Profesorka ekonomie Stephanie Keltonová ze Stony Brook University se v rozhovoru se známým ekonomem Noahem Smithem zveřejněném na Bloombergu věnuje jedné z klíčových ekonomických otázek současnosti: Kdy je načase začít se obávat rozpočtových deficitů? Ekonomka uvedla, že projekce rostoucích rozpočtových deficitů americké vlády v ní nebudí panické obavy, pozoruhodná je ale jiná věc: „Republikáni provedli stimulaci v řádu 2 bilionů dolarů v době, kdy téměř všichni tvrdili, že by tak činit neměli, protože ekonomika se nachází blízko stavu plné zaměstnanosti.“ Jenže nyní se ukazuje, že zatím žádný velký problém nevznikl, nezaměstnanost se mírně snížila, inflace je pod kontrolou, důvěra podniků se nachází na velmi vysokých úrovních a růst zrychlil.
Smith na tuto úvahu namítá, že popsaný vývoj může být také důkazem nízké efektivity stimulace provedené přes snižování daní. „Existují důvody se domnívat, že multiplikátory jsou při snižování daní menší než multiplikátory u vyšších vládních výdajů. A že multiplikátory leží během boomu níž než multiplikátory během recese. Z toho bychom také mohli usuzovat, že k velké stimulaci vlastně nedošlo a ekonomické oživení probíhá z jiných důvodů. Takže možná hromadíme dluhy jen kvůli tomu, abychom posunuli daňový systém do větší regrese,“ uvedl ekonom. A dodal, že pro stranu amerického prezidenta je rozhodující, jak si vede soukromý sektor, na rozpočtové deficity zase tolik nehledí. Jinak řečeno, nezajímají je vládní deficity, ale přebytky soukromého sektoru.
Keltonová s ním souhlasila, že „jsou lepší způsoby, jak použít 2 biliony dolarů“, a „republikáni je použili zejména k daňové úlevě pro velké korporace a nejbohatší lidi v USA“. „Deficity se mohou vyšplhat příliš vysoko a pak roste riziko akcelerující inflace. Ale mohou být i příliš nízké. V takovém případě okrádají ekonomiku o důležitý zdroj příjmů, tržeb a zisků. V určitém bodě dojde i nyní k oslabení agregátní poptávky a expanze skončí. S ohledem na současný inflační vývoj se ale nedomnívám, že by současné deficity byly hrozbou. Pokud je něco hrozbou, pak je to možná přehnaná reakce Fedu na tyto deficity,“ tvrdí ekonomka.
Smith následně poukazuje na to, že inflace vyvolaná deficity může růst pomalu a pak je dostatek času na ni reagovat. V takovém případě není důvod k větším obavám. Nicméně může nastat i možnost, že rozpočtové deficity vyvolají prudce zrychlující inflaci. Jinak řečeno, ekonomika se může náhle přesunout z nízkoinflační rovnováhy do rovnováhy vysokoinflační a my nikdy nezjistíme, kdy nastal klíčový bod zlomu. A jelikož je trh práce nyní tak silný, zdá se, že potenciální přínosy velkých deficitů jsou relativně malé, zatímco vznikající rizika vážná. „A to není právě ta nejvýhodnější sázka na světě,“ uzavřel Smith.
Zdroj: Bloomberg