Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Cantillonův efekt aneb kde vlastně končí nově vytisknuté peníze

Cantillonův efekt aneb kde vlastně končí nově vytisknuté peníze

13.09.2021 6:06
Autor: Pavol Mokoš, Patria Finance

Zdá se vám, že z ohromného bezprecedentního tištění peněz ve vyspělém světě profitují hlavně bohatí a tyto peníze končí primárně v akciích a nemovitostech? Toto zdání může být reálnější, než byste si mysleli. S možným vysvětlením tohoto fenoménu přišel již v 18. století irsko-francouzský bankéř a filozof Richard Cantillon.

Cantillon popsal princip fungování tištění peněz v ekonomice na základě institucionálního složení státu. V 18. století to znamenalo, že čím blíže jste byli panovníkovi a bohatství, tím více jste z toho těžili, zatímco čím jste byli od krále dále, tím větší škoda na vás dopadala. Nově vytisknuté peníze se totiž dostanou nejdříve do rukou těch nejbohatších lidí, což povede k disproporčnímu růstu cen aktiv, o které budou mít tito lidé zájem.

R. Cantillon ve svém jediném známém díle An Essay on Economic Theory popsal své zjištění, že tištění peněz má distribuční konsekvence, které se projevují pomocí cenového systému. Podle jeho teorie se zvýšená nabídka peněz v ekonomice vždy nakonec projeví v růstu cen, avšak růst cen nebude rovnoměrný a bude závislý na tom, ke kterým subjektům se dostanou peníze nejdřív. Ve svém díle Cantillon napsal:

„Ze své analýzy přicházím k závěru, že zdvojnásobení peněz v ekonomice nemusí vždy vést ke zdvojnásobení cen zboží a služeb. Řeka, která se víří a teče v korytě, nepoteče dvojnásobnou rychlostí poté, co v ní zdvojnásobíte množství vody. Změna relativních cen způsobená zdvojnásobením množství peněz v ekonomice bude záviset na tom, jak budou tyto peníze směrovány do spotřeby a oběhu. Bez ohledu na to, kdo obdrží nové peníze, přirozeně to povede k růstu spotřeby. Avšak růst této spotřeby bude záviset na několika okolnostech. Ve větší nebo menší míře se vyšší spotřeba promítne v určitém druhu komodit a zboží na základě preferencí těch, kteří se k těmto penězům dostanou.“

Převedeno do dnešní doby, k záplavě levných peněz se jako první dostávají ti, kteří umí nejlépe využívat instituce, což jsou zpravidla banky, bohatí investoři nebo hedge fondy. Tyto subjekty jsou zpravidla schopny dostat se jako první k nákupu nejzajímavějších aktiv a v konečném důsledku je obyčejná populace vystavena výrazně vyšším cenám aktiv, znehodnocení měny nebo obojího. Je dost možné, že tímto efektem vysvětluje Cantillon, proč v posledních letech sledujeme tak závratný růst cen akcií a nemovitostí.

Cantillonův efekt jinými slovy taky říká, že tištění peněz zvyšuje cenovou hladinu pro běžnou populaci, která ale na nově vytisknuté peníze nedosáhne vůbec nebo až mnohem později, což vede k neadekvátnímu snižování kupní síly obyčejných lidí. Ať už se na danou problematiku díváme jakkoliv, zdá se, že minimálně jedna paralela se zde nabízí i pro český trh. Mám na mysli náš realitní trh, kde si obyčejní lidé při současných cenách mohou už jen stěží dovolit koupit byt. Nikoho pak nepřekvapuje, když se dozvídáme, že 60 % prodaných bytů jsou vlastně byty investiční.

Kromě tohoto negativního efektu popsal Cantillon ještě jeden negativní vliv tištění peněz. Vzhledem ke své době využívá Cantillon místo tištění peněz příkladu otevření nového zlatého dolu. Z otevření zlatého dolu budou nejvíce profitovat bohatí lidé navázáni na tento důl, kteří budou navyšovat své výdaje za luxusní zboží a najímat si nové sluhy, což povede k obecnému růstu cen. Zvyšování cen a mezd však nikomu ve skutečnosti nepomůže.

Zatímco růst mezd zaměstnancům pouze pokryje růst nákladů, u řemeslníků růst jejich cen povede k tomu, že dovozci začnou dovážet levnější výrobky ze zahraničí, čím postupně zničí místní výrobu. Díky vyšším mzdám navíc mnoho zaměstnanců přijde o svou práci a budou nuceni ze země odejít. V konečnému důsledku pak dojde k zbídačení celé země, které ubyde pracovní síla, bude jí chybět funkční průmysl a bude závislá na zahraničních dodávkách zboží. Užitek ze zlatých dolů tak nakonec budou mít jen bohatí lidé navázáni na tyto doly a zahraniční dodavatelé.

