Společnost ČEZ zahájí jednání o prodeji svých bulharských aktiv s firmou India Power. Smlouva s firmou Inercom ale zatím zůstává v platnosti, přestože Inercom odkládací podmínky pro koupi bulharských aktiv dosud nesplnil. ČTK to dnes sdělila mluvčí ČEZ Alice Horáková. Hodnota obchodní transakce s Inercomem se odhadovala na 320 milionů eur (8,3 miliardy Kč).
Smlouvu, která vyvolala kontroverze, Inercom a ČEZ podepsaly letos v únoru. Bulharský antimonopolní úřad ale její realizaci 19. července znemožnil se zdůvodněním, že by Inercom získal na trhu dominantní postavení. ČEZ i Inercom podaly proti tomu stížnost, v současné době pokračuje před soudem odvolací řízení.
Lhůta společnosti Inercom na splnění odkládacích podmínek pro koupi aktiv ČEZ podle mluvčí uplynula na konci listopadu. Přesto ale zůstane smlouva uzavřená se společností Inercom zatím v platnosti, uvedla. "Společnost ČEZ však plánuje zahájit paralelní jednání s dalším uchazečem v pořadí, společností India Power, která již potvrdila svůj trvající zájem o bulharská aktiva ČEZ," sdělila mluvčí.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria. Firma podle výroční zprávy ČEZ v roce 2017 vykázala čistý zisk 412 milionů korun, provozní výnosy firmy činily 5,8 miliardy korun.
Plán zahájit paralelní jednání se společností India Power není podle analytika Fio banky Jana Rašky překvapením. O této firmě, která skončila v tendru jako druhá v pořadí, se hovořilo již letos v březnu. "Poté, co se prodej aktiv do rukou Inercomu v posledních měsících zkomplikoval, tak si ČEZ tímto krokem logicky vytváří prostor pro další vyjednávání," podotkl Raška. Možné negativum vidí v tom, že s India Power může být dojednána nižší cena. Prodej bulharských aktiv ČEZ však podle něj zůstává s ohledem na existenci soudních sporů komplikovaný a celá záležitost se může přesunout do roku 2019, dodal.
Zpráva o dalším jednání neměla zásadní dopad do dnešního obchodování s akciemi ČEZ na pražské burze. Cenné papíry uzavřely seanci na 551 korunách, když posílily o 0,73 procenta.
ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vstoupil na bulharský trh v roce 2004. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Společnost vede mimo jiné také arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.
Vývoj událostí kolem bulharských investic a aktiv ČEZ:
Majetek největší české energetické firmy ČEZ v Bulharsku zahrnuje mimo jiné distributora elektřiny či výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Loni firma našla kupce pro černouhelnou elektrárnu Varna. ČEZ v Bulharsku obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků. Ke konci roku 2017 měla firma v Bulharsku 3221 zaměstnanců.
ČEZ na tamní trh vstoupil v roce 2004, kdy tři bulharské distribuční firmy koupil za 281,5 milionu eur (podle dnešního kurzu 7,3 miliardy Kč). Podle webových stránek společnosti disponuje skupina ČEZ v Bulharsku instalovaným výkonem pět megawattů.
ČEZ se ze země rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení. Zatím poslední pokuta byla ČEZ vyměřena loni v prosinci, a to 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). Firma tehdy oznámila, že se odvolá.
V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Důvodem byly zásahy bulharských institucí, které podle firmy poškozovaly podnikání ČEZ, a také dlouhodobě se nezlepšující kritická situace na tamním energetickém trhu. Výše nároku ČEZ je v řádu stovek milionů eur.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie, společnost se chce více soustředit na ČR a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v oblastech jako Německo a Francie.
Letos v únoru podepsal ČEZ smlouvu o prodeji bulharských aktiv firmě Inercom. Kontrakt, jehož hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy korun), ale vzbudil pochybnosti, zda tak malá společnost jako Inercom dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti o tom, odkud firma získala peníze.
Bulharský antimonopolní úřad v červenci uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení. ČEZ následně v srpnu na úřad podal žalobu (podobnou žalobu podal dříve i Inercom). V říjnu bylo oznámeno, že antimonopolní úřad se odmítl znovu zabývat žádostí Inercomu o schválení nákupu aktivit ČEZ. Dnes česká firma oznámila, že zahájí jednání o prodeji svých bulharských aktiv se společností India Power (v tendru skončila jako druhá v pořadí).
Loni v říjnu ČEZ oznámil, že prodá elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA OOD. Elektrárna s výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. Bulharský antimonopolní úřad prodej schválil v prosinci.
Do balíku nyní prodávaných firem ČEZ patří: CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group.
Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria. Firma podle výroční zprávy ČEZ v roce 2017 vykázala čistý zisk 412 milionů korun, provozní výnosy firmy činily 5,8 miliardy korun. Prodej elektřiny zajišťují CEZ Trade Bulgaria a CEZ Elektro Bulgaria.
Pěti megawatty disponuje fotovoltaická elektrárna Orešec, postavená na deseti hektarech na místě opuštěné továrny. V říjnu 2015 dokončil ČEZ výstavbu elektrárny Bara, kogenerační jednotky na zplyňování biomasy o výkonu 1,7 megawattu.
Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit ČEZ firmě Inercom vyvolal protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nebyla přijata.