Zatímco Fed už ke snížení sazeb přikročil, ECB o něm hovoří, ČNB nic k takovému kroku netlačí. Proto i na srpnovém zasedání ponechala bankovní rada hlavní úrokovou sazbu ČNB beze změny.
Na tomto zasedání měla bankovní rada k dispozici novou prognózu, která ve srovnání s tou předchozí předpokládá mírně vyšší růst české ekonomiky v letošním roce a jeho další zrychlení v roce 2020. Inflační tlaky zůstanou zvýšené a ani do konce roku se inflaci nepodaří dostat na úroveň dvouprocentního cíle.
Pro finanční trhy však byl asi mnohem důležitější výhled ČNB na úrokové sazby a devizový kurz koruny. Jak vyplývá z prohlášení bankovní rady, s prognózou je konzistentní nejprve mírný nárůst tržních úrokových sazeb a poté jejich pokles v následujícím roce. Když si to přeložíme do srozumitelného jazyka, podle prognózy by měly jít sazby nejprve o 25 bodů vzhůru a příští rok o možná až 50 bodů dolů.
S ohledem na zahraniční rizika a nejistoty (divokým brexitem počínaje, obchodními válkami konče) nepovažujeme za pravděpodobné, že by ČNB letos nebo v příštím roce vůbec sazby zvyšovala, aby je pak následně musela snižovat. Jako reálný se nám proto i nadále jeví scénář stability úrokových sazeb, tj. ponechání dvoutýdenní repo sazby na stávajících dvou procentech.
Pokud jde o kurz koruny, ČNB i nadále předpokládá, že koruna bude díky úrokovému diferenciálu posilovat, i když pomaleji, než předpokládaly její předchozí prognózy. Hranici 25 CZK/EUR se jí podle nejnovějšího výhledu ČNB podaří zdolat až zhruba ve druhé polovině příštího roku.
Zprávy z dnešního zasedání ČNB přitom příliš nepomohly a dál ztrácí. ČNB nepřesvědčila ani finanční trhy, pokud jde o očekávaný další vývoj úrokových sazeb, a trhy tak i nadále implicitně předpokládají svižný pokles sazeb na horizontu jednoho roku.
Pro úplnost je třeba dodat, že rizika dalšího vývoje vidíme především v zahraničí, zejména v podobě probíhajícího zpomalení růstu poptávky. Není divu, že ČNB má proto k ruce i alternativní scénář, který teprve zveřejní. Ten bude založený právě na výrazném zhoršení ekonomické situace v zahraničí, které by vyžadovalo radikálnější postoj i tuzemské centrální banky (ve směru rychlejšího uvolnění měnové politiky).