Podle Cantillona podobný osud zasáhl Španělsko a Portugalsko poté, co objevily nové kolonie, ze kterých drancovaly místní zlaté rezervy. Zdá se, že tyto dvě země nedokázaly z těchto objevů skutečně profitovat a největšími příjemci tohoto užitku byli nakonec především zahraniční dodavatelé.

 

Čtěte více:

Co se děje v druhém roce býčího trhu
14.07.2021 17:52
Druhý rok býka prý nebývá tak jednoznačný jako ten první. Podívejme se...
Neefektivita trhu: Když investoři přecenili rizika a ve strachu stlačili ceny akcií na minimum
17.08.2021 5:52
V předchozím článku jsme se podívali na teorie kolem efektivity trhů, ...
Historie akciových bublin. Při které z nich prodělal i slavný Isaac Newton?
25.08.2021 5:58
Tržní ceny na finančních trzích obvykle celkem spolehlivě odrážejí fun...
Akciový trh jako Keynesova
08.09.2021 5:58
John Maynard Keynes je často označován jako nejvlivnější ekonom 20. st...

Váš názor
  • Richarde,
    13.09.2021 17:37

    nejprve jsem sobecky reagoval na Váš komentář k tomu mému. Pak jsem si přečetl zbytek vlákna. Vždy se jedná o seriozní příspěvky časově do teď. (A to nebývá obvyklé.) Jsem ochoten uspořádat sraz někde blízko dopravní železniční tepny, klidně objednám prostor dosahu pěšky od uzlu na vlastní účet. Vstup volný, propagace žádná. Téma bude QE. S ohledem na obsáhlost tématu by se nejspíš jednalo o happeningovou sobotní akci. S občerstvením v ceně. Je to dostatečná motivace vyjasnit si názorové proudy a neztrácet čas sáhodlouhými komentáři zde? Návrh termínu?
    Mudr.c
    • Re: Richarde,
      14.09.2021 13:15

      Děkuji za nabídku, ale dávám přednost diskuzi v písemné formě na příslušném diskuzním fóru.
      Richard Fuld
  •  
    13.09.2021 11:01

    Ten příměr se zlatem ukazuje, jak je autor té úvahy na téma Cantillonova efektu vedle. To, že se někdo dostane k nově bankami vytvořeným penězům dříve než jiní, k nimž dotečou ekonomikou až v rámci jejich oběhu v ekonomice, je zcela přirozená a zcela spravedlivá záležitost, která nikoho nepoškozuje. Každý má možnost být tím, kdo získá zbrusu nově bankou vytvořené peníze a tak získá onu "výhodu" oproti ostatním, stačí když si zajde do banky pro úvěr a půjčené peníze utratí. To, že této "výhody" využívá pouze někdo, je dáno tím, že ta "výhoda" je spojena s "nevýhodou", kterou představuje splacení toho dluhu i s úroky (na rozdíl od toho zlata, které s jehož získáním těžbou žádné úrokové náklady spojené nejsou). Na to pan autor článku poněkud zapomněl. Proto je v těchto případech zcela nepřiléhavé a zavádějící mluvit toliko o pouhém tisku peněz, které někdo získá jako první, a to mu údajně přinese výhodu v podobě nákupu za zatím nízké ceny. Pokud si toto představíte např. v oblasti spotřebních úvěrů, kde si lidi "tisknou" v bance peníze, aby je utratili za spotřebu, ještě v době nízkých cen. Aby z toho profitovali, musely by ty ceny růst vyšším tempem, než činí úrokové náklady z toho spotřebního úvěru, tedy někde mezi 4% až 30%. To jistě jako profitabilní záměr nevypadá. Existuje také možnost tisknout peníze i s nulovým úrokem, pomocí kreditních karet. Nikdo ale na tuto možnost nehledí jako na nějakou nezaslouženou výhodu oproti těm, co používají k placení debetní karty nebo cash. Způsob placení (kreditní vs debetní karta) na inflaci podle mne nemá žádný relevantní vliv, přestože spotřebitelé, kteří platí kreditní kartou platí "natištěnými" penězi. Rozhodující je úroveň spotřeby, kterou si ti spotřebitelé zvolí. Někteří bohatší lidé škudlí každou korunu, jinde chudí lidé utratí všechny peníze a ještě se zadlužují. Existuje celé spektrum chování spotřebitelů a to se podílí na tom, jaká bude agregátní poptávka po spotřebitelském zboží, nikoliv samotné množství peněz v ekonomice a možnost jejich "tisku" tím, že si v bance vezmu úvěr. Současně je třeba si uvědomit, že v případě vzniku současných peněz (na rozdíl od toho zlata) společně s těmi novými penězi vzniká i nový závazek dlužníka o to více produkovat, aby si vydělal i na splátky dluhu. Takže do ekonomiky přitékají nové peníze ale s nimi i nová ekonomická aktivita, takže onen "tisk" nových peněz působí nejen na straně posílení poptávky ale zároveň i na posílení nabídky, takže předpoklad, že takto nově vzniklé peníze musí automaticky vést nutně k růstu cen, je poněkud nepodložený.
    Richard Fuld
    • To by platilo, pokud by neexistvala insolvence
      14.09.2021 8:03

