Ve světě…
Dividendy v nemilosti: Investiční společnost Bespoke si všímá toho, že investoři reagují na pokles výnosů vládních obligací nestandardním způsobem. Dalo by se totiž očekávat, že zatímco tyto výnosy klesají napříč globální ekonomikou, investoři se ve snaze najít alternativní příjmové investice otočí i směrem k dividendovým titulům. A následně vyženou jejich ceny nahoru jak v absolutním měřítku, tak relativně k akciím, které vyšší dividendové výnosy nenabízí.
Jenže „akcie s vysokým dividendovým výnosem si v posledním roce nevedou zrovna nejlépe“, píše Bespoke. V následujícím grafu nalezneme akcie z indexu Russell 1000 rozdělené podle výše dividendového výnosu. Dvě skupiny s nejvyšším výnosem za poslední rok ztrácí více než 10 %. Naopak tituly s výnosy nejnižšími si připisují relativně vysoké zisky:
Druhý graf ukazuje, že dlouhodobé vládní obligace v USA nyní prochází skutečně výjimečným obdobím, protože jejich celková návratnost je nejvýše od roku 1987 – od počátku letošního roku převyšuje 20 %. Tomuto číslu se blížil jen rok 2010 a 2011. Naopak nejhorším obdobím si obligace prošly v roce 2013 a roce 2009:
Další varování před recesí: K hlasům varujícím před americkou recesí se přidává i banka . Ta ve své poslední analýze tvrdí, že americká ekonomika není izolována od vývoje v zahraničí, jak se někdy tvrdí. I na ní tak dopadá efekt obchodních tenzí, riziko recese se tak nachází vysoko a stále roste“. Hlavní ekonom banky Chetan Ahya říká, že snižuje svůj odhad letošního růstu amerického hospodářství a rizika jsou navíc vychýlena směrem k jeho ještě většímu útlumu.
Ekonom poukazuje zejména na klesající výdaje korporátního sektoru a některá data dokonce naznačují horší situaci na trhu práce. Pokud přitom nedojde k uvolnění tenzí v mezinárodním obchodě, není pravděpodobné, že by se tato situace zlepšila, naopak. Firmy již nyní reagují tím, že snižují své investice a dalším krokem by bylo propouštění. V srpnu navíc utrpěla i spotřebitelská důvěra a Ahya se domnívá, že jednoznačnou příčinou je ohlášení nových cel na dovozy z Číny.
Real je nejlepší: Investiční společnost Pictet přichází se srovnáním investiční atraktivity měn rozvíjejících se zemí a závěry své analýzy shrnuje v následující tabulce. Ta porovnává řadu faktorů, včetně růstového výhledu dané země, inflace, či valuace. Nejlépe z tohoto srovnání vychází brazilský real, nejhůře čínské renminbi:
Zdroje jsou: MMF se v jedné ze svých posledních analýz zaměřuje na to, kde získat tolik potřebné fiskální zdroje na penze, vzdělávání, zdravotní péči, či třeba investice do infrastruktury. Jde o téma relevantní pro vyspělé i rozvíjející se země. Jedním z významných zdrojů peněz může být podle fondu změna v dotacích fosilních paliv. V následujícím grafu MMF ukazuje odhadovanou výši „peněz promrhaných na dotace fosilním palivům“ ve vyspělém světě, zemích se středními příjmy a zemích nejchudších:
MMF odhaduje, že zmíněné dotace v celku odpovídají 6,5 % globálního produktu a zahrnují cenové podpory, ale třeba i „nedostatečné zdanění spotřeby paliv, které neodráží její příspěvek ke globálnímu oteplování“. Podle grafu pak existuje největší potenciál u různých forem dotací spojených s ropou v zemích se středními příjmy. Ve vyspělém světě to platí nejvíce o elektrické energii.
Komoditní závislost: United National Conference on Trade and Development ve své detailní zprávě pro rok 2019 ukazuje i následující graf, který popisuje závislost jednotlivých zemí světa na exportech komodit. Nejvyšší je podle následující mapy v mnoha afrických zemích a u zemí na západním pobřeží Latinské Ameriky a v neposlední řadě také u Austrálie:
Deflační Portugalsko a nízko odpadní ČR: Eurostat přináší tento týden přehled inflačních dat z evropských zemí. Podle nich ceny v červenci klesaly v Portugalsku, naopak nejvyšší inflace byla zaznamenána v Rumunsku (4,1 %). Znatelně nad průměrem EU (1,4 %) se nacházíme i my s 2,6% růstem cen:
Eurostat také porovnává evropské země podle množství vytvořeného odpadu v kilogramech na hlavu. Přeborníky jsou v tomto smyslu Dánové, kteří za rok vyprodukují téměř 800 kilogramů na člověka. Průměr EU dosahuje 486 kg a i zde jsme my se 344 kg znatelně pod ním. Nižší je toto oficiální číslo již jen v Polsku a Rumunsku:
… a u nás doma
Snad nebudeme muset vodu dovážet: Seznam.cz píše na počátku týdne o tom, že „sucho bere Čechům jednu z nejoblíbenějších kratochvílí – z lesů zmizely houby a lesní plody v hodnotě čtyř miliard ročně“. „Je třeba si uvědomit, že naše odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí, vyplacené náhrady z pojištění často převyšují tato čísla,” uvedl pro portál ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. A dodal:
„My pracujeme s několika scénáři. Jeden počítá s úbytkem srážek o 25 procent, druhý s padesáti procenty. Produkční schopnost české ekonomiky klesne o 0,9 až 1,6 procenta. V těchto číslech ale nejsou například zahrnuty škody na životním prostředí.“ uvedl Procházka. Podle něj se „,můžeme se dostat do situace, kdy nebude Česko soběstačné z hlediska vodních zdrojů a budeme muset vodu dovážet, a to zřejmě z přímořských států, které ji budou odsolovat.“
Padla datová pohádka: Aktuálně.cz píše, že „T-Mobile ve středu oznámil, že od 1. září začne prodávat tarif s neomezenými daty. Už před časem to sice udělal i konkurenční Vodafone, ten svou nabídku ale podmiňoval v nejlepší tradici českého trhu hned několika kličkami“. Aktuálně.cz se domnívá, že „udržitelná přestala být pohádka o tom, jak by nápor zákazníků s neomezenými daty položil zdejší sítě. Nepoložil. Jen v červenci prosurfovali takoví zákazníci (tedy zhruba tři čtvrtě milionu lidí) 9,5 petabytů dat... K nejabsurdnějším (a právem nejvysmívanějším) výmluvám operátorů patřila ta, podle níž jsme na něco takového zkrátka moc kopcovitou zemí“.
„Zcela neomezený mobilní tarif má být u T-Mobilu k mání za 1 575 korun...porovnáme-li to s okolními státy, nevychází taková cena jako vysloveně nepřátelská. Není to však ani na žádné velké jásání. V Německu nabízí místní T-Mobile totožnou službu za 80 eur (2 080 korun), v Rakousku už ale jen za 45 (1 170 korun). A především: V devíti z osmadvaceti evropských zemí dostanou zákazníci neomezený tarif za maximálně třicet eur“, připomíná Aktuálně.cz.