Americký prezident Joe Biden se chystá utrácet takové sumy peněz, jaké snesou srovnání jen s částkami vynaloženými za druhé světové války. A k oznámení si vybral i dobu, která s tímto tématem úzce souvisí - Američané totiž v pondělí oslaví Den obětí války. Napsal to komentátor amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) James Freeman, který dříve působil například v Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC), kde hájil práva investorů.
"Tak teď už se to může říct? Od doby, co se Joe Biden stal teprve kandidátem na nejvyšší úřad v zemi, pořád opakuje, že při zvyšování daní se zaměří pouze na korporace a bohaté lidi. Něco takového bylo vždy pokrytecké, protože i jeho někdejší šéf prezident Barack Obama přiznal, že pracující lid trpí, když se firmám zvyšují daně. Teď ale noviny The (NYT) píšou, že prezident Biden chce podpořit přímé zvýšení daní Američanům, kteří vůbec bohatí nejsou," píše autor.
Redaktor NYT Jim Tankersley napsal, že noviny získaly podklady pro návrh Bidenova rozpočtu na příští rok. Návrh podle něj předpokládá, že Biden spolu s Kongresem umožní, aby platnost snížení daní pro lidi s nízkými a středními příjmy, jak je v roce 2017 zavedla administrativa tehdejšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa, skončila podle plánu v roce 2025.
Biden podle tohoto materiálu navrhne rozpočet v objemu šesti bilionů dolarů (126 bilionů Kč), čímž Spojené státy přivede k nejvyšším výdajům na federální úrovni od druhé světové války. V plánu má zaplatit komplexní ekonomickou agendu, která zahrnuje velké investice do vzdělání, dopravy a na boj se změnami klimatu. A podle NYT první Bidenův rozpočet od nástupu do funkce také předpokládá, že Biden bude chtít prosadit, aby celkové výdaje do roku 2031 vzrostly až na 8,2 bilionu USD (172 bilionů Kč).
To znamená, že rozpočtový deficit by takřka celých příštích deset let přesahoval 1,3 bilionu USD. Růst má podle Bidenových představ zajistit dvoudílná agenda. Ta počítá s modernizací infrastruktury a s výrazným rozšířením sociálního zabezpečení, což je zahrnuto v jeho plánech na podporu pracovních míst (American Jobs Plan) a na podporu rodin (American Families Plan), a s dalším plánovaným zvyšováním výdajů podle potřeby.
"Federální výdaje za druhé světové války Spojeným státům porážkou nacistického Německa a císařského Japonska umožnily zachránit západní civilizaci. Bidenův plán výdajů bude jen dotovat pečovatelskou službu a elektromobily, vedle dalších politických přání. Není přitom jasné, co Spojené státy udělají, když se stane tragédie a ony budou muset znovu financovat vítězství ve světové válce," píše autor komentáře.
Poněkud jasné už se ale zdá, že daňoví poplatníci jsou zatahováni do snah platit si mnohem větší vládu - to už se podobá skoro permanentnímu stavu nouze jako za covidu. Návrh totiž podle NYT předpokládá, že v každém roce Bidenova rozpočtu vláda utratí víc jako podíl na ekonomice než ve všech letech od druhé světové války s výjimkou dvou let - a to 2020 a 2021. V těch totiž byla nucena vynaložit biliony dolarů na boj s pandemií. Do roku 2028, kdy by mohl Biden teoreticky skončit ve druhém funkčním období, bude vláda vybírat na daních víc jako podíl na ekonomice, než vybírala v jakékoliv době za posledních 100 let. Jediné období, které snese srovnání, byl konec druhého funkčního období prezidenta Billa Clintona, kdy Spojené státy zažívaly hospodářský rozmach a rozpočet byl v přebytku.
"Pokud Bidenovy plány projdou, pak ale s dalším hospodářským rozmachem či rozpočtem v přebytku nepočítejte," upozorňuje autor komentáře. Připomíná, že prezident Clinton, jako Biden zvolený za Demokratickou stranu, se v prvním roce svého druhého funkčního období spojil s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Newtem Gingrichem, aby Kongres prosadil snížení daně z kapitálových výnosů. Ta klesla z 28 na 20 procent, což podpořilo investice a následný hospodářský růst.
"Bidenův tým se teď snaží takové daně bohatým zvýšit - a pak, jak upozorňují The , na začátku příštího funkčního období zvýšit daně v podstatě všem ostatním," dodává autor komentáře v deníku The Wall Street Journal. A upozorňuje na podrobnou zprávu organizace Tax Foundation, podle které Trumpova daňová reforma z roku 2017 snížila efektivní daň lidem z více příjmových skupin.