      To, co říkáte, by paltilo, pokud by příjemce peněz současně měl i reálný zvazek tento dluh splatit. V praxi se ale velká část dluhů, prostě se odepíše v insolvenci. Pak je ta na počátku získaná výhoda neadekvátní. Nic nepřinesla a další poškodila.
      Pracovitý Prosecký
      • Re: To by platilo, pokud by neexistvala insolvence
        14.09.2021 13:27

        Ten závazek je ale zcela reálný a objem nesplácených úvěrů je u domácností někde okolo 2% poskytnutých úvěrů a u podniků okolo 4% poskytnutých úvěrů. Relevance Vašeho názoru je tedy někde okolo 3%, relevance mého názoru někde okolo 97%. Navíc oněch 3% nesplácených úvěrů splatí za tyto klienty banka z jejího vlastního kapitálu, takže ta 3% peněz emitovaných prostřednictvím úvěrů klientům, kteří je nesplatí je kompenzováno zánikem téhož objemu peněz při tom, když banky hradí ztráty vzniklé nesplácením těch úvěrů. A protože banky i přesto zůstávají v zisku, lze na danou situaci nahlížet i tak, že dané dluhy za ty selhavší dlužníky v podstatě platí ostatní dlužníci tak, že platí úrok navýšený o rizikovou přirážku. Peníze, které banka získá ve formě úhrady rizikové přirážky k úroku pak v bance zanikají úplně stejně jako peníze, kterými dlužník splatí jistinu dluhu. Váš názor je tak nejen irelevantní. Je rovněž věcně nesprávný.
        Richard Fuld
        •  
          18.09.2021 21:25

          a co závazek plynoucí z dluhopisů co kupují centrální banky, tam je jaká úspěšnost se splácením??? FED už má v rozvaze přes 8 biliónů? Co s tím bude dělat??? Neumím si představit, co by to způsobilo, pokud by to dal na trh.....vlastně ani o ten americký odpad není zájem, když to musí kupovat....QE je pouze zlodějina i tenhle nástroj se vyčerpá.....prostě bez práce nejsou koláče, QE pouze deformuje trh a slouží pouze k přerozdělování bohatství toho, který ještě něco produkuje k těm vymaštěným bankéřům.....
          abc1
    •  
      13.09.2021 12:55

      Richarde, autora netřeba ihned dehonestovat. Tento zveřejněný článek je spíš filosofickou úvahou o tom, zda lze v historii a současnosti nalézt paralelu. Já ji tam zřetelně vidím - princip zůstává v platnosti, prostředky ovládání se s dobou mění. /// Technicky s Vámi možná mohu souhlasit, ovšem v principu jde o to, že ti první v řadě přímo u zdroje nových peněz, tak ti ty nové peníze sice splatit musí, ale dostávají kromě nejlepších podmínek také nejnižší úrokovou sazbu (s ohledem na svou dominanci na trhu mají de facto zcela jistý výdělek za zcela minimální náklady - to je pouze konstatování faktu nikoliv závist nějaké ovce), kdežto naproti tomu ti poslední v řadě podléhají postupně panice, což těm prvním vlastně vyhovuje. To že pak 3% v řadě posledních zbankrotují, protože přecenili svůj tržní podíl nebo své síly, to je přirozený jev. Takže ano, každý má možnost získat nové peníze, ovšem za významně rozdílných podmínek. /// Dnes to není zřetelně vidět, že nově vzniklé peníze automaticky vedou k růstu cen. Ovšem autor popisuje stav v 18.století, kdy neexistovaly želenice, konunikace, komerční loďařství apod.jako známe dnes. Tehdy bylo zcela zřetelné, že některým lokalitám se vedlo nad míru dobře, do těchto lokalit se stahovali lidé, stejně jako na křižovatky obchodních cest. V těchto všech místech byla cenová hladina výrazně vyšší než jinde. /// V minulosti jakýkoliv nový zlatý důl byl novým motorem rozmachu světa. Nové zlato mělo zprostředkovaně pozitivní vliv na porodnost a dál to přece může vidět každý kdo chce, jak zlepšující se životní podmínky vedou k růstu populace. Před 1WW čítala světová populace 1,7mld, v r.1950 bylo 2,5 mld a dnes je to 8mld (a v autorově době to byla 1mld?). Populace a globální teplota mají velmi podobnou křivku růstu. Kde je napsáno, že právě jen tyto 2 křivky nemohou obrátit trend? V případě populace by došlo k ekonomickému kolapsu - dnešníma očima. Copak nevidíte paralelu např. v migraci, kdy z chudých lokalit chtějí lidé do těch bohatších? Zaznamenal jste co se děje v Afghánistánu, co se dělo v Evropě pře 5-6ti lety, proč Trump nechal stavět zeď? To vše kvůli ruským trollům? Kdysi stačilo posílat domů peníze a jezdit za rodinou 2x v roce. Dnes chtějí mít rodiny u sebe nebo možná ty rodiny chtějí také žít ten "v jejich očích lepší život". Také z tohoto důvodu QE již nikdy neskončí, nemůže. To by ty QE peníze musely jit do infrastruktury v těch chudých lokalitách, aby to mohly ty lokality s úrokem vrátit. Jenže svět je postavený tak, že některé lokality nedostanou ani za úrok 30%, prostě ideologická a populistická zeď namísto zdravého rozumu.
      Mudr.c
      •  
        13.09.2021 16:05

