Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Irelevantní nerovnost v bohatství?

Irelevantní nerovnost v bohatství?

08.03.2021 17:37

John Cochrane z Hoover Institution píše na populární ekonomický blog The Grumpy Economist. Ekonom nyní tvrdí, že pokud jdou sazby dolů, ceny aktiv jdou nahoru. Dividendy, či úrokové příjmy jsou ale nezměněny. Růst cen investičních aktiv pak vede k růstu nerovnosti v bohatství, ale ne k růstu „nerovnosti ve spotřebě“. Proč se tedy vůbec starat o nerovnost v bohatství, ptá se ekonom. Co bychom mohli odpovědět?

1. 1 % má více než 90 %: Jak ukazuje následující graf, na konci sedmdesátých let vlastnilo 90 % „nejchudších“ Američanů asi 35 % bohatství v zemi, nejbohatší 1 % asi 25 %. Křivky se ale postupně prohazují a situace byla před pár lety zhruba opačná. Nejbohatší 1 % tak vlastnilo znatelně více než oněch 90 %. Takové bohatství nerovnosti v bohatství. Je možné, že jde o irelevantní jev?

bohatství nerovnost aktiva výnosy


Zdroj: Twitter

2. Pramen nerovnosti: Tak, jak vnímám poznámku pana Cochraneho, vidím v ní jedno očividné slabé místo: Od růstu nerovnosti bohatství taženého poklesem sazeb jde k obecné otázce o relevanci této nerovnosti. Ta ale určitě nevzniká a nerozšiřuje se jen kvůli (dlouhodobému) poklesu sazeb. Třeba rozdíl v bohatství pana Bezose a běžných zaměstnanců jeho firmy pramení asi hlavně z něčeho jiného než ze sazeb. To samé platí o zaměstnancích Tesly a panu Muskovi a dalších. Přeformuluji si tedy otázku pana Cochraneho na pro mě smysluplnější verzi: Má nějaký význam růst nerovnosti v bohatství vyvolaný poklesem sazeb?


3. Co se vlastně děje? Vezměme si velmi jednoduchý příklad. Jaroslava má akcii, která jí ročně vynáší 10 . Je to úplně bezriziková akcie a relevantní sazby, kterými můžeme tento tok dividend převést na současnou hodnotu, dosahují 10 %. Hodnota takové akcie je pak 100 (10/0,1) a cena na trhu odpovídá hodnotě. Manžel Jaroslavy Rosťa žádnou akcii nemá, jen hodinky po dědovi v hodnotě 10 . Již nyní je tedy v této rodině/populaci docela slušná příjmová nerovnost. Rosťa je s ní ale v pohodě (jeho žena také).

Nyní dojde k poklesu sazeb z 10 % na 5 %. Hodnota akcie se zdvojnásobí na 200 (10/0,05), hodnota hodinek se nezmění, majetková propast v rodině se masivně prohloubí, Rosťa žádá o rozvod. Jaroslava mu ale říká, že John (Cochrane) tvrdí, že fakticky na tom vůbec nezáleží. Rosťa nad tím přemýšlí a dochází k názoru, že to může být pravda: Konec konců, on i jeho žena mají stále stejný plat, manželčiny příjmy z dividend se také vůbec nezměnily, ona si kupuje to samé jako předtím, on také. Ekonom měl pravdu, Rosťa zůstává.


4. Ano a ne. Pokud zůstaneme na výše popsané úrovni, změna v nerovnosti v bohatství nemá skutečně praktický význam. Fakticky došlo k tomu, že vzrostla hodnota budoucích příjmů (klesla hodnota úspor/kapitálu, a proto klesly sazby). A ti, kteří mají nějaký nárok na budoucí příjmy (zde akcie), tak zbohatli. Pokud ale nikdo nezměnil své chování, praktický význam skutečně žádný. Jenže sazby mohly klesnout proto, že na trhu s úsporami nastal přetlak úspor (poklesla spotřeba). A následný růst bohatství mohl spotřebu opět nakopnout i přesto, že dividendy zůstaly stejné. Jak?

