Už celou generaci se ekonomové intenzivně snaží dát makroekonomii mikroekonomické základy. Známý ekonom Larry Summers se domnívá, že na jednu stranu tato snaha dává smysl. Je například rozumné, když se teorie investičních cyklů opírá o porozumění tomu, jak jednotlivé firmy činí svá investiční rozhodnutí. „Jenže si také musíme přiznat, že tato snaha postavit makroekonomii na mikroekonomických základech v podstatě vůbec nepřispěla k predikci Velké recese a k boji s ní,“ dodává ekonom.
Na finanční kolapsy je podle Summerse nejlepší hledět podobným pohledem, jaký navrhovali ekonomové jako Hyman Minsky a Charles Kindleberger, kteří se na ně dívali z makroekonomické perspektivy a o nějaké mikroekonomické základy se moc nestarali. Jde o další důkaz toho, že zmíněná snaha je chybným krokem a vlastně pro ni ani nehovoří vývoj v jiných vědních oborech. Například psychologové se snaží pochopit lidské chování bez toho, aby studovali neurony. Geologové predikují zemětřesení bez detailního studia základů fyziky. A inženýři používají řadu hrubých pravidel, která spočívají na jejich zkušenostech a ne na detailním studiu vlastností materiálů.
Makroekonomie tedy podle Summerse nemá být zakládána na optimalizačním chování domácností a firem, protože pak bychom se ponořili do příliš obsáhlých abstrakcí. Navíc výzkum stále více ukazuje, že optimalizace v té podobě, v jaké si ji ekonomové představují, je špatným modelem skutečného chování lidí. Jaký základ by tedy makroekonomie měla mít? Ekonom v odpovědi poukazuje na novou knihu A Crisis of Beliefs: Investor Psychology and Financial Fragility, kde Andrei Shleifer a Nicola Gennaioli kladou velký důraz na očekávání, a to zejména očekávání, která nejsou podle běžných měřítek racionální. „Ve skutečnosti vše naznačuje, že jsou předmětem systematických chyb založených na prosté extrapolaci,“ píše Summers.
Kniha poukazuje na práci známých ekonomů Daniela Kahnemana a Amose Tverskyhi, která „může sloužit jako základ modelům tvorby očekávání“. Tento přístup pak podle Summerse „pomáhá přehodnotit hypotéční bublinu před propuknutím krize a zároveň vysvětluje, proč politici a investoři tak mylně hodnotili vývoj na trzích“. Ekonom uznává, že „je jednodušší vysvětlovat minulost, než predikovat budoucnost“. Podle jeho názoru ale i přesto platí následující: „Teorie ekonomických cyklů a krizí, které stojí na naší tendenci k hamižnosti a pak k přílišnému strachu, se zdají být mnohem realističtější než teorie založené na optimalizaci.“
Zdroj: larrysummers.com