        O žádnou dehonestaci zde nejde. Jde o prostou polemiku se závěrem, že Cantillonův efekt je relevantní i pro dnešní dobu. Není. Princip, že ten aktivní, kdo si dnes vezme bankovní úvěr a tím vytvoří nové peníze a nějak je jako první použije může (nemusí) mít nějakou výhodu beru jako velmi diskutabilní a hlavně zcela spravedlivý. Za aktivitu prostě odměna v případě úspěšného použití (nejen nově vytvořených) aktivním subjektům náleží. Ti pasivní nemohou naříkat, že oni tu výhodu nemají. Když nejsou ochotni podstoupit riziko spojené s využitím té "výhody" spíše ale jen riskantní možnosti, pak nemohou očekávat, že tato jejich pasivita jim něco pozitivního přinese. Vytváření nových peněz není jen záležitost toho, kdo si je chce od banky půjčit. Neméně významnou roli samozřejmě hraje i ta banka, pro kterou je půjčování peněz podnikáním. Pokud tedy banka půjčí spolehlivému a velkému dlužníkovi za nižší úrok, než riskantnímu neznámému malému dlužníkovi, není za tím nic jiného, než racionální podnikatelské chování té banky. Že se Vám to jeví jako jakési neférové znevýhodnění některých ekonomických subjektů, je ve skutečnosti problém/vada/nekomplexnost tohoto Vašeho úhlu pohledu, nikoliv dané nahlížené reality. Ti v poslední řadě se musí k těm v první řadě nějak postupně propracovat. Že to není jednoduché? No není a nevidím na tom nic špatného. Pokud by měl být Vámi uvedený způsob nahlížení na nespravedlnost "nezaslouženého" přístupu k lepším podmínkám teoreticky relevantní, pak spíše v otázce dědictví, kdy někdo se narodí "se zlatou lžičkou v puse" a někdo jiný v africkém slumu. Pokud bylo kdysi nové ložisko zlata jakýmsi novým pozitivním impulsem v ekonomice, proč by jím neměla být současná "ložiska nových peněz", která "těží" dlužníci v bankách? Rozdíl je pouze v tom, že dříve se spotřebovala energie na pouhé vytěžení ložiska, dnešní "těžaři" úvěrových peněz nevynakládají energii na samotné vytěžení těch peněz ale mnohem užitečněji na splacení těch dluhů, které daly těm penězům vzniknout s tím, že jakmile je splatí, tak ty peníze zase zaniknou. Současné ekonomiky vyspělých zemí jsou velmi komplexní systémy, které můžete vyvést z rovnováhy mnoha různými způsoby. Proto je možnost provádění monetární a fiskální politiky něčím jako "požehnáním z nebes", protože tyto dvě politiky dokáží lecjaký problém ekonomiky zažehnat, nebo mu předejít, nebo alespoň vytvořit čas pro jeho zvládnutí. Ekonomická migrace? Na to neexistuje žádné právo. To lidé, co pracují v nějaké zemi, která je přijala, by měli být vděční za to, že jim umožnila podílet se na prosperitě dané ekonomiky a jejich rodinám pomáhat prostřednictvím zasíláním peněz tomu zbytku rodiny do ciziny. Proč by měli mít právo si do té země přivést i všechny příbuzné. Rozdělení světa na státy má své mnohé dobré důvody a jedním z nich je i ochrana vlastního území před příchodem cizinců, kteří chtějí pouze profitovat z toho, co jiní v dané zemi vybudovali i díky kultuře, která v těch zemích panuje. Ať si vybudují vlastní funkční ekonomiku na území těch států, z nichž přicházejí. Know how a vzorů mají už dnes víc než dost. Oni ale chtějí přijít k jen k tomu dobrému, k tomu již hotovému, aniž by proto cokoliv udělali, stylem tady jsem, tady mě máte, protože se chci mít líp než doma a myslím si, že tady u vás to půjde snadněji. Na to ale nemají právo. QE tu není k financování imigrace. QE je tu kvůli tomu, aby v ekonomice panovaly nízké úrokové sazby, aby se ekonomika nedostala do potíží.
        Richard Fuld
        •  
          13.09.2021 17:11

