Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Špatné zprávy pro nejchudší lidi světa

Špatné zprávy pro nejchudší lidi světa

29.06.2019 16:49

Globální ekonomická nálada hořkne. Na setkání v japonské Fukuoce počátkem června varovali ministři financí a guvernéři centrálních bank států skupiny G20, že hospodářský růst zůstává slabý a stále hrozí riziko poklesu. Jen pár dní před touto schůzkou snížila Světová banka prognózu globálního růstu pro rok 2019 na 2,6 % (což je nejnižší míra za poslední tři roky) a předpověděla, že růst v letech 2020-2021 zůstane vlažný.

V těchto titulcích se ale skrývá ještě chmurnější příběh: zhoršující se osud nejchudších lidí světa. Slabší globální ekonomika jim únik z chudoby ještě více ztěžuje a svět by musel prosadit řadu odvážných politik, aby jim pomohl.

Z nedávných zkušeností víme, co je zapotřebí udělat. V letech 2001 až 2019 se počet nízkopříjmových zemí, kde je roční příjem na obyvatele nižší než 995 dolarů, snížil téměř o polovinu (z 64 na 34), protože 32 nízkopříjmových zemí dosáhlo středněpříjmového statusu, přičemž do skupiny nízkopříjmových zemí přibyly pouhé dva nové státy. Tento pozoruhodný pokrok za jedinou generaci – výsledek silného růstu, kvalitnější politiky a v některých případech i prostého štěstí – vyzdvihl z chudoby miliony lidí.

Růst jako klíč

Rychlejší růst je pro snižování chudoby klíčový. Od roku 2001 do roku 2018 rostlo zmíněných 32 ekonomik, které se dostaly z nízkopříjmového do středněpříjmového pásma, v průměru zhruba o 6 % ročně. To byl přibližně o 60 % rychlejší celkový růst než u středněpříjmových a vysokopříjmových rozvíjejících se tržních a rozvojových ekonomik v tomto období a zhruba o 25 % rychlejší růst než v zemích, které zůstaly uvězněné v nízkopříjmové kategorii.

Rychlý růst podporovalo před globální finanční krizí příznivé vnější prostředí, přičemž boom cen komodit v letech 2001-2011 podnítil silné investice do průzkumu a těžby v mnoha nízkopříjmových zemích. Výsledný růst exportních příjmů zlepšil finance těchto států.

Kromě toho se devět nízkopříjmových zemí ve východní Evropě a střední Asii zotavilo z hlubokých recesí v 90. letech a přešlo z plánovaných ekonomik na tržní. Multilaterální iniciativy na odpouštění dluhů v roce 2001 zase pomohly některým nízkopříjmovým státům stabilizovat rozpočet a ekonomiku. Konflikty v některých afrických zemích ochably, což vedlo k setrvalému poklesu počtu obětí násilí. A další integrace obchodu podpořila export, přilákala zahraniční investice a podnítila reformy. Nízkopříjmové země tak byly schopné více investovat do svých obyvatel: od roku 2001 se zdvojnásobil podíl žáků přijatých na střední školy a poměr investic k HDP v nízkopříjmových zemích se od roku 2001 zvýšil o pět procentních bodů.

Faktory růstu

Některé země zažily větší impulz než jiné. Ty, které se na příjmovém žebříčku vyšvihly, měly také lepší politické rámce, státní správu a podnikatelské prostředí. Měly rozvinutější infrastrukturu, vykazovaly větší zkvalitnění lidského kapitálu a disponovaly většími fiskálními zdroji.

Další klíčovou výhodou pak byla zeměpisná poloha. Jen asi třetina zemí, které se v letech 2001 až 2019 vyšvihly ze skupiny nízkopříjmových zemí, neměla moře, a i ty často měly bohatší sousedy. Naproti tomu téměř polovina zbylých nízkopříjmových ekonomik nemá přístup k moři.

Rychlá hospodářská expanze pomohla celosvětově snížit počet lidí žijících v chudobě (tedy osob, které si musí vystačit s méně než 1,90 dolaru denně) v letech 2001 až 2015 o jednu třetinu. Tento pokles však z většiny připadá na země, které dosáhly na středněpříjmový status. Počet lidí žijících v chudobě ve zbývajících nízkopříjmových ekonomikách se v podstatě nezměnil.

