Když oznámil vytvoření digitální měny libra, setkalo se to s okamžitou a silnou reakcí ekonomů a regulátorů. Ta byla povětšinou negativní, odrážející například obavy, že nebude dodržovat potřebná pravidla ohledně soukromých informací a bude je využívat ke komerčním účelům. Jiní se zase obávají, že globální digitální měna by podkopala monetární politiku, ohrozila finanční stabilitu a podporovala mezinárodní zločin. Známý ekonom Antonio Fatás a jeho kolegyně Beatrice Weder di Mauro ovšem na stránkách VoxEU zmiňují, že některé obavy jsou namístě, nicméně podobné projekty by „měly dostat šanci“, a to zejména z pohledu alternativního platebního prostředku.
Fatás píše, že není přesvědčen o tom, že libra bude úspěšná. Jejím cílem by ale měly být i oblasti jako rozšíření přístupu k finančním službám a snížení nákladů na přeshraniční platby. Takové cíle jsou pozitivní, a to samé platí i v případě, že by její globální rozšíření pomohlo se slabými místy finančního systému. Tedy zejména s dominancí dolaru a z ní plynoucích komplikací při eliminaci globálních nerovnováh.
Libra by neměla trpět vysokou volatilitou ceny, kterou vykazuje například bitcoin. Její kurz by totiž měl být provázán s košem aktiv a v principu by tak měla fungovat na základě pevně stanoveného kurzu. Podle Fatáse by zpočátku byla používána zejména jako platební prostředek, a to hlavně při transakcích do zahraničí. Ty jsou podle ekonoma stále v mnoha případech problematické: Podle Světové banky dosahují průměrné náklady globálních plateb do zahraničí ve výši 600 miliard dolarů 6,84 %. Nové technologie sice tento náklad postupně snižují, ale jen velmi pomalým tempem.
Fatás se ptá, zda pro další zlepšení v této oblasti skutečně potřebujeme novou globální měnu, když nové technologie umí využívat i stávající systémy. Podle jeho názoru je u nich další posun kýženým směrem brzděn jejich zkostnatělostí, nedostatkem motivace ke změně a konkurencí. Na druhou stranu je otázkou, zda bude mít libra dostatečnou důvěru a bude nabízet potřebnou dostupnost a pohodlné používání. Neměli bychom ale ignorovat její potenciál, míní ekonom. Pokud by libra byla úspěšná, její přínos by podle Fatáse spočíval i v tom, že by sloužila jako aktivum využívané pro diverzifikaci rizika. A v neposlední řadě by mohla být používána jako měna pro nacenění některých globálních aktiv, což by snížilo rizika spojená s pohybem měnových kurzů.
Fatás tvrdí, že na základě jeho výpočtů se potenciální zisk z existence globální digitální měny plynoucí z nižších transakčních nákladů zdá být poměrně vysoký. A riziko spojené s držením takové globální měny naopak omezené. Touto měnou ale nakonec nemusí být libra. Hovoří se například o tom, že by takovou měnu vytvořily společně centrální banky. Podle ekonoma tomu ale stojí v cestě řada překážek a nakonec tak spíše přijde „řešení ze soukromého sektoru“.
Zdroj: VoxEU