          Richarde, stále z Vašich řádků a argumentace doslova čpí z jedné strany - té chudé - závist nebo z druhé strany - té majetné - snaha obhajovat trh (Vaše formulace "za aktivitu spravedlivá odměna" či teze ve smyslu "zdola se musí nejprve nahoru propracovat".). Já přeci jen konstatoval stav, a snad to i zdůraznil. Já se proti tomu stavu nijak nebouřím, pouze konstatuji, že po 3 staletích vidím paralelu. Jak zmiňujete banky-podnikatele, to je již pokrok, ale stále Vám tam chybí ten TOP-element. Totiž při QE ani banky, ani ti v té poslední řadě, nikdo z nich nikoho, o překlenovací úvěry nežádali!!! (netuším co se řešilo na půdě privátního MMF jakožto souputníka odborné odnože ECOSOC politického uskupení OSN) Všichni totiž to překlenutí dostali shora ze systému, protože někdo vzdělaný a finančního trhu dokonale znalý určil potřebnou částku, bez níž by se systém zhroutil. (Ten někdo to dobře určil, opět nekritizuji, jen komentuji.) Já souhlasím s tím, že to byla asi nejlepší ze všech špatných možností. Nerad zmiňuji ponziho scháma, aby opět nedošlo ke špatné reprodukci, ale jako příklad dokonale sedí. Nejvyšší level = FED, druhý level = A (desítky, stovky subjektů), třetí level = B (tisíce, desetitisíce subjektů) atd. Pokud tedy FED spustí program, prvním inkasujícím je druhý level. (Tento druhý level vyhodnotí svá rizika, pokryje je, a teprve potom otočí ventilem a pustí krev dál. A takto, vždy s časovým odstupem, protože každý level nejprve musí identifikovat rizika ve svém organismu a vyřešit si je, to postupuje níž a níž. Princip už jasný?) Dále se snažíte komentovat moje další konesekvence za /// třemi lomítky /// ale to je hrách na zeď házet. Já nechtěl diskutovat o izolovaném faktoru, zda přistěhovalec má či nemá mít automaticky právo na občanství... Skutečnost je mnoho a mnoho let taková, že občanství je automaticky tam, kde se narodíte, uzance po celém světě. Jenomže dnešní ideologicko-populistická ZEĎ poslala těm lidem do chudých zemí "politickou podporu", kterou si ti lidé zcela mylně reprodukují. Já je zde v Evropě a EU apriori nevítám, ale velmi ochotně připouštím, že bez všech těchto migrantů bychom v západním světě sledovali populační úbytky. No a jak v závěru píšete "oni chtějí přijít jen k tomu dobrému", tak jste mě rozesmál! Včera jsem míjel bilboard s Andrejem a heslem ve smyslu "za ty pracovité budu makat do roztrhání těla". Přesně o toto jde, na jednu stranu v posledním příkladu Afgh zachraňujeme "věrné spolupracovníky", ale jakým klíčem nebo mandátem? Kdo je ten nejvíc pracovitý ve smyslu Stachana z bilboardu? EU i USA i Japonsko i Austrálie i SAE i .. prostě všichni ti co pravidelně měsíčně týdně nebo denně platí za dobře odvedenou práci, mají naprosto svrchované právo na regulaci přistěhovalců. Ale mají to otevřeně říct a nikoliv schovávat za paraván! Z toho je pak dominový paraván a státní diplomacie už neví kým vydíratelná přes kterého vlivného spojence je nebo ze které strany přiletí bumerang... A tak nakonec se vytáhne trumf schovat se za informace tajných služeb, které nelze zveřejnit. Čímž se jen posiluje masová konspirace... Šachy jsou sport a hra - říká se to. Ale šachy jsou a priori STRATEGICKÝ souboj dvou stran. Protože jsme oba utekli od tématu, já v dnešním článku paralelu vidím, z výše mnou uvedených konsekvencí, příkladů a argumentů.
          Mudr.c
          •  
            13.09.2021 17:55

