Na konci uplynulého týdne Fed oznámil některé klíčové detaily spojené s novou vlnou masivní měnové expanze. A zdá se, že nakonec do bilance bude nakupovat cenné papíry, což bylo dříve těžko představitelné. Konkrétně korporátní dluhopisy podniků, které před 22. březnem měly investiční rating (alespoň BBB). To zavání poměrně velkým morálním hazardem - řada BBB podniků na americkém trhu kvůli výraznějšímu zadlužování a zpětnému odkupu akcií zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení ratingu a je pravděpodobné, že kvůli současné epidemii dříve nebo později o svůj investiční rating přijdou.
V této souvislosti může být v tomto týdnu zajímavá debata v českém Senátu nad novelou zákona o ČNB, která má rozvázat i v Česku prostor pro politiku QE (kvantitativní uvolňování). V návrhu, který je na stole, je ČNB paradoxně trochu přísně omezena v nakupování aktiv (časovou lhůtou do 31. prosince 2021), ale současně má hodně rozvázané ruce ohledně typu i kvality aktiv, která by mohla nakupovat.
Z dalších událostí budou bezesporu zajímavé probíhající debaty nad scénáři rozvolňováním karanténních opatření ve světle zpomalování nových přírůstků nakažených v Evropě i v USA. Taková debata by měla proběhnout během dneška i v Česku, primárně v souvislosti s dalším plánem na otevření škol.
Jinak budou trhy upírat pozornost na start výsledkové sezóny v USA. Je jasné, že primárně nebude v centru pozornosti výsledek hospodaření za první kvartál, ale výhled pro zbytek roku. Tento týden je na programu 33 podniků z S&P 500 a v centru pozornosti budou zejména banky včetně JP Morgan a Wells Fargo.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Česká koruna se veze na vlně opatrně se vylepšujícího globálního sentimentu a na závěr uplynulého týdne spadla pod 27,00 EUR/CZK. V pozadí globálního optimismu je bezprecedentní reakce některých centrálních bank (zejména amerického Fedu) i další zvolnění tempa nárůstu nových případů. Zásah do ekonomiky i do hospodaření konkrétních podniků se však ještě musí naplno ukázat v číslech a velká nejistota panuje i ohledně scénářů dalšího vývoje epidemie - i proto riziková aktiva včetně koruny zatím nemají rozhodně vyhráno.
Zahraniční forex
Po velikonočních svátcích startují hlavní devizové trhy v klidnější náladě, která reflektuje fakt, že statistiky přírůstků nově nakažených v hlavních vyspělých zemích klesají a vlády se pomalu zaobírají myšlenkou, jak znovu otevřít ekonomiku. Zatímco USA k tomu dokonce prezident Trump ustanovil speciální tým, tak například francouzský prezident Macron sdělil národu, že se tak nestane dříve než po 11. květnu.
Začátek týden je zcela nezajímavý z pohledu nových dat, která by dala odpověď na otázku, jak hluboká je současná recese. Zítřek však již bude minimálně pro dolar výživnější, neboť v USA jsou na pořadu dne maloobchodní tržby a průmysl za březen, resp. podnikatelská nálada z (koronavirem nejpostiženějšího) státu New York.
Dodejme, že pro měny z emerging markets (a tudíž i pro zlotý a forint) bude důležité, jakým způsobem odstartuje v USA kvartální výsledková sezóna, respektive jak se bude globálně dařit akciovým trhům.
Ropa
Čtyři dny trvající jednání nejvýznamnějších producentů nakonec přece jen přineslo historickou dohodu na produkčních škrtech. Dle nedělní dohody bude aliance OPEC+ v květnu a červnu omezovat produkci o 9,7 mil. barelů denně, ve zbytku tohoto roku o 7,7 mil. barelů denně a od ledna 2021 do dubna 2022 pak o 5,8 mil. barelů denně. Ropa Brent na dohodu reaguje velmi vlažně, částečně protože již dohoda byla v cenách započtena, částečně z důvodu přetrvávajících pochybností trhu o robustnosti přijaté dohody.
Oproti původním předpokladům totiž dohoda explicitně nezahrnuje ostatní významné producenty v rámci G20 (USA, Kanada nebo Brazílie). Přestože Saúdská Arábie zmiňuje příspěvek 3,7 mil. barelů denně právě ze strany těchto zemí, toto číslo zůstává velkou neznámou a spíše snahou uměle nafouknout rozsah škrtů. USA a spol. totiž nebudou cíleně omezovat vlastní těžbu, ale půjde o postupný a organický pokles produkce v důsledku nízkých cen ropy.
Zásadní otázkou nové dohody bude disciplinovanost jednotlivých zemích. Ta je problémem jakékoli kartelové dohody, přičemž nyní bude pokušení role černého pasažéra o to větší vzhledem k bezprecedentnímu rozsahu produkčních škrtů. Nejistota panuje zejména ohledně Ruska (2,5 mil. barelů denně), které se stavělo relativně laxně již k minulým škrtům, potencionální hříšníky však můžeme najít také přímo v rámci kartelu OPEC, např. Nigérie nebo Irák.
V krátkodobém horizontu se toho na ropném trhu ani v důsledku nové dohody příliš nezměnilo. Výpadek poptávky je naprosto mimořádný (odhady se pohybují v rozsahu 25-30 mil. barelů denně), což kartel jednoduše nebude schopen vykompenzovat (škrty navíc začínají až v květnu, pravděpodobně navíc ne se 100% disciplínou). Vývoj na fyzickém trhu tak naznačuje, že v nejbližších týdnech může být cena ropy nadále fundamentálně pod tlakem. Střednědobý výhled doznal naopak za předpokladu oživení ropné poptávky ke konci toho čtvrtletí a dodržování dohodnutých těžebních škrtů OPEC+ podstatných změn a nyní slibuje svižnější proces rebalancování trhu a s tím spojený růst cen ropy.