Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co všechno může „napáchat“ německá dluhová střídmost

Co všechno může „napáchat“ německá dluhová střídmost

15.04.2019 18:11

Německo již řadu let dosahuje rozpočtových přebytků a snižuje míru svého veřejného zadlužení. Takovou strategii lze hodnotit z mnoha úhlů pohledu. Jinak se na ní dívají třeba Němci, kteří chtějí, aby jejich země do těžšího demografického období vstupovala se silnou vládní rozvahou. A jinak třeba země na periferii, kterým by se lehčeji splácely jejich dluhy (i vůči Německu), kdyby Německo pomohlo svou (vládní) poptávkou a exportovalo pracovní místa místo toho, aby je dováželo. Tématu klesajících německých dluhů si všímá i hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus a jeho úvaha zase motivovala k několika poznámkám mě.

První z následujících dvou grafů ukazuje vývoj rozpočtové bilance německé vlády, druhý vývoj míry vládního zadlužení. To dosáhlo vrcholu v roce 2012 a pak nastal soustavný pokles dluhů z úrovně nad 80 % HDP na současných méně než 60 %:
0

Pan Artus poukazuje na určitou skupinu důsledků popsaného vývoje, která souvisí s globálním děním kolem bezpečných aktiv. Německá politika totiž znatelně snižuje nabídku bezpečných obligací vydávaných zeměmi jádra eurozóny. To pak vede k tlaku na výnosy těchto obligací a ty se pohybují na mimořádně nízkých úrovních. Pan Artus k tomu dodává, že Francii tato situace přináší možnost „svézt se zadarmo“ na trendu nízkých sazeb jádra. Pokud totiž investoři chtějí investovat do dluhopisů zemí jádra, musí se kvůli scvrkávající se nabídce těch německých otáčet směrem k francouzským. To tlačí dolů jejich výnosy a z toho těží francouzská vláda.

Tohle je hodně zajímavý bod, se kterým si můžeme myšlenkově pohrávat. V první řadě vybízí k úvahám nad škodlivostí investorského škatulkování: Buď je Francie fakticky bezpečným přístavem a pak jsou nízké výnosy jejích obligací namístě (bez ohledu na to, co dělají Němci). Nebo bezpečným přístavem není a pak trhy (opět) operují na základě naprosto nemístně zjednodušených škatulek a předpokladů. A to v oblasti, kde se již jednou hodně spálily – poté, co před poslední krizí dlouhou dobu pohodlně věřily (nebo si spíše přály), že všechny země eurozóny jsou stejně rizikové. Vyloženě zábavné by pak mohly být úvahy o tom, že německá střídmost díky současnému nastavení umožňuje Francouzům vyhodit si více z kopýtka.

Vedle onoho „francouzského efektu“ pak Artus hovoří o tom, že nedostatečná nabídka dluhopisů jádra a bezrizikových aktiv celkově tlačí investory do rizikovějších obligací, včetně těch na periferii eurozóny. A tím tlačí dolů jejich výnosy. V principu by tedy šlo o hodně podobný efekt, jako v předchozím případě. Včetně toho, že periferie by si pak díky Němcům mohla fiskálně dovolit o něco více, než kdyby Němci více přáli nabídce bezrizikových aktiv a zadlužovali se. Zde pak vše zavání často diskutovanou „honbou za výnosy“. Což není nic jiného, než snaha najít v prostředí obecně nízkých návratností investičních aktiv cokoliv, co vynáší o něco výše. A často bez ohledu na to, že (očekávaná) návratnost se pevně drží za ruku s rizikem.

Na závěr trochu odstupme a podívejme se na věc ze širší perspektivy: Hovoříme tu o tom, že na straně investorů je velký hlad po bezpečných aktivech a jejich nabídka jej uspokojuje jen těžko. Jde o často zmiňovaný, v pokrizové historii téměř samozřejmý jev. Jenže je to jen jinými slovy řečeno následující: Nabídka úspor je vyšší, než poptávka po nich (poptávka po (bezpečných) aktivech je vyšší než jejich emise).

Nelze tedy dost dobře jedním dechem hovořit o tom, že: Za prvé je ve světě nedostatek bezpečných aktiv (mělo by se méně spořit a více utrácet – vydávat obligace a další finanční aktiva). A za druhé, že jsou dluhy příliš vysoko (mělo by se více spořit a méně utrácet). Každý závazek je zároveň pohledávkou, na to bychom neměli zapomínat.