            Z mého příspěvku čpí závist chudých a obhajoba trhu? To ale Vy přece píšete o tom, že ten systém fungoval a funguje nespravedlivě, protože k novým penězům se dostanou jako první údajně ti bohatí a ti chudí na to doplácejí. To je ale přece Vaše, nikoliv moje teze. Já se Vám ji jen pokusil (zbytečně) vymluvit. To Vy proti sobě stavíte "zvýhodněné" bohaté proti "znevýhodněným" chudým, stejně jako ta Cantillonova teorie. Ne já. A Vy "pouze" konstatujete paralelu? No a já se Vám pokusil (zbytečně) vysvětlit, že tam ta paralela z mnou uvedených důvodů není. Při QE se o žádné úvěry nežádá, a taky při něm nevznikají žádné nové peníze, ke kterým by se někdo mohl dostat jako první a tohoto nějak zneužít na úkor ostatních. Když QE není tiskem peněz, pak ani nemůže docházet k prosakování těch nenatištěných peněz nějakými společenskými vrstvami, jak o tom píšete, když QE připodobňujete k Ponziho schématu. Částku, která zachrání ekonomiku neurčuje FED ani jiná centrální banka. Tu určují a do ekonomiky nalévají vlády jednotlivých zemí a dělají to prostřednictví fiskální politiky. Centrální banky pouze prostřednictvím monetární politiky, jejíž součástí je i QE, drží dole úrokové sazby (prakticky intervenují na trhu se státními dluhopisy). Kolik dolarů a eur budou muset centrální banky na ovlivnění úrokových sazeb použít určují ti, co centrálním bankám při dané výnosové sazbě ty státní dluhopisy prodávají. Když neprodají, centrální banka nic nenakoupí. Když je pro ně cenová úroveň, kde centrální banka státní dluhopisy poptává, pro majitele těch státních dluhopisů, dostatečně atraktivní, tak je prodají, jinak si je nechají. To je vše co se při QE děje. Obchoduje se se státními dluhopisy na mezibankovním trhu. Jediný rozdíl oproti standardnímu stavu je to, že se do toho obchodování na straně kupujících zapojí i centrální banka. Při obchodování na mezibankovním trhu se státními dluhopisy žádné nové peníze nevznikají. To platí bez ohledu na to, zda je či není jedním z účastníků toho trhu centrální banka.
            Richard Fuld
  •  
    13.09.2021 8:45

    samozřejmě nic nového.....proto QE nemůžou ihned ukončit, protože rozmazlené trhy by začaly fňukat.....a ovcím se bude říkat, že se musí podporovat ekonomika a hloupé ovce kejvají, jak je ekonomové zachraňují.......
    abc1
    •  
      13.09.2021 11:07

      QE se bude udržovat proto, aby panikáři nevyhnaly výnosy ze státních dluhopisů do nebe a aby tak nemohly růst dlouhodobé úrokové sazby, což by ekonomiky dostalo do velkých potíží. Lidé, které označujete za ovce přirozeně podporují svou záchranu, resp. záchranu ekonomiky v níž fungují. Jen hlupáci, co si nevidí dál než na špičku svého nosu, to odmítají. :-)
      Richard Fuld
      •  
        13.09.2021 13:53

        Ríšo, tak mi prosím vysvětli, co by se tedy stalo, že by si stát půjčoval za 5%, v čem by byl problém, no v nejhorším případě bychom neměli půl miliónu úředniků, kde přidaná hodnota je hodně sporná....co kdyby se rekvalifilovali na zedníky, potom by se vyřešila bytová krize, jak jednoduché co?.....na co jsou nulové úroky, když nejsou pracanti.....na co ti jsou prachy, když si nemůžeš koupit co žádáš, to jsme tu už měli....a s QE s tím postupem času opět dospějeme
        abc1
        •  
          13.09.2021 14:49