Jaroslava mohla třeba dříve z oněch 10 spořit jen korunu, pak se ale rozhodla, že bude spořit korun pět. Podobně reagovaly manželky v okolí a právě tato jejich snaha stlačila dolů lokální sazby, protože na sídlišti nebyl nikdo, kdy by vyšší úspory poptával. Když pak vzrostla hodnota a cena akcií držených manželkami, ty se rozhodly, že s takovým bohatstvím nemusí vlastně tolik spořit. A utratily ze svých dividend více, než plánovaly (a postupně se vše dostalo do nějaké nové rovnováhy, třeba se 7% sazbami).

Nejde o nic jiného než o variaci na takzvaný efekt bohatství, kterou bychom nyní mohli rozšiřovat o to, jaký má sklon ke spotřebě z bohatství Rosťa a jaký manželky. Dál třeba o to, jaká je v ekonomice produkční mezera – zda je možno vyšší spotřebu uspokojit, co se stane v případě poklesu spotřeby (růstu úspor). A našlo by se toho více.

Jednou z mých oblíbených učebnic ekonomie byla ta od Roberta Barra – ukazovala, že v „dokonalém“ světě v ekonomice u řady věcí platí, že (jednoduše řečeno) nula od nuly pojde. Ona úvaha od pana Cochraneho se (ne náhodou) nese v podobném duchu a ukazuje na základ celé věci. Na druhou stranu ale můžeme stále mít pocit, že nerovnost v bohatství není z čistě technického hlediska úplně irelevantní. Mě z výše uvedeného vychází, že ten pocit má něco do sebe.

 

Čtěte více:

Jak jde dohromady utlumená inflace a vysoké ceny investičních aktiv?
28.12.2020 6:29
Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus tvrdí...
Smith: Nejde jen o Bezose či Zuckerberga...
30.12.2020 14:00
Zdá se, že ve Spojených státech jsme konečně pochopili, že ekonomická ...
Elon Musk nejbohatší na světě a Tesla nad kapitalizací Facebooku
08.01.2021 16:32
Šéf a spoluzakladatel americké společnosti Tesla Elon Musk se dnes sta...
Víkendář: Jedna podstatná otázka pro zastánce daně z bohatství
07.02.2021 9:06
V USA se po volbách intenzivně diskutuje o dani z bohatství a ekonom T...
Gordon: Technologie produktivitu moc nezvyšují, ale prudce roste blahobyt
05.03.2021 6:21
Robert J. Gordon je známý americký ekonom, který se mimo jiné zajímá o...

Váš názor
  • R O Z E V Í R Á N Í nůžek
    09.03.2021 11:24

    ad1) Když nevzdělaný indián z Peruánských hor přeleze zeď na mexické hranici, měl by hned dostat nepodmíněný základní příjem 2000USD, aby se dál nerozevíraly nůžky mezi chudými a bohatými? __________________________________________________________________________ __________________________________________________________________________ ad2) Nerovnost mezi řadovými zaměstnanci a vlastníky (a managery) Amazonu/Tesly roste (i) kvůli tomu, že: __________________________________________________________________________ 1) Se provede zpětný odkup akcií financovaný DUMPINGOVĚ a uměle levným úvěrem a ty akcie (které mají vlastníci a manageři) jdou nahoru. __________________________________________________________________________ 2) Je levnější pořídit roboty (protože zde nákladem je směšně nízký úrok z úvěru), než zaměstnat a pořádně zaplatit lidi (protože na odvodech vás to vyjde na RANEC). Roboti jsou uměle dotovaní, zaměstnávání lidí uměle pokutováno (daněmi a soc odvody). Co asi může být výsledkem? Umělá nezaměstnanost a pomalý růst platů.
    Hayek
    • Re: R O Z E V Í R Á N Í nůžek
      09.03.2021 11:42

