Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bloomberg: Zdanění prázdných bytů bohatých lidí bytovou krizi nevyřeší

Bloomberg: Zdanění prázdných bytů bohatých lidí bytovou krizi nevyřeší

13.09.2021 8:54
Autor: ČTK

Politikům v různých částech světa se nedaří zvládnout krizi na trhu s dostupným bydlením. V některých světových velkoměstech se tak zaměřili na taktiku, kterou je zdanění prázdných bytů a domů bohatých. Ne všichni jsou však přesvědčeni, že to pomůže. Podle ekonomů jsou tyto poplatky jsou do značné míry politickým divadlem a politici musí začít řešit jiné faktory, jako nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, píše agentura Bloomberg.

Los Angeles kvůli problémům s bydlením plánuje v roce 2022 hlasování o otázce možné daně z prázdných domů. Hongkong zvažuje zdanění developerů bytových domů, aby je odradil od hromadění nových bytů. Své možnosti zkoumá Irsko. Barcelona zašla tak daleko, že hrozí zabavením prázdných bytů pronajímatelům, kterým by zaplatila polovinu tržní ceny a byty by pak sama pronajímala za dostupné ceny. Paříž v roce 2017 ztrojnásobila daň z druhého bytu.

Tyto kroky mají odradit lidi od toho, aby do domů a bytů ukládali peníze, místo toho aby v nich bydleli. Zákonodárci tvrdí, že tento trend vyčerpává zásoby bytů a zhoršuje situaci pro lidi s nízkými a středními příjmy, kteří si chtějí pronajmout bydlení nebo koupit byt. Doufají, že daněmi získají peníze na financování dostupného bydlení nebo donutí majitele domů a bohaté, aby nemovitosti nabídli na trhu k pronájmu. Ne všichni ale věří, že to pomůže.

"Daně z prázdných nemovitostí patří do škatulky něčeho, co zní dobře, ale v praxi to nebude mít nějak velký význam," uvedl ředitel programu hospodářské politiky ekonomického institutu Grattan Brendan Coates. "Odvádí to pozornost od hlavního problému," dodal.

Podle ekonomů mají větší vliv faktory, jakou jsou rekordně nízké úrokové sazby, růst populace, nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a nedostatečná výstavba cenově dostupného bydlení. Kritici tvrdí, že daně jsou spíše politickou pózou než smysluplným zdrojem příjmů, natož přístupem, který by pomohl vyřešit celosvětovou krizi dostupného bydlení. Jiní se obávají, že tento koncept je zcela chybný. Mohou tedy tyto daně uspět?

Přinejmenším některé odpovědi se mohou skrývat ve dvou městech, které nedávno zavedly poplatky za "byty duchů" - Vancouveru a Melbourne. Ve Vancouveru, který daň zavedl v roce 2017, příjmy překonaly očekávání, ale s nabídkou nájemních bytů to nepohnulo. V Melbourne byla daň zavedena v roce 2018, její výběr je však velmi nízký. Ani v jednom z těchto měst nejsou vidět přesvědčivé důkazy o lepší dostupnosti bydlení.

Obyvatelé Los Angeles mají o zavedení daně z neobsazených bytů hlasovat příští rok. Ředitel výzkumu neziskové organizace zabývající se dostupným bydlením Strategic Actions for a Just Economy Joe Donlin tvrdí, že ve městě je víc prázdných bytů, než členů komunity, kteří nemají kde bydlet. Organizace loni zveřejnila zprávu, ve které tvrdí, že město by mělo zavést vlastní daň z prázdných bytů a jako příklad uvádí Vancouver. Uvádí, že daň sama o sobě sice ke změně situace nebude stačit, protože neobsazenost je vyšší u dražších nemovitostí, taková legislativa však vyšle důležitý signál.

"Je zde velká příležitost ovlivnit chování spekulantů, kteří drží byty neobsazené, a získat příjmy na rozvoj druhu dostupného bydlení, které je nutné pro ubytování všech členů naší komunity," řekl Donlin.

Některým městům nezáleží jen na přerozdělování bytů nebo daňových příjmů, ale jde jim o politickou a morální optiku, aby lidé neměli více bytů, než potřebují, zatímco jiní mají problémy mít alespoň jeden.

"Tyto daně jsou více o integritě realitního trhu a domácích politických otázkách, jako dostupnost bydlení, než že by byly efektivním základem příjmů," uvedl ekonom Bloomberg Intelligence James McIntyre. "To, co skutečně ovlivňuje dostupnost bydlení, jsou věci jako úrokové sazby, omezení plánování a celkové nastavení daní."

