O tom, jak moc a rychle uvolňovat restrikce, se intenzivně diskutuje u nás i v řadě dalších zemí. Německý Der Spiegel popisuje aktuální situaci u našich západních sousedů s tím, že kancléřka Angela Merkelová dříve hovořila o tom, že její názor bude hodně záviset na studii Německé akademie věd Leopoldina. Tu zpracovala řada předních vědců včetně ekonoma Larse Felda. Prezident akademie Gerald Haug pro Spiegel uvedl, že prioritou je ochrana každého před nákazou a snaha o zabránění příchodu druhé vlny infekce.
„Základním pravidlem, které budeme sledovat, je sociální distancování a hygienické nástroje, které jsme se již naučili používat,“ uvedl prezident. Uvolňování restrikcí pak bude založeno na základním principu: Lidé musí dodržovat dvoumetrové odstupy a tam, kde to není možné, musí mít nasazenou roušku. Vědci pak ve studii tvrdí, že zdraví a obnova sociálního života nejsou „fundamentálně neslučitelné“, ale vzájemně na sobě závisí. Vědci také došli k závěru, že „drastická opatření, ke kterým německá vláda a federální země v první hektické fázi přikročily, byla i podle vědecké analýzy správná“.
Der Spiegel ale zároveň uvádí, že podle vědců je již čas na změnu a také na testování, které ukáže, jak je to skutečně s imunitou celého národa. Podle nich by mělo být možné sledovat vývoj epidemie v reálném čase a predikovat, co se stane v následujícím týdnu či čtrnácti dnech. Vláda by tak měla informace ohledně toho, zda počet nakažených zůstává pod kontrolou nebo zda je potřeba nových kroků k potlačení epidemie.
Němečtí vědci podporují použití aplikací, které umožňují sledovat pohyb nakažených lidí. Systém by měl být podobný jako ten, který používá Jižní Korea, kde se epidemii podařilo potlačit v její rané fázi. „Lidé by tak dobrovolně poskytovali GPS data a aplikace by přes Bluetooth komunikovala s jinými mobilními telefony. Bylo by tak snazší vysledovat ty, kteří přišli do kontaktu s nově nakaženými,“ píše Der Spiegel.
Haug si je podle svých slov vědom právních problémů, které by používání takového systému mohlo přinést. Musí tak podle něj stát na dobrovolnosti a data se musí po čtrnácti dnech mazat. Je tudíž třeba, aby byla veřejnost o systému řádně informována včetně jeho přínosů. Aplikace je podle něj klíčová při predikcích dalšího vývoje pandemie. Nyní na ní podle Spiegelu pracují německé softwarové společnosti a až bude k dispozici, akademie je pro co nejrychlejší uvolnění restrikcí.
Vědci podle Spiegelu silně prosazují co nejrychlejší návrat dětí do škol, protože domácí vzdělávání podle nich prohlubuje již tak vážný problém nerovnosti ve vzdělání. Nejdříve by podle nich měly být otevřeny vyšší ročníky základních škol, protože ty připravují žáky na střední školy. Děti by pak ve školy měly nosit roušky. Nejdříve by se vyučování mělo zaměřovat na základní předměty a ve třídě by nemělo být více než 15 žáků K tomu je doporučováno, aby různé třídy měly přestávky v různou dobu a děti se tak nepotkávaly v takovém množství. I střední školy by se měly zaměřit na základní předměty – jazyky a matematiku a na přípravu na maturitu a vysokou školu.
Školky by ale měly podle německých vědců zůstat zavřené a péče by měla být poskytována jen dětem zaměstnanců v klíčových oborech. Zde je důvodem to, že malé děti neumí nakládat s rouškami a hrozí větší riziko přenosu na rodiče a prarodiče. Univerzity by pak měly letní semestry dokončit zejména online studiem. Pokud se pak podaří udržet počet nakažených na stabilně nízkých úrovních, není podle vědců důvod držet uzavřené obchody a restaurace. Nicméně i zde je zmínka o potřebě nosit roušku v případě, že nelze dodržet odstup dvou metrů.
Německé dráhy by podle vědců mohly prodávat lístky tak, aby lidé neseděli přímo vedle sebe, pořádání koncertů či sportovních akcií by záviselo na konkrétních podmínkách – na tom, jak je na nich možno udržovat požadovanou vzdálenost lidí od sebe. V neposlední řadě pak němečtí vědci kladou důraz na vytvoření jasné strategie exitu – tedy toho, jak budou restrikce v praxi skutečně uvolňovány a jaké bude načasování jednotlivých kroků. Taková dobře komunikovaná strategie totiž podle nich může snížit psychologický tlak, který lidé kvůli restrikcím a sociálnímu distancování prožívají.
Zdroj: Der Spiegel