Abby Joseph Cohen z Columbia Business School má i dlouholeté zkušenosti z investičního bankovnictví a na Bloombergu hovořila o svém pohledu na dění v ekonomice a na trzích. K názorům, podle kterých politika americké centrální banky doléhá na trh s bydlením, uvedla, že se na něm projevuje celá řada dalších faktorů, včetně nedostatečné nabídky. Celá ekonomika je pak podle ní v bodě, kdy je znát určitý útlum na straně reálných investičních výdajů a maloobchodních tržeb.
Podle ekonomky se onen útlum nedostává do oblasti recese, ve druhé polovině roku ale „přijde test“. Ukáže se mimo jiné to, jaký bude dopad zaváděných cel, jak moc z nich budou absorbovat společnosti ve svých maržích a jak moc náklady spojené se cly ponesou spotřebitelé. Pokud by ekonomika ve druhé polovině roku začala skutečně výrazněji zpomalovat, bude to moment, kdy by Fed měl zasáhnout. Ke clům samotným ekonomka uvedla, že sice mohou být nakonec výrazně níže, než o jakých se hovořilo dříve. Ovšem stále svou výší budou odpovídat tomu, co bylo zaváděno na počátku třicátých let minulého století.
Cohen míní, že řada firem se rozhodla, že náklady cel pokryjí samy. Platí to jak o amerických společnostech, tak o zahraničních. Ale jsou i firmy, jako některé farmaceutické společnosti či , které dávají jasně najevo, že pokud cla zůstanou na nyní zmiňovaných úrovních, nebudou schopny absorbovat je do svých marží. Na druhou stranu „jsou cla pohyblivým cílem a jsou zaváděna pomalu.“ Druhá polovina roku by pak měla přinést přesnější obrázek toho, co se skutečně stane. K tomu expertka dodala, že odhady dopadů cel na ekonomiku včetně inflace nejsou zrovna jednoduchým výpočtem. Příkladem je třeba výroba automobilů, kdy samotný vůz může být vyroben ve Spojených státech, ale řada jeho součástek pochází ze zemí, jako je Kanada, Mexiko nebo další.
Uvedený příklad domácích automobilek pak ukazuje i to, že cla mohou mít dopad rovněž na ceny zboží a výrobků, které jsou považovány za domácí. Jednoduše proto, že jejich významnou složkou jsou stále části dovážené ze zahraničí. Monetární politice se pak na Bloombergu věnoval Lawrence Summers, podle kterého Fed dělá dobře, když vyčkává. Na jednu stranu tu je totiž riziko určitého útlumu ekonomické aktivity, ale na stranu druhou existuje riziko vyšších inflačních tlaků, včetně těch způsobených cly. Podle ekonoma přitom Fed může snižovat sazby velmi rychle v případě, že bude zřejmá potřeba takového kroku.
Summers připomněl září minulého roku, kdy Fed snížil sazby a v následujících týdnech došlo k růstu výnosů dlouhodobějších dluhopisů, které se následně přímo promítly do vyšších hypotéčních sazeb. Celkově ekonom míní, že pokud by Fed nyní udělal chybu v tom, že by sazby snížil opožděně, jde o mnohem menší chybu, než kdyby je snížil ukvapeně. Pak by totiž kvůli pokračující vysoké inflaci utrpěla důvěra centrální banky. Těžko pochopitelná jsou pak podle Summerse volání po poklesu sazeb k 1 %, která zaznívají ze strany vlády. „Zajímalo by mě, na jaké teorii tohle stojí,“ uvedl Summers.
Zdroj: Bloomberg