          O stát a státní úředníky tady vůbec nejde. Stát vydrží i 100% úrokové sazby, když na to přijde. Prostě si na ně půjčí. Do problémů by se ale dostala skutečná ekonomika, která by již s těmi 5% úroky mohla začít mít velké problémy. A o reálnou ekonomiku jde v první řadě a státní finance až v poslední, pokud na ně vůbec zbyde nějaká příčka. Když rostou úroky, rostou náklady producentům a současně klesá spotřeba, protože spoření se stává atraktivnější. Růst úrokových sazeb tak poškozuje současně nabídku i poptávku a vede obecně k poklesu ekonomické aktivity, tedy k upadání ekonomiky. Růst sazeb by tedy dopadl na chod ekonomiky. A takové to: "soudruhu tady tě strana tolik nepotřebuje, strana se rozhodla, že je tě potřeba na stavbě, to jsme si už taky zažili. A "bytová krize" tu není z důvodu nedostatku zedníků. :-) A pokud tu je nedostatek zedníků? Při těch cenách nemovitostí by měli ti developeři platit ty zedníky "zlatem". Pak by se tam nahrnuli i ti úředníci sami od sebe. :-) Když ale škrtí na mzdách, nemohou se divit, že jim chybí zedníci. A za peníze si můžu koupit vše, co potřebuji nebo chci. Co si nemůžete koupit za peníze? S QE to udržíme v chodu. Bez QE by se to naopak sesypalo.
          Richard Fuld
          •  
            13.09.2021 15:48

            No nevím reálná ekonomika má problém už asi rok a půl, akorát díky zásahům vlády to není vidět ve statistikách. Opravdu dává smysl zachraňovat ekonomiku způsobem, že začnu platit 100% mzdy lidem za ležení doma na gauči zatímco v mnoha oborech děsivě chybí pracovní síla? On totiž tenhle systém dovedený k dokonalosti povede k tomu, že všichni budou pobírat 100% mzdy a ležet na gauči, akorát nebudou mít za co ty peníze utratit.
            ..
            •  
              13.09.2021 16:14

              Vy to strašně zjednodušujete a vytrháváte z kontextu jen ta negativa, která se Vám ke kritice postupu státu hodí. Ti, lidé co věděli, že pro jejich obor je covid neřešitelným dlouhodobým problémem (např. letecká osobní doprava) tak ti nečekali a začali se rekvalifikovat např. na řidiče kamionů, kterých je obecně málo. Někteří si ale díky státní pomoci udělali jen pauzu a už zase vykonávají práci pilotů. Vašim nesmyslným predikcím, že nakonec nebude pracovat nikdo, protože všichni budou pobírat peníze od státu, snad ani Vy sám nemůžete přece věřit. :-)
              Richard Fuld
      •  
        13.09.2021 12:58

        právě proto, potřebujeme nízké úroky abychom se mohli zadlužovat, tedy pardón zachraňovat ekonomiku v podobě zvedání platů státním zaměstnanců, volební dárečky apod politické hlavně předvolební dárečky.....no a jednou ten práh "snasitelného" zadlužení bude pokořen a co potom? a co heslo, že bez práce nejsou koláče.....přeci proč dělat, když je tu stát a já budu očekávat, že pomůže.....škoda, že předci nevěděli, že stačí QE a je ráj na zemi.....jak jednoduché
        abc1
        •  
          13.09.2021 15:25

