Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,8 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí a bylo nejpomalejší za poslední rok. Zpomalení tempa růstu způsobily hlavně napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy, slábnoucí domácí poptávka a přetrvávající realitní krize. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil čínský statistický úřad. Výsledky však byly v souladu s očekáváním analytiků.
Meziměsíčně pak hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 1,1 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení o 0,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí HDP mezičtvrtletně stoupl o jedno procento.
Za leden až září ekonomika vzrostla o 5,2 procent. To naznačuje, že růst je na cestě k dosažení vládního cíle, který počítá s ročním zvýšením HDP kolem pěti procent.
Obchodní napětí s Washingtonem zdůraznilo zranitelnost čínské ekonomiky a zvyšuje očekávání, že čínští představitelé mohou přijmout bolestivé změny s cílem vyvážit růst směrem k domácí spotřebě. Nedávné údaje o vývozu ukazují, že Čína je schopna rozšířit své aktivity i mimo americký trh, který je největší spotřebitelskou ekonomikou světa. Vývoz do USA se v září meziročně snížil o 27 procent, do EU se však o 14 procent zvýšil. Export do jihovýchodní Asie vzrostl o 15,6 procenta a do Afriky o 56,4 procenta. Vývoz do zemí mimo USA je ale kvůli silné cenové konkurenci na úkor ziskovosti, což bude obtížné udržet, pokud se obchodní napětí nezmírní, upozorňuje Reuters. Stagnující domácí trh pak zůstává brzdou růstu. Dnešní údaje totiž ukázaly, že růst maloobchodních tržeb byl nejnižší za deset měsíců. Navzdory snahám o omezení nadbytečné kapacity a tvrdé konkurence také přetrvávají deflační tlaky.
Představitelé Číny tento týden budou na uzavřeném zasedání jednat mimo jiné o 15. pětiletém plánu rozvoje, který by měl kvůli zesilující rivalitě se Spojenými státy upřednostňovat oblast vyspělých technologií. Investoři také budou sledovat zasedání politbyra, aby získali informace o hospodářské politice na příští rok. Čínská vláda letos prozatím zavedla jen omezené stimuly na podporu růstu a má prostor k dalším, analytici však nejsou jednotni v tom, zda je lze očekávat.
"Vzhledem k tomu, že Čína je na cestě k dosažení letošního cíle růstu, mohla by se zmírnit naléhavost přijímání politických opatření," uvedl hlavní ekonom banky pro Čínu Lynn Song. "Je však třeba řešit slabou důvěru, která se promítá do nízké spotřeby, investic a zhoršujícího se poklesu cen nemovitostí," dodal.
Statistický úřad tentokrát vynechal tiskovou konferenci, která se obvykle koná při zveřejnění údajů o HDP, a čísla zveřejnil pouze na svých internetových stránkách. To vyvolalo spekulace, že byla zrušena kvůli svolání důležitého zasedání komunistické strany. Podobně údaje zveřejnil pouze na internetu i loni v červenci, kdy komunistická strana na svém třetím plenárním zasedání jednala o možnostech prohloubení reforem a stanovení střednědobé až dlouhodobé hospodářské politiky, uvedla agentura Kjódó.
Obchodní napětí mezi USA a Čínou ve druhém čtvrtletí poněkud ustoupilo, vzhledem k tomu, že se obě země v květnu dohodly na 90denním příměří v celní válce a na snížení vysokých cel. Příměří pak bylo prodlouženo do 10. listopadu. Tento měsíc však americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 100procentních cel na čínský dovoz od 1. listopadu. Představitelé USA však od té doby naznačili, že obě země jsou připraveny jednat o zmírnění napětí v celní válce.
Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ponechal výhled růstu čínské ekonomiky na letošní rok na 4,8 procenta. Uvedl, že čínské ekonomice se daří odolávat vyšším americkým clům díky slabšímu směnnému kurzu, přesměrování vývozu do Evropy a do Asie a také díky fiskální podpoře.