V prvních týdnech roku 2020 začalo lidem docházet, že COVID-19 by se mohl stát dlouho obávanou, leč očekávanou „nemocí X“ – globální pandemií způsobenou neznámým virem. O tři měsíce později je většina světové populace zavřená doma a je zjevné, že budeme jen tak zdraví, jak budou zdraví lidé kolem nás – na lokální, národní i mezinárodní úrovni.
Klíčem k ochraně společnosti před nemocí COVID-19 budou silné zdravotnické systémy, dostatečné testovací kapacity a efektivní a všeobecně dostupná vakcína. Zajištění, aby nikdo nezůstal opomenutý, však bude vyžadovat nejen bezprecedentní společné investice, ale i diametrálně odlišný přístup.
Vědci na univerzitách a ve firmách z celého světa se překotně snaží vyvinout vakcínu. A pokrok je povzbudivý: v současnosti se aktivně zkoumá nebo prochází předklinickým vývojem 73 kandidátů na vakcínu, přičemž pět dalších už vstoupilo do fáze klinických zkoušek.
Toto masivní úsilí je možné jen díky značným veřejným investicím, mimo jiné od amerických Národních institutů zdraví a od Koalice za inovace připravenosti na epidemie (CEPI). Posledně jmenovaná instituce je veřejně financovanou neziskovou organizací, jež vznikla po epidemii eboly v západní Africe v letech 2014-2016, aby urychlila výzkum a vývoj vakcín, které by se daly použít během dalších výskytů této nemoci.
Prozatím CEPI obdržela od různých vlád 765 milionů dolarů z plánovaných dvou miliard na financování vývoje vakcíny proti COVID-19. Úřad pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj, který je součástí amerického Ministerstva zdravotnictví a lidských služeb, výrazně investuje do projektů vývoje vakcín se společnostmi (450 milionů dolarů) a Moderna (483 milionů dolarů). A Evropská unie hodlá mobilizovat další veřejné zdroje pro boj s pandemií na internetové závazkové konferenci plánované na 4. květen.
Samotné investice však nestačí. Chceme-li uspět, musí se celý inovační proces – od výzkumu a vývoje po přístup – řídit jasnými a průhlednými pravidly účasti, která budou založená na cílech a metrice v souladu s veřejným zájmem. To si vyžádá jednoznačné sladění globálních a národních veřejných zájmů.
Prvním a klíčovým krokem je volba takového přístupu, jenž zaměří veřejné i soukromé investice na dosažení jasně definovaného společného cíle: vývoje účinné vakcíny (účinných vakcín) proti COVID-19, kterou bude možné rychle vyrábět v globálním měřítku a bude všeobecně dostupná a bezplatná. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat pevná pravidla týkající se duševního vlastnictví, cenotvorby a výroby, která budou koncipovaná a vymáhaná tak, aby přikládala hodnotu spíše mezinárodní spolupráci a solidaritě než konkurenci mezi zeměmi.
Za druhé platí, že chceme-li maximalizovat dopad na veřejné zdraví, musí být inovační ekosystém řízený tak, aby k urychlení pokroku využíval kolektivní inteligenci. Vědeckým a lékařským inovacím se daří postupovat v případě, že si výzkumníci otevřeně vyměňují a sdílejí poznatky, takže mohou vzájemně stavět na svých úspěších a neúspěších v reálném čase.
Dnešní věda založená na duševním vlastnictví však tento model nepoužívá. Místo toho prosazuje tajnůstkářské soupeření, dává přednost regulačnímu schvalování v bohatých zemích před širokou dostupností a celosvětovému dopadu na veřejné zdraví a klade překážky šíření technologií. Dobrovolné fondy duševního vlastnictví, jaký například Kostarika nabídla Světové zdravotnické organizaci, sice mohou být užitečné, ale hrozí riziko, že zůstanou neefektivní, pokud si soukromé a na zisk orientované firmy budou smět zachovat kontrolu nad klíčovými technologiemi a daty – a to i v případech, kdy je vytvořily díky veřejným investicím.
