Krugman: Evropa si vede dobře, ale došla jí munice

„Na konci října končí funkční období šéfa ECB Maria Draghiho. Mimo jiné se mu v letech 2012–2013 podařilo zachránit euro, což z něj může činit nejvýznamnějšího centrálního bankéře moderní doby. Nechci se však věnovat přímo Draghimu, ale tomu, v jaké situaci se na konci jeho funkčního období nachází euro,“ píše na stránkách New York Times Paul Krugman. 

Ekonom je podle svých slov dlouholetým euroskeptikem a kritizoval to, jakým utrpením si muselo projít Řecko a v menší míře Španělsko a Portugalsko. Na druhou stranu si ale Evropa jako celek vedla po krizi roku 2008 lépe, než se většina ekonomů v USA domnívá. Jejím největším problémem je nyní „velká zranitelnost v případě, že přijde další šok“. 

Překvapivě dobré pokrizové výkony eurozóny jsou podle Krugmana do značné míry dány extrémně nízkými sazbami a podhodnoceným eurem. Měnová unie tak v podstatě nemá žádný další prostor pro uvolňování v případě, že se dostaví například recese v Číně nebo americký prezident Donald Trump uvalí cla na německé automobilky. Mohla by sice pomoci fiskální expanze, ale tu by muselo provádět zejména Německo a to se nezdá být pravděpodobné.

Evropu v roce 2011 postihla dluhová krize, což bylo podle ekonoma i důsledkem toho, že ECB pod vedením Jean-Claude Tricheta učinila „neuvěřitelně špatné rozhodnutí“. Na růst cen komodit totiž ECB reagovala zvýšením sazeb i přesto, že v ekonomice panovala vysoká nezaměstnanost. Situaci stabilizoval až Draghi svým známým projevem „učiníme vše, co bude třeba“ a následným uvolněním monetární politiky. Krugman také poukazuje na skutečnost, že pokud upravíme růst evropské ekonomiky o vývoj populace v produktivním věku, tento růst už se výrazněji neliší od růstu ekonomiky americké. 

„Evropa si tedy vede lépe, než se většina Američanů domnívá, ale dokázala to díky neuvěřitelně nízkým sazbám, které jsou u některých aktiv v záporu. A pomohl obrovský obchodní přebytek daný podhodnoceným eurem,“ píše ekonom. Americké hospodářství na tom podle něj není nejlépe, ale jestliže na něj dolehne recese, Fed má prostor pro snižování sazeb. U ECB to neplatí, obchodní přebytky eurozóny se již asi moc nezvětší a „Evropa nemá žádnou vládu, která by provedla fiskální stimulaci“. To, že Německo pro ni prostor má, podle Krugmana nehraje velkou roli, protože tato země jej nevyužije. Jaká tedy bude budoucnost poté, co Draghi odejde? Nyní si Evropa vede dobře, ale nemá žádné rezervy, žádnou další munici pro případ, že přijdou těžké časy, uzavírá Krugman. 

Zdroj: The New York Times