Mezinárodní monetární systém, jehož základ tvoří americký dolar, podle ekonoma Paula dos Santose nevyhovuje současným potřebám globální ekonomiky a vytváří řadu nerovnováh a zbytečných rizik. Santos na stránkách Institute for New Economic Thinking tvrdí, že současný systém „nutí centrální banky rozvíjejících se zemí nákladně akumulovat dolarové rezervy a vystavuje je nestabilitě spojené s fluktuacemi cen investičních aktiv a měnových kurzů.“ Tato nestabilita je přitom vyvolávána monetárním cyklem v americké ekonomice.
Současný systém má negativní dopady i na samotnou americkou ekonomiku, která není schopna uspokojit celosvětovou poptávku po bezpečných aktivech. Investoři se tak mohou obracet k aktivům, která jen budí zdání bezpečí, což ale může skončit podobně jako v roce 2007 po prasknutí hypotéční bubliny. A vysoká poptávka po dolarových aktivech může vést i k tomu, že americký finanční sektor má příliš velkou politickou sílu, což se může nakonec projevovat třeba pomalým růstem mezd.
Po roce 2008 padlo několik návrhů na změnu i samotných reforem, ty ale podle Santose nestačí. Překážkou je zejména to, jak složité je prosadit „alternativní monetární formy“. Funguje tu totiž síťový efekt, který značně favorizuje systém nyní existující. Pro dolar pak hovoří i likvidita a velikost amerických trhů a zřejmě i to, že některé subjekty by na přechodu k novému systému tratily. Potřeba reformy je ale dnes palčivá i proto, že američtí politici se „znovu vydali na nebezpečnou cestu deregulace a jejich daňové škrty oslabí fiskální pozici jejich země“.
Santos vidí řešení v takzvané Multilaterální clearingové unii (MCU). Jejím základem by měla být spolupráce centrálních bank a státních subjektů z vyspělých i rozvíjejících se zemí, které se významnou měrou podílí na mezinárodním obchodu. MCU by spočívala ve společném systému vypořádání plateb a vypořádací jednotkou by byl koš měn zemí, které by byly členy MCU. Takový systém by snižoval kurzová rizika, a to i v době vysoké averze k riziku, kdy řada měn rozvíjejících se zemí k dolaru oslabuje. Podle ekonoma by taková unie fungovala nejlépe, kdyby jejím základem bylo společné sdílení rizik a mechanismy, které by pomáhaly řešit vysoké deficity běžných účtů.
Pro vytvoření takové unie hovoří jednak nedostatky současného systému, ale také to, že vytváření systému nového by se mohlo stát předmětem mocenské hry, která se rozehrála například poté, co svou pozici ve světové ekonomice ztratila britská libra. MCU by měla naopak oddělovat domácí zájmy jednotlivých zemí na straně jedné a fungování mezinárodního měnového systému na straně druhé, což je přesně to, co současná globální ekonomika potřebuje.
Zdroj: Institute for New Economic Thinking