V Německu ročně zemře téměř 20 000 lidí kvůli mylné diagnóze či špatné léčbě ... to by se mohlo změnit díky přístupu k datům a umělé inteligenci, alespoň podle některých slibů,“ píše Spiegel. Nejvíce se přitom v této oblasti snaží právě IBM a její Watson může být v určitých oblastech považován za „superpočítač“. Jeho aplikace dokážou s podporou 90 serverů vyrábět například filmové trailery, do kterých bez lidské pomoci vkládá ty nejatraktivnější scény z filmů. Nebo pomáhá v železniční dopravě či právníkům. 

IBM s touto svou novou zbraní hodlá provést revoluci ve zdravotní péči. Znalosti a data se v tomto odvětví každé tři roky zdvojnásobí a žádný doktor tomuto tempu nemůže stačit. Watson toho schopen je a vybere relevantní data způsobem, kterému není žádný lékař schopen konkurovat. Z tohoto pohledu je snaha IBM logická. Ovšem podle Spiegelu byl Watson v Německu testován na fakultních nemocnicích v Giessenu a Marburgu a „obě jsou nyní rády, že s projektem mohou skončit“. 

V praxi se totiž systém ukázal být mnohem méně inteligentní, než se doufalo. Nejdříve měl problémy i s těmi nejjednoduššími symptomy. Pokud si například pacient stěžoval na bolest na hrudi, Watson v diagnóze nezahrnul možnost infarktu a namísto toho poukazoval na vzácné infekční choroby. Někteří lékaři nyní podle Spiegelu na základě zkušeností s touto „umělou inteligencí“ uvažují o tom, zda nejde spíše o marketingový tah IBM než o skutečný pokus změnit svět medicíny. IBM ale neúspěch popírá. 

Praktické testy Watsona pak potvrdily i to, že počítače mají velký problém se čtením a interpretací psaných textů. Watson měl v rámci testů skenovat a pracovat s lékařskými záznamy pacientů, ale ukázalo se, že je pro něj složité interpretovat řadu informací včetně obratů typu „nelze vyloučit, že...“. Velkým zklamáním pak byla podle Spiegelu neschopnost Watsona pomoci pacientům s rakovinou. I zde podle některých lékařů dokázal student medicíny postupovat lépe než současná forma Watsona. Lékař Tobias Gantner k tomu dodává, že základní myšlenka za Watsonem a podobnými programy dává smysl, ale „marketing IBM je odtržen od reality“. 

Zdroj: Der Spiegel