Jednou ze záhad současné ekonomie jsou měnové kurzy. Přesněji řečeno jejich na první pohled malá propojenost s makroekonomickými faktory, jako jsou sazby, produkt či inflace. Podle ekonoma Douglase Clementa z Minneapolis Fed nejsme již celá desetiletí schopni uspokojivě vysvětlit, co vlastně táhne volatilitu měnových kurzů. Podle některých názorů jsou ve hře cenové rigidity, ale existuje řada jiných názorů.
Clement poukazuje na novou analýzu, kterou zpracovali Juan Pablo Nicolini z Federal Reserve Bank of Minneapolis, Joao Ayres z Inter-American Development Bank a Constantino Hevia z Universidad Torcuato Di Tella. V ní zkoumají možnost, že měnové kurzy jsou významně propojeny s pohybem cen komodit. Ty se projevují ve výrobních nákladech a následně v cenách produkce jednotlivých zemí, ale různým způsobem v závislosti na zaměření a stavu jejich výrobního sektoru. A tudíž by komodity měly mít dopad i na měnové trhy. Ceny komodit jsou navíc značně volatilní a to by pomáhalo vysvětlit vysokou volatilitu měnových kurzů.
Ekonom následně tvrdí, že podle dat vysvětluje volatilita 10 hlavních komodit 48 % volatility měnového kurzu v případě Spojených států, 63 % volatility kurzu u Velké Británie a 57 % volatility u Německa a Japonska. To platí pro celé období 1960–2014 a v některých kratších periodách dokonce tato čísla dosahují až 95 %. Graf ukazuje konkrétní vývoj volatility reálného měnového kurzu a cen hlavních komodit v případě Německa:
Clemens doplňuje, že pokud jsou z modelu vyloučeny komodity primární, jako je například ropa, vztah se úplně ztrácí. Celkově ale lze hovořit o silném důkazu, že primární komodity vysvětlují z velké části pohyby měnových kurzů. Jinak řečeno, „přehlížení cen komodit tak, jak bylo činěno doposud, není v této oblasti moudrým krokem.“ A zmíněná analýza podle něj ukazuje i to, že existují šoky, které vysvětlují souběžný pohyb cen komodit i měnových kurzů. Konkrétně „šok, který ovlivňuje jen ceny čtyř primárních komodit, může vysvětlit třetinu až polovinu volatility měnových kurzů během posledních padesáti let a u kratších období mnohem větší část“.
Zdroj: Minneapolis Fed