O smrti tradičního maloobchodu toho bylo napsáno již mnoho. Podobné články, zejména v USA, často doprovází hodně vypovídající fotografie zavřených obchodů či supermarketů. Většinou je tento vývoj připisován rostoucí popularitě internetových obchodů, ti hloubavější k tomu ještě přidávají hlubší změny v chování spotřebitele. Jenže ani zde není obrázek černobílý a možná je vše trochu jinak.
Následující graf od Bespoke srovnává vývoj sektoru internetových obchodů, tradičního retailu a celého indexu SPX. Zatímco ten letos žádné rekordy netrhá, maloobchod si vede velice dobře, a to v obou jeho formách. Ten online je na tom sice znatelně lépe, ale rozhodně tu nehovoříme o tom, že by jedno subodvětví prosperovalo a druhé upadalo. Před několika týdny jsem tu psal o tom, že v USA by nyní mohl na obrátkách nabrat spotřební boom tažený vývojem mezd a silným trhem práce. A tento faktor se na optimismu investorů patrném v grafu bezesporu značně projevuje.

Zdroj: Bespoke
Občas tu píšu, že používat kreativní destrukce na makroekonomické úrovni je podobné, jako když se rozhodnu zničit plevel na zahrádce tím, že jí v letních vedrech přestanu zalévat: Plevel zničím, ale s ním i jahody. Stejně tak pokud dusím během ekonomického útlumu, či recese, poptávku nemístně utaženou monetární či fiskální politikou s naivní představou, že se „oddělí zrno od plev“, dosáhnu spíše toho, že usychat bude vše. Na makroúrovni se tedy musí s ničitelskými úvahami hodně, hodně opatrně. Kreativní destrukce má ale naopak plnou mocí vládnout na úrovni konkurenčního boje firem. A možná že právě maloobchod je nyní tím nejlepším příkladem tohoto ozdravného procesu na správném místě v praxi.
Brad Sorensen ze Schwabu nedávno psal o tom, že v USA lze stále najít znatelné rozdíly mezi tím, jak jsou vedeny některé obchodní řetězce – v přístupu k zákazníkovi, šířkou nabídkou, v prostředí, atd. A podle něj jsou tyto rozdíly dobře patrné i na rozdílech ve vývoji cen akcií těchto řetězců. Sorensen přidává více příkladů a celkově nehovoří o ničem jiném, než právě o kreativní destrukci na správném místě. Tlak online firem totiž nejvíce doléhá právě na ty hůře vedené tradiční obchody.
Zároveň ovšem Sorensenovy pracovní výlety po obchodech naznačují, že tato destrukce ne(s)končí téměř úplným zánikem kamenné (či spíše ocelovo-skleněné) části maloobchodu, ale že se možná již blížíme k bodu stabilizace. Tedy k bodu, kdy některé části kamenného retailu budou opět prosperovat. Podobně může vyznívat i Consumer Insights survey od PricewaterhouseCoopers. Podle ní v roce 2014 36 % tázaných uvedlo, že alespoň jednou týdně nakupují v tradičním obchodě. V roce 2015 takto odpovědělo 40 % tázaných a letos už 44 %.
Na závěr jeden z grafů, který ukazuje, jak se postupně zvedá růst mezd, což by mělo retailu bezesporu prospívat. Zároveň je zřejmé, že prostor pro další zvyšování mezd by měl být velký – alespoň ve srovnání s předchozími cykly. A graf jsem vybral i proto, že ukazuje, že tempo růstu mezd blížící se hranici cca 4 % začíná často zavánět průšvihem (z velké části proto, že Fed pak příliš prudce šlape na brzdu). Této zóně jsme ale stále poměrně dost vzdáleni a svým způsobem tak nyní máme v této oblasti tu nejlepší kombinaci ze všech.