          Stát nízké úroky k tomu, aby se zadlužoval kvůli zvedání platů a důchodů nepotřebuje. Žádný práh zadlužení státu neexistuje. Všichni o něm mluví a nikdo není schopen napsat, kolik by to jako mělo být a proč vlastně jakýsi práh potřebujeme. Bez práce nejsou koláče platí. Nikdo si nemůže koupit koláč, aniž by ho někdo upekl. Ekonomika musí samozřejmě fungovat, protože pouze funkční ekonomika udrží v chodu i ten samotný stát a stát by tedy měl logicky a primárně vytvářet pro ekonomiku to nejlepší prostředí, v němž bude co nejlépe fungovat. Představa, že budeme mít stát, který všem pošle peníze a současně v důsledku toho nebudeme mít ekonomiku, která vyprodukuje to, co si lze za ty peníze koupit, je samozřejmě nesmyslná. Právě proto možná ty ceny akcií a nemovitostí rostou tak rychle a tak vysoko. To se tržní ekonomika brání tomu, aby bylo při současném růstu životní úrovně příliš snadné nakoupit si aktiva, z nichž by mohlo příliš mnoho jejich majitelů mít pasívní příjem, který by jim umožnil pouze spotřebovávat a nic neprodukovat. Takovouto vrstvu rentiérů každá může ekonomika "uživit" pouze v omezeném množství. A růst cen akcií a nemovitostí je zde i z toho důvodu, aby ta vrstva rentiérů byla pořád "udržitelně" tenká, aby bylo pořád dostatek lidí, kteří musí produkovat, aby bylo možné za peníze nakupovat. Pokud bych tedy hledal nějaké limity, pak spíše v tomto principu, aby byla zachována funkční ekonomika, nikoliv v zadlužení státu, které pouze v čase roste s tím, jak moc a jak často stát ekonomice pomáhá. Samozřejmě, že ideální stav je ten, že stát ekonomice nijak pomáhat nemusí a nemám problém s tím, pokud tímto směrem budeme směřovat. Nicméně nikoliv za cenu, že státní dluh se stane vyšší prioritou, než samotná ekonomika, která ten stát živí a že kvůli tomuto pojetí rozpočtové "odpovědnosti" bude poškozován chod ekonomiky. V praxi by šlo o situaci, kdy ekonomika se postupně dostane k takové výkonnosti, že bude sama o sobě generovat rozpočtové přebytky, které mohou být použity na snižování státního dluhu. Na této cestě může stát pouze "umést cestu a neházet klacky pod nohy". Realizace tohoto je ale výhradně na soukromých ekonomických subjektech, mezi něž řadím jak producenty tak také spotřebitele, na něž se často jako na nedílnou součást ekonomiky úplně zapomíná. Předci bohužel QE neměli k dispozici. V dobách vazby peněz na zlato byla realizace QE problematická, spíše nemožná. Teprve po roce 1971 je zde peněžní systém, který umožňuje efektivní QE. A QE dává smysl pouze v tržní ekonomice, takže teoreticky mohla ČNB QE použít nejprve v roce 1993. V tomto ohledu jde o hodně novou možnost. Začalo s tím Japonsko tuším v 90-tých letech. ČNB muselo ještě doladit právní řád a dnes již může QE spustit. Do určité míry můžeme být hrdí na to, jak malý státní dluh jsme doposud nahromadili a že jsem zatím QE k realizaci monetární politiky nepotřebovali. Ostatně k podpoře ekonomiky státní dluh moc v minulosti používán nebyl. Teprve až nyní v koronakrizi můžeme hovořit o plnohodnotné státní podpoře ekonomice a prolomení té zcela absurdní Kalouskovy doktríny rozpočtové odpovědnosti. Budiž Kalouskovi přičteno na obhajobu, že tehdy byla tahle stupidní doktrína ražena i všemi okolo, než všem došlo, že na Italii ani na Španělsko ji aplikovat nejde. Zkusili to pouze s Řeckem a dopadlo to strašně. Za Kalouska se šlo opačným směrem, kdy středobodem Kalouskových snah byla "záchrana" veřejných rozpočtů a ekonomika byla (zcela absurdně) "hozena přes palubu". Těmto časům snad už odzvonilo. Doufám, že Kalouskovi pokračovatelé (Zamrazilová a spol.) nebudou v prosazování toho nesmyslu úspěšní. Celou tu absurdní a zbytečnou dluhovou brzdu by měli zrušit i s tou jejich komisí pro rozpočtovou odpovědnost. :-) Dělají jen zmatky a škody.
          Richard Fuld
Aktuální komentáře
16.10.2021
8:11Víkendář: Kdy vládní dluhy překračují únosnou hranici? Pohled do třísetleté britské historie
15.10.2021
22:00Wall Street rostla třetím dnem v řadě; banky opět v laufu; Moderna neudržela úvodní růst  
17:47Hodnotové investování podle Benjamina Grahama. Porazili by ho investoři do růstových akcií?
17:21Buy-the-Dip žije a kope za technologický Nasdaq 100
17:10Zelený závěr týdne díky výsledkům i datům. Zinek rychle zdražuje  
16:19Vývoj inflace a její dopad na různá investiční aktiva
15:21Tomáš Vlk: Američané v září utráceli, maloobchod hlásí pokračování růstu
15:13Analytik k výsledkům Goldman Sachs: Nejlepší výsledky z velké pětky bank  
14:52Goldman Sachs rozbila analytické odhady silným tradingem a investičním bankovnictvím
14:42FIXED.zone v úterý spustí úpis akcií na trh START. Desetinu firmy nabízí za zdroje na dravý růst
14:28Komerční banka, a.s.: Hlavní akcionáři Komerční banky, a.s. k 30.9.2021
14:22Státní dluh letos ke konci září stoupl na 2,3 bilionu Kč
12:28Perly týdne: Konečně přichází doba vodíku, trhu se v příštím roce povede dobře, příležitosti v logistice
11:31Státní nástupce aerolinek Alitalia si dává rok na nalezení partnera
11:24Do udržitelných fondů BlackRocku přitekly rekordní peníze
11:01Pátek přináší zklidnění, ale pozitivní vývoj se udržel  
10:46Bitcoin je na půlročním maximu a blíží se hranici 60.000 dolarů
9:09Rozbřesk: Útlum evropského automobilového trhu a úklid neposlušných v turecké centrální bance
8:54Evropská unie chce pomoci firmám i domácnostem s rostoucími cenami energií, futures na dnešní ráno ukazují do zeleného  
8:49Oděvní firma Hugo Boss po dobrém kvartálu zvedla celoroční výhled

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data