 

 

Čtěte více:

Zakázky německého průmyslu klesly nejvíce za dva roky
04.04.2019 8:57
Zakázky německého průmyslu se v únoru snížily o 4,2 procenta po lednov...
Německá ekonomika podle institutů vzroste letos jen o 0,8 %
04.04.2019 10:46
Přední německé ekonomické instituty podstatně snížily společný odhad l...
Rozbřesk: Německý průmysl naznačuje konec recese
05.04.2019 9:06
Na konci týdne budou trhy žít německým průmyslem. Únorová čísla ukazuj...
Jak dopadne německá sázka na Čínu?
05.04.2019 17:28
Německo je exportní velmocí. K tomu přispívá (vnímaný) poměr ceny a kv...
Německo pohání levná pracovní síla
10.04.2019 11:08
Po krátkém boomu se německá ekonomika navrátila na trend velmi pomaléh...

Váš názor
  • Rozdělení peněz ve společnosti
    16.04.2019 15:51

    Pokud existuje velký objem peněz (u investorů), které "není kam umístit", aby přinášely přijatelné zhodnocení, není problém právě v tom, že velké firmy dokáží držet zaměstnance na nízkých mzdách? Z toho následně pramení chudnoucí střední vrstva a obecná nespokojenost ve společnosti. Pokud bychom dosáhli zvýšení tlaku na růst mezd = snížení volných investičních peněz, bylo by to ku prospěchu všech.
    pmx
  • Umělý přebytek likvidity
    15.04.2019 20:54

    je příčinou a ten způsobují cent.banky neomezeným "tištěním". Pokud by to nedělaly byl by naopak úspor relativní nedostatek a tomu by odovídala i jejich ceny tedy úrok. Jenže nezadlužená firma nebo občan jsou svobodní a nezávislí a o to nikdo z politiků nestojí :o)
    Mike
    • Re: Umělý přebytek likvidity
      15.04.2019 21:01

      Děkuji za reakci. To, co popisujete je celkem oblíbená teze, která ale moc nesedí na řadu důležitých faktů. Včetně toho, že pokud by likvidita byla nadměrná, musely by se sazby pohybovat výrazně pod sazbami neutrálními, musela by dříve, či později propuknout hyperinflace a/nebo by se někde musela nafouknout obludná investiční bublina. Nic z toho podle mne pozorovat nelze. Hezký večer, JS
      jirka002
      •  
        15.04.2019 21:41

        Dobrý večer, to tištění peněz zřejmě není vedeno snahou o potlačení nezávislosti, ale spíše o udržení tempa růstu - modly politiků a některých ekonomů. Natiskneme více peněz a lidé to utratí. To zvedne zisky a cenu práce a pak lidé utratí zase více. Tento způsob ale vede k ještě většímu tlaku na automatizaci a tedy poklesu ( nebo minimálně jejich nerůstu při stále větší intenzitě práce) reálných příjmů stále širšího okruhu lidí ( toto je zřejmé např v USA nebo i Japonsku). Výsledkem tedy je , že vyšší tištění peněz vyvolá jen prudší reakci výrobců směrem k vyšší automatizaci ( více peněz umožňuje fungování spousty firem bez skutečného generování zisku - Uber, Netflix, v Evropě je takových spousta také, které vytváří tlaky na snižování ceny ale bez jakékoliv ekonomické odezvy).
        mipa
        •  
          15.04.2019 22:05

          děkuji, zajímavá a relevantní úvaha, jenže ve vyspělých ekonomikách pozorujeme spíše opak - cena práce se i přes QE drží relativně nízko a to brzdí (nemotivuje) automatizaci. Až nyní se začínají objevovat známky směru který popisujete. hezký večer s ekonomickým rozjímáním, JS
          jirka002
          •  
            16.04.2019 21:06

            Ona ta křivka růstu mezd reaguje vždy se zpožděním. Ale já tím chtěl jen zdůraznit, že rádoby bohulibá činnost pomoci masám se nakonec proti masám obrátí.
            mipa
      •  
        15.04.2019 21:22

