V roce 2018 vstoupilo do slovníku Silicon Valley nové slovo: „techlash“, neboli riziko spotřebitelské a regulační revolty vůči velkým technologickým firmám. Dnes se ale tato hrozba, zdá se, prázdná. I když regulátoři diskutují o nových pravidlech a aktivisté brojí za právo na soukromí, akcie pěti největších amerických technologických firem se za posledních 12 měsíců ubíhají šíleným býčím tempem, vzrostly o 52 %.
Je obtížné nárůst hodnoty těchto firem dohromady o téměř 2 biliony USD pochopit – jedná se zhruba o ekvivalent celé německé burzy. Čtyři z pětice velkých technologií - Alphabet, , a - mají nyní hodnotu přes 1 bilion dolarů. stojí pouhých 620 miliard dolarů. Přes všechny řeči o techlash, pokračují manažeři fondů v Bostonu, Londýně a Singapuru dál ve svém směru. Podle jejich propočtu nemůže tyto firmy nic zastavit a ty budou nadále vydělávat nevýslovné bohatství.
Tento nárůst cen akcií technologických gigantů vyvolává dvě obavy. První z nich je, zda se nejedná o spekulativní bublinu. Těchto pět firem v hodnotě 5,6 bilionu USD tvoří téměř pětinu hodnoty indexu amerických akcií S&P 500. Naposledy byl trh takto koncentrovaný před 20 lety - před krachem, který vyvolal rozsáhlý pokles. Dalším, opačným, problémem je, že investoři mohou mít pravdu. Nadměrná valuace velkých technologických firem naznačuje, že se zisky těchto firem v příštím desetiletí přibližně zdvojnásobí, což v bohatých zemích způsobí mnohem větší ekonomický otřes a alarmující koncentraci hospodářské a politické moci.
Bublina, nebo ne?
Tato otázka má smysl. Technologické cykly jsou nedílnou součástí moderní ekonomiky. V osmdesátých letech došlo k rozmachu polovodičů. Pak v 90. letech přišly počítače a internet. Každý cyklus mizí nebo končí krachem.
Současný vzestup začal už v roce 2007 se spuštěním iPhonu. V roce 2018 se zdálo, že už mu také dochází dech - prodeje chytrých telefonů stagnovaly. Skandály s daty na vykrystalizovaly v bouři ohledně přístupu technologických gigantů k soukromí. Světoví antimonopolní regulátoři byli v pohotovosti. A ztrátoví technologičtí „jednorožci“, jako jsou Uber a WeWork, vybublaly v ten druh spekulativní bubliny, která se často objevuje na konci dlouhého růstu.
Přinejmenším pro tyto největší technologické giganty, jsou ale dnešní valuace postaveny na pevnějších základech. Tato velká pětka si společně za posledních 12 měsíců vydělala v hotovosti 178 miliard dolarů. Její velikost přitom její expanzi ještě nezpomalila – střední růst tržeb těchto firem o 17 % v posledním čtvrtletí je stále stejně působivý jako před pěti lety.
Spotřebitelé sice říkají, že jim záleží na svém soukromí, ale chovají se tak, jako kdyby jim záleželo víc na získávání věcí, a pokud možno bez toho, aby za ně museli platit. Od konce roku 2018 se počet lidí, kteří využívají služeb (včetně Instagramu, Messengeru a WhatsAppu), zvýšil o 11 % na 2,3 miliardy. Regulátoři potrestali technologické firmy za porušení zákonů v oblasti daní, soukromí i hospodářské soutěže, ale jejich úsilí je jako házet hrách na stěnu - pokuty, které uložili, představují méně než 1 % tržní hodnoty velké pětky, což jsou přijatelné náklady podnikání. A agonie některých jednorožců (a jejich největšího podporovatele SoftBank) pouze ukázala, jak je těžké replikovat rozsah a síťový efekt této pětky.
Čím větší, tím spíš praskne
Příležitost je to stále obrovská. Spousta částí ekonomiky se musí ještě digitalizovat. Na Západě je online pouze desetina maloobchodního prodeje a asi pětina pracovních úloh se provádí v cloudu jako v tom od Amazonu a . Big Tech působí po celém světě a dává více prostoru pro expanzi, zejména v rozvíjejících se ekonomikách, kde jsou výdaje na digitální technologie stále relativně nízké. Problém spočívá v tom, že pokud se technologické firmy o hodně zvětší a diverzifikují do více průmyslových odvětví (od zdravotnictví až po zemědělství), pak je logické předpokládat, že odpor proti nim nezmizí, ale naopak se zvětší.
Jak se velké technologie šíří, budou se zisky netechnologických firem ředit a více pracovníků bude mít problém se uživit, čímž rozmnoží řady naštvaných voličů. Jako hrubé měřítko může posloužit podíl globálních zisků na americký HDP. Například , který se rozšiřuje i do služeb, je již zhruba stejně velký jako Standard Oil a v roce 1910, kdy byly na vrcholu svých schopností. Alphabet, a dosáhnou tohoto prahu během příštích deseti let.
Když udeří recese, vyvolá to další vlnu zášti. Velké technologie by mohly čelit bouři, které jen málokdo věnoval větší pozornost. Těchto pět největších firem zaměstnává 1,2 milionu lidí a nyní jsou zdaleka největšími investory v korporátní Americe, kde utratí téměř 200 miliard dolarů ročně. Jejich rozhodnutí o tom, zda stlačí dodavatele, sníží investice nebo zaútočí na slabší soupeře, je stejně kontroverzní jako rozhodnutí automobilek, když byl Detroit v 70. letech na vrcholu, nebo Wall Street v letech 2007–2008. Role velkých technologií v politice je již nyní toxická - sociální média a videa ovlivňují volby od Minnesoty po Barmu.
To vše znamená, že rozčilení je ještě daleko od svého vrcholu. Vedení doufá, že jej bude chránit lobbying. Ale mimo Ameriku se dějí regulační experimenty. Čína udržuje své internetové giganty pod tichou státní kontrolou. Chce se méně spoléhat na Silicon Valley, včetně Applu, který zde již bojuje s virem covid-19 a dalšími problémy. Nejméně 27 zemí má nebo zvažuje uvalení digitální daně. Indie zakročila proti e-shopům a online řeči. Evropská unie chce, aby jednotlivci mohli kontrolovat své vlastní údaje. Tento týden EU navrhla omezení umělé inteligence. Dokonce i v Americe mohou antimonopolní agentury omezit schopnost velkých technologií skupovat startupy, což je strategie, která přispěla k úspěchu zejména Alphabetu a .
Tržní hodnota technologické pětky 5,6 bilionu dolarů je důkazem jedněch z komerčně nejúspěšnějších společností, které kdy byly vytvořeny. Předpokládá však také, že se ještě mnohem zvětší a svět bude jen stát a nečinně přihlížet. Až do dneška byla velká pětka do značné míry bez úhony. Čím větší je, tím větší máme důvod pochybovat, zda to tak může ještě pokračovat.
Zdroj: The Economist