      Ale tos tomu nandal. Ale pokud má matka v domácnosti s dítětem 15000, dělník 20000, poslanec v Bruselu 300000, to už rozdíl je. Nejvíce bohatne pár procent nejbohatších, střední třída mizí a ti nejchudsší chudnou. Pokud někdo dělá od nevidim do nevidim a má tak na nájem , potraviny a školní výlet pro dítě a jiný milardy, není to zrovna cool. Chápu, že k těm nejchudším nepatříš.
      Velkamedvědice
      • Umělé versus přirozené
        09.03.2021 12:28

        Je rozdíl v tom, zda je ten rozdíl v příjmech z přirozených důvodů (a pak nikdo nemá právo to řešit proti vůli dotyčných), nebo z umělých. __________________________________________________________________________ Že je zakladatel portálu KIWI.com HODNĚ bohatý a uklízečka či kuchařka ve školní jídelně chudá, je přirozené, každý má tolik, kolik si vydělá, jaká je tržní cena jeho výstupu (tzn. nakolik si ostatní té práce cení). __________________________________________________________________________ Že eurokomisař má víc jak doktor, že celník má víc jak zedník, je umělé - práci eurokomisaře či celníka si nikdo necení, nikdo mu dobrovolně ze svého neplatí, nikdo si nekupuje jeho služby, protože pro něj maj nějakou užitečnost. Tam je to potřeba řešit. __________________________________________________________________________ A pokud někomu pomáhají dotace řepky (Babiš), dotace elektroaut (Musk), státem uměle zmanipulované úroky, QE a další umělá opatření, tak je to také potřeba řešit. Zrušit daně a dotace. A státní monopol na peníze. __________________________________________________________________________ Ale pokud někdo chce někomu ukrást peníze jen proto, že je pilnější, vzdělanější a podnikavější, tak si zaslouží usekat ruce.
        Hayek
Aktuální komentáře
25.05.2022
17:48Korigující akcie, inflace a pravidlo dvaceti
17:29Akcie odpoledne navyšují zisky, nové zprávy zatím bez velkého ohlasu  
16:37Akciové bezvětří před zápisem FEDu  
16:15ČD Cargo, a.s. - Změny ve složení Představenstva společnosti ČD Cargo, a.s.
15:23Rusko vítězí v potravinové krizi, kterou pomohlo vytvořit
13:42ECB: Na dluh financovaný realitní trh v Evropě začne ochládat
13:15Vyšší úrokové sazby v eurozóně? Frontová linie v ECB se dramaticky mění
12:41Inflace, úrokové sazby, investiční tipy. Příhlašte se na setkání s analytikem a makléřem v úterý 31.5. v Olomouci
11:14Marks & Spencer po 17 letech opouští Rusko a varuje před dopady inflace
11:08Akcie nejeví sílu se zvedat, dluhopisy jsou připravené k dalšímu růstu  
11:01TOMA, a.s.: Oznámení o konání valné hromady společnosti TOMA, a.s. dne 24.6.2022
10:42Rusko se dále blíží platební neschopnosti. USA mu neprodloužily výjimku umožňující splátky dluhopisů
9:49Stellantis a Samsung společně vybudují továrnu na baterie v USA
9:29Total kupuje podíl v Clearway Energy a expanduje na trhu obnovitelných energií v USA
9:09Rozbřesk: Problémy, které se v metaverzu opravdu neřeší
8:46Německá ekonomika se v prvním čtvrtletí vrátila k růstu, přidala 0,2 %
8:45Rusko je o krok blíže k neschopnosti splácet, tabák schválil dividendu a futures rostou  
8:32Philip Morris ČR vyplatí za loňský rok hrubou dividendu 1310 korun
6:02Wall Street zase nakupuje dluhopisy. Sází na to, že to nejhorší už skončilo
24.05.2022
22:07Dow Jones Industrial Average vítězem, Pfizer +1,08 %  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Marks & Spencer Group PLC (12/21 Q3, Bef-mkt)
Snowflake Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
Splunk Inc (04/22 Q1, Aft-mkt)
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m
20:00USA - Zápis z jednání FOMC
22:20NVIDIA Corp (04/22 Q1)