Technologičtí obři, kteří dosud využívali sto let staré daňové režimy k další kumulaci svého bohatství, by nyní mohli o část své moci přijít. Nejbohatší státy světa se o víkendu dohodly, že podpoří stanovení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Poté, co opatření vlád na podporu ekonomik zasažených pandemií vyhloubila (další) díry do státních kas, má nová dohoda odradit nadnárodní společnosti od útěků do zemí s nižší úrovní zdanění. Větší hrozba pro technologické obry je ale v současnosti někde jinde, domnívají se analytici Patrie Finance.
Dohoda cílí na nadnárodní korporace, ze současného nastavení ale mají v současnosti největší prospěch velké internetové nebo IT korporace, protože jejich hlavní aktiva, patenty, software a další podoby duševního vlastnictví, s v porovnání s hmotným majetkem přesouvá o trochu snadněji. Firmy jako , nebo Google tak nyní často daní své zisky v zemích, kde je nízká nebo nulová korporátní daň ze zisku.
Dohoda, na které se v sobotu v Londýně shodli členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7, má dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.
Dohoda rovněž slibuje ukončit výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, ve prospěch globální dohody. Tyto jednostranné digitální daně v minulosti odsoudily jako nekalou praktiku Spojené státy, protože opatření převážně zasáhlo americké technologické giganty.
Podle analytika Andrewa Silvermana z Bloomberg Intelligence by to technologickým firmám mohlo přinést větší jistotu, protože budou moci snáze modelovat, jak je vlastně jediná daň zasáhne, a lépe plánovat. Reagovat na současné puzzle, sestavené z individuálních digitálních daní, je mnohem obtížnější.
„Větší hrozbou pro technologické giganty je v současnosti navrhovaná americká daňová reforma spíše než minimální globální daň, protože implementace druhé zmíněné bude ještě nějaký čas trvat,“ domnívá se analytik Patrie Ján Hladký. Se zavedením daně na globální úrovni totiž současné časové plány v tomto roce vůbec nepočítají, podotýká. Ve skupině G20 by se o věci mohlo jednat v červenci, teprve pak přijde na řadu debata mezi 140 zeměmi pod záštitou OECD, tedy organizace, která sdružuje zhruba čtyři desítky ekonomicky velmi rozvinutých států světa včetně USA a většiny členů EU.
OECD loni vypočítala, že změna daňového režimu o dvou pilířích by mohla přinést do státních kas až 80 miliard dolarů ročně navíc. Díky nejnovějším návrhům G7 by toto číslo mohlo být ještě větší, podotkl Bloomberg. Novější studie od organizace EU Tax Observatory, zveřejněná tento týden, uvádí, že EU by mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem 50 miliard eur navíc, pokud se OECD shodne na sazbě ve výši 15 procent. K účinnosti minimální daně není prý ani nezbytné její přijetí všemi zeměmi. "Pokud bude výraznou minimální daň uplatňovat řada mateřských zemí (nadnárodních podniků), daňové ráje už nebudou moci lákat nabídkou nízkých sazeb," uvádí studie.
Reakce jednotlivých zemí je ale ještě otázkou. Jedna země, která to téměř jistě nepodpoří, je Čína, napsal v komentáři list The Wall Street Journal. Peking odmítá, aby byl do těchto jednání zatahován, protože si chce udržet kontrolu nad svou daňovou politikou jako nástrojem na podporu investic. A třeba Francie tvrdí, že jednostranná opatření nezruší, dokud jí nezačnou téct peníze podle nového režimu.
Firma Google v reakci uvedla, že "práci na modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje."
Také , který podle studie S&P Global v roce 2019 platil 19% efektivní daň, tedy nižší než 21% sazbou uplatňovanou v USA (nad ní či na ní byl ze skupiny FAANG podle stejné studie jenom Facebook), nejnovější kroky bohatých států přivítal. Jeho začlenění pod nynější dohodu je ale otázkou. Jeho globální provozní marže by totiž podle odhadů samotné firmy mohla letos dosahovat 7,1 %. by tak nedosáhl na 10% práh, se kterým počítá návrh pravidel z této soboty, a zřejmě by tak dostal výjimku.
Marže Amazonu stlačují dolů mimo jiné i masivní investice. Podle dvou zdrojů, na které se v pondělí odvolával Bloomberg, se ale vyjednavači snaží uzpůsobit pravidla tak, aby jimi nepropadl. Součástí mechanismu by prý mohl být práh pro individuální aktivity, jejichž cílem by byl cloud computing, což je stále ziskovější aktivita Amazonu, nebo jeho reklamní byznys, a nikoli tedy firma jako celek.
Akcie Amazonu na této informaci klesly v pondělí v průběžném obchodování až o 1,1 % na denní minimum, nakonec ale den zavíraly beze změn.
Vývoj akcií Amazon.com za posledních 5 let:
Zdroje: ČTK, Bloomberg, Patria.cz