Vlády již po tisíciletí dělají v podstatě to samé. Snaží se nastavit co nejvyšší daně, ovšem tak, aby nezničily daňovou bázi. A snaží se je nastavit tak férově, aby nevznikaly rebelie. Pro econofact.org to uvedli Joel Slemrod a Michael Keen, autoři nové knihy Tax Policy Through the Ages. V ní se snaží „stravitelným způsobem“ popsat problematiku daní a přidávají řadu zajímavých a někdy překvapivých příkladů toho, jak také může zdanění probíhat.
Ekonomové uvedli, že v minulosti vlády experimentovaly s různými typy daní. V zemích jako Velká Británie či USA tak například na čas existovala paušální daň, kterou musel platit každý člověk, který překročil určitou věkovou hranici. Bez ohledu na jeho příjmy či majetek. Takový systém se ovšem setkal se znatelným odporem populace a bylo od něj upuštěno. Jindy se vlády zaměřily na zdanění bohatší části populace a předmětem daní se stávaly luxusnější produkty a spotřeba. Takže existovala například daň z klobouků, ale vývoj nakonec dospěl k tomu, že předmětem daní se staly příjmy.
S vývojem daňových systémů souvisí řada zajímavých příběhů. Ekonomové například vyprávěli o zdanění čaje ve Velké Británii v koloniální době. Kvůli snaze o zvýšení konzumace čaje v koloniích vláda uvažovala o tom, že eliminuje daně z čaje placené v Londýně a ponechá pouze daně v dané kolonii. To mělo snížit cenu této komodity a podpořit její konzumaci, což by výrazně pomohlo Britské Východoindické společnosti, protože ta měla jednu dobu obrovské zásoby čaje.
Co by na tomto plánu mohlo vůbec selhat? Ekonomové vyprávěli, že celý záměr nakonec padl kvůli pašerákům, mezi které patřili i někteří velmi vlivní lidé. Pašeráci totiž těžili z toho, že byli schopni na trh dodávat čaj levnější než oficiální obchodníci, kteří museli platit londýnské daně z čaje. Eliminace těchto daní by snížila běžné obchodní ceny na úroveň těch od pašeráků a to se tomuto politicky vlivnému segmentu trhu nelíbilo.
Ohledně daně z příjmů ekonomové uvedli, že v USA se během občanské války používala na severu a po válce byla na řadu let zrušena i zde. Tehdejší systém byl společností často vnímán jako daňově nespravedlivý, příliš zatěžující její nejchudší část. Obnovení této daně nakonec vyžadovalo změnu v ústavě a podle ekonomů může k něčemu takovému dojít i dnes ve vztahu k diskutované dani z bohatství. Podle některých názorů je totiž i ta protiústavní. A pokud by měla být skutečně zavedena, vyžadovalo by to opět změnu ústavy.
Zdroj: Econofact.org