Vancouver letos zvýšil daň z neobsazených bytů na tři procenta hodnoty nemovitosti. "Ztrojnásobením daně z jednoho procenta na tři procenta od jejího zavedení vysíláme ještě silnější signál, že byty jsou pro lidi, ne pro spekulace," řekl starosta Vancouveru Kennedy Stewart, když zvýšení oznamoval.


Čtěte více:

Petr Dufek: Růst cen bytů nebere konce, oproti roku 2015 jsou dražší o 67 procent
08.07.2021 15:08
Podle dnes zveřejněných dat za první čtvrtletí letošního roku, ceny by...
Byty jsou pro Čechy druhé nejhůře dostupné v Evropě, vyjdou je na 12,2 hrubých ročních platů
19.07.2021 8:33
Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských ...
Starší byty v ČR ve druhém čtvrtletí zdražily o 28,2 procent
16.08.2021 8:29
Prodejní ceny starších bytů v Česku na konci pololetí meziročně vzrost...

Váš názor
  •  
    13.09.2021 18:00

    V článku od ČTK chybí ještě informace o tom, že v Dánsku není legální vlastnit byt ve kterém se nebydlí. Proč asi?
    Mudr.c
    •  
      13.09.2021 18:01

      Upřesnění: ve kterém jeho vlastník nebydlí.
      Mudr.c
      •  
        14.09.2021 13:11

        Takže v Dánsku je nelegální pronajímat vlastní byt někomu jinému? To mi přijde velmi nepravděpodobné.
        Richard Fuld
      •  
        13.09.2021 18:21

        Evidentní je, že tento "palčivý problém s bydlením ve vlastním" trápí stejně tak Severní Ameriku jako Austrálii. Proč by to mělo být v Evropě jinak? Logisticky (pro vlastníka, nájemníka, squatera) je rozhodující dojezdová vzdálenost. Richarde, zde v principu stejně jako s tím zlatým dolem: ceny pořízení či nájmy nemovitostí jsou vyšší tam, kde se koncentruje populace. Donekonečna omílaný vztah nabídky a poptávky. Fiskální politika, která se snaží v dobré víře napravit disproporce politickým rozhodováním, spíš způsobuje další disproporce (ve stylu "nechť ten imigrant (kterého pro udržení ekonomické stability potřebujeme) má zajištěn pravidelný příjem v takové výši (případně se sociálními doplatky), aby netropil hlouposti a byl víc prospěšný než škodlivý). Toto sociální schéma je v moderní společnosti nadčasové. Věky věků je posuzováno "a co ti naši mladí, jaké mají možnosti?". Ta menší polovina je úspěšná, ta větší polovina z nich je neúspěšná. Matematicky by měly být dvě poloviny naprosto stejné. V médiích to je někdy jinak, podle potřeby.
        Mudr.c
  • Žádná nem. krize není
    13.09.2021 12:58

    v zemi, kde má skoro každá rodina byt a chatu, nebo chalupu se nedá hovořit o krizi. Víc se vydělává, ví se platí. Proč se nedivíte tomu, že dřív nové auto stálo 50.000 a teď stojí 500.000,- . Že si lidi běžně kupujou auta za milion? taky za 2.500.000,- ? Lidi už si sami domy nestaví, jako dřív. Všichni chtějí bydlet hned, bez práce a všechno 1A. Krize bude, až bude v praze půl milionu prázdných bytů a nikdo je nebude chtít.
    oradapoisson
    • Re: Žádná nem. krize není
      13.09.2021 15:17

      To srovnání je úplně mimo realitu. Dřív nové auto stálo 50.000 (no slyšel jsem, že Škoda 120 stála spíš 70.000, ale budiž), teď stojí nové auto 500.000 (začínaj spíš tak na 300.000, za 500.000 už máte nesrovnatelně lepší auto, než tehdy) a bydlení stálo 100.000 (byt 3+1 v centru krajského města) a teď stojí v lepším případě 5 mil, v horším 10 mil (Praha, Brno), takže je to přinejmenším 5x nedostupnější. Pak to tlachání o tom, že by všichni chtěli všechno hned a bez práce, zcela strádá na významu, protože za cenu 1 bytu a úměrně vynaloženého úsilí, se tehdy dal pořídit činžák. Tak to prostě je. Howgh, domluvil jsem.
      SajzeKatze
      • asi takhle
        13.09.2021 18:38