Pro výběr a prosazení nejslibnějších potenciálních vakcín je navíc nezbytně důležité kolektivní řízení. Jinak nemusí povolení ke vstupu na trh dostat nejvhodnější kandidát, nýbrž ten, za nímž stojí největší zdroje.
Za třetí se musí státy postavit do čela budování a rozšiřování výrobních kapacit, zejména v rozvojovém světě. Účinná vakcína proti COVID-19 pravděpodobně nebude k dispozici ještě 12-18 měsíců, ale již dnes musíme vyvíjet společné úsilí, abychom zapojili veřejné i soukromé kapacity a infrastrukturu potřebné k rychlé výrobě miliard dávek, jež budou zapotřebí.
Protože zatím nevíme, která vakcína se ukáže jako nejúčinnější, možná budeme muset investovat do řady různých aktiv a technologií. To představuje technologické a finanční riziko, které lze překonat pouze s pomocí podnikavých států podpořených kolektivním financováním řídícím se veřejným zájmem, například od národních a regionálních rozvojových bank, Světové banky a nadací filantropů.
A konečně musíme do jakéhokoliv programu vývoje vakcíny hned od počátku zakomponovat podmínky pro zajištění její globální, spravedlivé a cenově přijatelné dostupnosti. Díky tomu by veřejné investice mohly být strukturovány méně jako almužna nebo obyčejná záplata na trhu a více jako proaktivní nástroj utvářející trh a sledující veřejné cíle.
Cenotvorba vakcín proti COVID-19 by měla odrážet jak značný příspěvek veřejnosti k jejich vývoji, tak i naléhavost a rozsah globální zdravotnické krize. Musíme se povznést nad lpění na principech a jalové závazky a nastolit konkrétní podmínky, které umožní, aby vakcíny byly v místě spotřeby zdarma. Politici by měli zvážit také možnost povinného poskytování licencí, aby jednotlivé země mohly co nejlépe využívat dostupných nástrojů a technologií.
A co je klíčové, potřebujeme mechanismy společného nákupu, které zajistí férové přidělování a spravedlivý globální přístup k novým vakcínám, jakmile začnou být dostupné. Prvořadým cílem musí být zabránění tomu, aby si rozvinuté ekonomiky monopolizovaly globální nabídku nebo vytěsnily poptávku z chudších zemí.
Krize kolem COVID-19 vylučuje přístup „jedeme jako obvykle“. V době, kdy se státy společně mobilizují proti pandemii prostřednictvím volání po globální alianci, závazkových konferencí, jednání G20 nebo blížícího se výročního Světového zdravotnického shromáždění, si nemůžeme dovolit tuto příležitost promeškat. Společné úsilí musí zahrnovat jasná a vynutitelná pravidla zapojení, která zavážou všechny partnery k jednotnému přístupu ke zdravotnickým inovacím na základě veřejného zájmu: vývoje účinné vakcíny proti COVID-19, která bude rychle a bezplatně k dispozici všem.
Vývoj účinné a všeobecně dostupné vakcíny proti COVID-19 je jedním z nejklíčovějších úkolů naší doby. A především je to lakmusový papírek, který prokáže, zda globální spolupráce veřejného a soukromého sektoru, o níž politici hovoří jako o klíči k úspěchu, maximalizuje nabídku veřejných statků, anebo spíše podíl soukromých zisků.
Autoři:
Mariana Mazzucatová, profesorka ekonomie inovací a veřejných hodnot a ředitelka UCL Institutu pro inovace a veřejné cíle (IIPP) při londýnské University College (UCL), je autorkou knihy The Value of Everything: Making and Taking in the Global Economy (Hodnota všeho: Jak vyrábět a brát v globální ekonomice) (Allen Lane, 2019).
Els Torreeleová je výkonnou ředitelkou Kampaně za přístup při organizaci Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontieres).
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org