        Dobrý večer. Ale co když "neumíme" inflaci změřit (např. "inflace" kvality s tou nikdo nepočítá, ale co jiného než inflace je situace kdy výrobek co Vám vydržel 3 roky, vydrží jen 1,5 ? ). No a pak je tu inflace aktiv, nárůst cen akcií v neodpovídá růstu zisků společností (a je zkreslen i výkupy) no a inflaci v cenách nemovitostí máme i u nás.
        Mike
        •  
          15.04.2019 22:10

          Děkuji za reakci. Podle mne se snažíme, ale s měřením inflace to je skutečně složité. Byl bych opatrný s tou asymetrií - s tím, že nedokonalosti jsou hlavně typu "bylo to kvalitnější, takže nyní to efektivně stojí více". Existují dost pádné argumenty, že to funguje i opačným směrem (možná hlavně tím) - že to, co přináší nové technologie není odraženo v cenách plně, či vůbec (co všechno je například na internetu zadarmo). Hezký večer, JS
          jirka002
  •  
    15.04.2019 20:41

    jak může být každý závazek zároveň pohledávkou? přeci banky půjčují v úvěrech více než co mají střadatelé u ni uloženo....banky vlastně mohou vytvářet nové peníze...to by ta zlodějina bílých límečku, tzv. oblíbené kvantitativní uvolňování nemohlo fungovat!!!
    abc1
    •  
      15.04.2019 21:03

      děkuji za reakci, ale máte zkreslenou představu o tom, jak probíhá multiplikace širších peněžních agregátů bankovním sektorem. Pokud si nakreslíte rozvahy dvou bank a namodelujete si to, jak skrz ně proteče nějaký počáteční vklad do konečného úvěru, zjistíte, že i tady je každý závazek pohledávkou. Hezký večer. JS
      jirka002
      •  
        17.04.2019 11:56

        Počátkem ovšem není vklad, ale právě ten úvěr. Multiplikace v tom nehraje žádnou roli, na počátku procesu vždy stojí nově podepsaný úvěr, kdy banka opravdu připíše prostředky na účet "z ničeho". A následný vklad (je v tomto případě jedno, jestli ve formě agregátu M1 nebo M2) vzniká právě z tohoto úvěru, nikoli naopak. Velmi pěkně a srozumitelně proces tvorby peněz popsal např. V.Jílek v dvoudílné publikaci Peníze a měnová politika. A pravdu má abc1 i v tom, že banky na západ od nás mají obvykle o dost větší objemy v poskytnutých úvěrech, než přijatých vkladech.
        MrBurnes
        •  
          18.04.2019 21:04

          "z ničeho" neexistuje, proti každému aktivu musí být nějaké pasivum. JS
          jirka002
Aktuální komentáře
16.06.2019
15:59Sto let s korunou a deset bolestivých investorských zkušeností (2/2)
8:04Víkendář: Stane se dříve nemyslitelné řešením uprchlické krize?
15.06.2019
15:51Sto let s korunou a deset bolestivých investorských zkušeností (1/2)
7:40Víkendář: Tenze v Číně rostou, vláda to řeší „cukrem a bičem“
14.06.2019
22:02Technologie jsou vztyčený prst, korekce se ale nekoná
17:42Tesla byla investiční příležitostí. Ale jen pár dní
16:55Perský záliv už jednu válku tankerů prožil před 30 lety
16:50Dolar jede dál i po datech. Zisky na závěr týdne navýšila také koruna  
16:12Zpracovatelský průmysl USA v květnu zvýšil produkci, letos poprvé
16:09CVVM: Víc než polovina Čechů pokládá svou životní úroveň za dobrou
14:51Američané začali více utrácet za zboží, akciím to asi moc nepomůže
14:32Novou kryptoměnu společnosti Facebook podpoří Visa, Mastercard, PayPal nebo Uber
14:17Rusko chce do roku 2035 pětinásobně zvýšit produkci LNG
13:48Bloomberg: Těžaři lithia ztrácejí investory, láká je konopí
12:52IEA: Svět by se měl více zaměřit na vodík jako zdroj energie
12:33Nejúspěšnější kryptoměnou je letos litecoin, posílil o 330 procent
12:25Perly týdne: Fed zaspal, důvěra věští recesi a naše dluhy budou vyšší, než v Řecku
11:25Výroba čínského průmyslu rostla v květnu nejpomaleji za 17 let
10:59IEA snížila letošní odhad růstu poptávky po ropě
10:58Ropa v těžké defenzivě. Spasí ji OPEC?  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data