Plány společnosti na novou digitální měnu Libra vyvolaly zájem u politiků, veřejnosti, regulátorů i centrálních bank. Jak na stránkách VoxEU tvrdí ekonom Dirk Niepelt, „staré finance začaly mít obavy.“ Podle ekonoma možná probíhá seismický posun ve světovém monetárním systému, ale Libra v něm bude hrát jen roli nepřímou. Ona či jiné digitální měny totiž narušují status quo a nutí centrální banky a regulátory k vytvoření vlastní digitální měny, nebo k přijetí „rizikovější privátní měny“.
Plány jsou jen v počáteční fázi. Libra by měla představovat flexibilní a efektivní nástroj směny při domácích a mezinárodních platbách charakterizovaný nízkými náklady. Podobné digitální měny pak mohou mít i rozsáhlé makroekonomické důsledky. V první řadě mohou měnit pozici klasických bank a celý proces šíření digitálních měn může podle ekonoma v tom nejhorším případě narušit proces intermediace a stabilitu finančního systému. A některé země by také mohly čelit poklesu poptávky po jejich domácí měně a odlivu kapitálu. Z hlediska makroekonomického dopadu jde pak o situaci podobnou procesu dolarizace.
Ekonom následně tvrdí, že Libra by byla ve srovnání s digitálními měnami vydávanými centrálními bankami ve znatelné nevýhodě. Takové měny by totiž měly mnohem silnější garanci ochrany spotřebitele, zajištění soukromí a „legitimity plateb“. Libře by tyto vlastnosti sice mohla teoreticky zajistit dostatečná regulace, ale ekonom tvrdí, že v praxi by to bylo složité kvůli rozdílným zájmům regulátora a soukromých subjektů stojících za digitální měnou.
Libru také znevýhodňuje to, že případné makroekonomické problémy by byly lépe zvládnutelné, kdyby za digitální měnou stála centrální banka a regulátor. V takovém případě dokonce centrální banka může eliminovat všechna rizika, která se zavedením nové měny souvisí. A ekonom tvrdí, že Libra a jí podobné měny by také vystavily spotřebitele příliš velkému riziku spojenému s měnovým kurzem. Pokud totiž někdo používá například dolar, je to i kvůli tomu, že v jeho okolí tak činí všichni ostatní a ceny jsou udávány v dolarech a ne třeba v eurech. To je důvod, proč „globální peníze zatím nemají moc velký úspěch“.
V neposlední řadě pak u Libry hrozí riziko nedostatečné likvidity, které podle ekonoma pramení z jejího institucionálního nastavení. Podle současného návrhu by měly existovat subjekty, které by měly přijímat libru proti aktivům, která ji kryjí. Není ale zřejmé, jak budou motivovány k tomu, aby tak v praxi skutečně činily. „Řada aspektů týkajících se nové měny zůstává nejasná, ale je evidentní, že měna vytvořená centrální bankou by jí dominovala ve všech aspektech,“ tvrdí ekonom. A dodává, že centrální banky budou mít silnou motivaci k tomu, aby si nad platebním systémem udržely kontrolu.
Zdroj: VoxEU