Současný obrázek

Dnešní nízkopříjmové země musí překonat vyšší překážky než jejich předchůdkyně, aby vybředly z chudoby. Jejich příjmy na obyvatele se nacházejí hlouběji pod středněpříjmovou hranicí a většina těchto zemí je křehkými státy poznamenanými konflikty či politickou nestabilitou. Jsou silně odkázané na zemědělství, což je činí náchylnými vůči extrémnímu počasí. A poptávka po vývozu jejich komodit slábne, jelikož velké rozvíjející se trhy rostou pomaleji a přesouvají se k sektorům, které jsou méně náročné na zdroje.

Řada chudších zemí je navíc zatížená vysokými dluhy. Dluhová služba pohlcuje příjmy, z nichž by se jinak mohly financovat infrastrukturální projekty zvyšující růst nebo výdaje na zdravotnictví a školství.

Poněvadž zbylé nízkopříjmové země světa vykazují míru chudoby přesahující 40 %, je vysoce nepravděpodobné, že by jejich prognózovaný růst příjmu na obyvatele stačil k tomu, aby pomohl dosáhnout cíle trvale udržitelného rozvoje OSN snížit do roku 2030 celosvětově extrémní chudobu na 3 %.

Cesta k cíli

Tyto země proto potřebují smělou agendu povzbuzení růstu tak, aby generoval větší počet kvalitnějších pracovních míst. Musí se lépe začlenit do globálních obchodních toků, diverzifikovat export a přilákat více přímých zahraničních investic. Jejich vlády by mohly zlepšit kvalifikaci a technologie investicemi do lidského kapitálu a infrastruktury (ale musí to činit v rámci přísných rozpočtových omezení).

Pomohla by také opatření na zvýšení finanční inkluze a posílení finančních systémů. Totéž platí o mobilizaci domácích příjmů s cílem zvýšit udržitelnost vládních financí. Mezi další priority by pak měly patřit zkvalitnění vládnutí a podnikatelského klimatu, rozšíření antimonopolní politiky s cílem zvýšit produktivitu a mezinárodní konkurenceschopnost a podpora aktivit soukromého sektoru.

Tato náročná agenda je nezbytná, aby se dnešní nízkopříjmové země dostaly z chudoby. Ony to však nemohou a ani by neměly dělat samy. Zbytek světa má zodpovědnost jim pomoci – v neposlední řadě kvůli dopadu zakořeněné chudoby a nenaplněných tužeb na globální bezpečnost a migraci.

Globální ekonomika možná klopýtá, ale to není omluva, abychom opomíjeli nejchudší lidi světa. Právě naopak: je to nejvýznamnější důvod, proč dělat více, a summit v Ósace k tomu nabízí vhodnou příležitost.

Autorka: Ceyla Pazarbasiogluová je viceprezidentkou Skupiny Světové banky pro spravedlivý růst, finance a instituce.

Copyright: Project Syndicate, 2019.
www.project-syndicate.org



Čtěte více:

SB zhoršila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,6 pct
05.06.2019 8:56
Světová banka včera zhoršila výhled globální ekonomiky. Celosvětový ho...
Je čínský růst skutečně hluboko pod oficiálními čísly?
11.06.2019 5:59
Ohledně oficiálních čísel týkajících se tempa růstu čínské ekonomiky p...
Kudlow: USA porostou tříprocentním tempem i bez dohody s Čínou
12.06.2019 8:37
Ekonomika Spojených států v letošním roce dosáhne tříprocentního růstu...
Růst ekonomiky ČR by se měl několik let držet blízko 2,5 pct
14.06.2019 8:24
Tempo růstu české ekonomiky se bude v příštích několika letech držet v...
Čína to trochu uspěchala a její krátkodobá řešení mohou být dlouhodobou brzdou
21.06.2019 17:41
Základní příběh čínské ekonomiky současnosti je dobře znám: Doposud by...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
11:00EMU - CPI, y/y
14:30USA - Empire State Manufacturing index
14:30USA - Maloobchodní tržby, m/m
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m