Kenneth Rogoff z Harvard University na CNBC v souvislosti se současným děním na dolaru a úvahami o dalším vývoji zavzpomínal na dobu, kdy Američané říkali Evropě „náš dolar, váš problém.“ Podle ekonoma to ukazovalo na určitou aroganci ze strany USA a nyní se podle něj dá zase říkat: „Náš Donald, váš problém.“ Rogoff přitom už před posledními volbami věřil, že pozice dolaru ve světové ekonomice bude slábnout. Z jakých důvodů?
Podle ekonoma mají Spojené státy „problémy s vládními rozpočty, nezávislost Fedu není tak pevná, jak se lidé domnívají.“ Jde přitom o témata, která by byla relevantní, i kdyby prezidentské volby dopadly jinak. Na druhou stranu ale ekonom dodal, že Trumpova cla „jsou bláznivější, než si představoval.“ K tomu Rogoff připomněl, že reálné sazby v USA rostou, ale dolar má tendenci oslabovat. Nicméně aktuální úrovně kurzu jsou z fundamentálního hlediska stále dost vysoko, protože současné oslabování začalo z mimořádně vysokých úrovní.
K sazbám ekonom řekl, že na vyšších úrovních se mohou držet delší dobu, období sazeb nízkých se nemusí vracet. „Trump tyto trendy posílil, nebyl jejich příčinou. Kdyby vyhrála Harris, vývoj by byl zřejmě podobný, jen bez velkého divadla.“ Na dotaz týkající se vztahu mezi dolarem a nezávislostí Fedu ekonom řekl, že pokud by Trump chtěl, mohl by na centrální banku vyvinout velký tlak. Včetně toho, že by snížil její rozpočet, nebo by mohl zvýšit počet lidí v jeho vedení a dosadit tam ty, kteří s ním souzní. Potenciální kandidáti, kteří by mohli nahradit Powella, až skončí jeho funkční období, pak budou podle ekonoma velmi opatrní ve svých vyjádřeních, „aby náhodou neřekli něco, co se Trumpovi nelíbí.“
Na CNBC poukázali na to, že určitý posun od dolaru může doprovázet třeba větší zájem o japonský jen. Ovšem japonská vláda je zadluženější než ta americká a celkově se nabízí otázka, co je na jenu lepšího než na dolaru. Rogoff k tomu dodal, že sazby a výnosy dluhopisů se v Japonsku držely po dlouhou dobu extrémně nízko. Vládní dluhopisy jsou přitom ve velkém drženy domácími bankami a dalšími subjekty, které nyní cítí velký tlak proto, že sazby šly nahoru a hodnota obligací tudíž klesá.
Hlavní příčinou „dedolarizace“ ale podle ekonoma nejsou země jako Japonsko, je jí Čína. Ta byla totiž centrem „dolarového bloku“. Tedy zemí, které používaly intenzivně americkou měnu. Evropa sem již nějakou dobu nepatří a Čína se podle experta měla od dolaru posouvat již dříve. Činí tak intenzivněji nyní a dochází tak k narušování zmíněného dolarového bloku. Dolar pak může být ovlivňován i rostoucím významem kryptoměn, k tomu se Spojené státy už nemohou spoléhat na stabilní prostředí nízké inflace a nejistotu zvyšuje i politická scéna.
Celá Asie bude podle Rogoffa postupně „méně dolarizována“, protože změny v čínské politice se promítnou i do chování dalších zemí v tomto regionu. Mimo jiné by to mělo znamenat vyšší sazby v USA a menší efektivitu sankcí, které Američané uvalili na jiné země. Nepůjde o systém, kdy bude dolar plně nahrazen něčím jiným, ale dojde k úpadku jeho významu.
Zdroj: CNBC