        V roce 1989 jsem vydělával 3200,- Kčs měsíčně. To je 38400,- Kčs za rok. To co jsem vydělal dřív za jeden rok, vydělám dnes za 14 dnů. To logicky znamená, že to co dnes vydělám za rok, na to bych za zlatých časů komoušských dělal 24 let. Tak pro představu to co teď vydělám za 24 let, tak na to bych za bolševika dělal 576 let.
        oradapoisson
      • a taky si uvědom
        13.09.2021 18:05

        ža je hodně lidí, kteří si na ten byt vydělají za pár let, což dříve nebylo možné.
        oradapoisson
      • asi si to nepochopil
        13.09.2021 18:02

        ale já jsem nesrovnával růst cen aut a nemovitostí. Do pěti počítat umím. Jen jsem napsal, že se všichni diví růstu cen nemovitostí jako jeleni. Proč se nediví růstu ostatních cen. Píšeš, že ,,, teď stojí v lepším případě 5 mil, v horším 10 mil (Praha, Brno),,,, tak jak je možné, že i přes tyto ceny byty nejsou, jsou vyprodané? Tak asi lidi mají peníze, když je kupují. Jestli je nemáš ty tak neseď u netu a najdi si brigádu třeba v lidlu u pokladny :-).
        oradapoisson
        • Re: asi si to nepochopil
          13.09.2021 19:33

          kdo nakoupil erste za 500 minus by u pokladny v lidlu klidne mohl sedet, ALE spis z pracovitosti nez z potreby, ale nechci mluvit za druhe. Proc nejsou byty? Protoze neexistuje statni politika, jak co NEJEFEKTIVNEJI ubytovat potrebne, to je cela veda. Spocitat rocni vydaje obecniho rozpoctu na prispevky bydleni a vydelit 45m2 = pocet novych obecnich bytu... Obce mají vhodne pozemky na to, aby mohly stavet bytove domy na vlastnim. Ale nejspis lidem ze zastupitestev chybi provadeci vyhlaska nebo predpis SHORA, netusim.
          Mudr.c
      •  
        13.09.2021 17:58

        Tak dřív si především nemohl koupit auto, jaké si chtěl, ale zhruba max 4 značky. Favorit, pokud ses dostal na řadu nebo spal ve spacáku před prodejnou 70000. Svoboda se nedá koupt penězi asrovnávat zrovna poměr cen dvou vybraných položek je zcestné. Na auto si dělal tři roky, dnes děláš rok.
        Velkamedvědice
      •  
        13.09.2021 16:26

        No, jo tržní ceny se v čase mění. Jediné spolehlivé "řešení" by byla regulace cen všeho. 3+1 byt = 5 aut, např. Navždy. :-) To si ale snad nepřejete. :-)
        Richard Fuld
        •  
          13.09.2021 17:47

          Teď se omlouvám za svou moralistickou reakci, ale svým komentářem bagatelizujete velmi vážné téma a současně názorový střet evidentně dvou rozdílných generací a jejich životních zkušeností. Není snad podstatou permanentního růstu v mírových podmínkách shoda?
          Mudr.c
          •  
            14.09.2021 12:46

            Nic nebagatelizuji. Píšu jen o tom, jak to je a co se s tím může dělat. Tržní prostředí je samozřejmě založeno na konfliktu zájmů prodávajících a kupujících. Prodávající chce vždy co nejvyšší cenu a kupující chce vždy, co nejnižší cenu. Tento konflikt zájmů se řeší nalezením konsenzu, nebo neuskutečněním dané transakce (pokud není konsenzus nalezen). A výjimkou samozřejmě nejsou ani účastníci trhu s nemovitostmi. Ti co je drží nebo nabízí mají zájem na růstu jejich ceny, ti co je nedrží a chtějí je koupit, mají zájem na poklesu jejich cen. Je to zcela přirozený konflikt mezi majiteli nemovitostí a jejich producenty a těmi, kteří nemovitost chtějí koupit. Není to primárně konflikt mezi různými generacemi. Ve všech dospělých generacích jsou zastoupeny oba tábory, jen v některé generaci převažují jedni, v jiné generaci převažují druzí. Generace jako takové ale mezi sebou žádný konflikt nemají (pokud ho někdo uměle nevyvolá). A ano, podmínkou prosperity je shoda na pravidlech hry. A ta pravidla hry jsou podle mě sice nikoliv ideální ale rámcově v pořádku a pro všechny stejná. To, že ne každý se na začátku hry nachází na stejné "startovací čáře" není vadou těch pravidel. Je to dáno přirozenou různorodostí jednotlivých lidských osudů. Názorové střety ohledně výsledků fungování těch pravidel (včetně "problému odlišných startovacích pozic") jsou samozřejmou součástí diskuze v demokratickém prostoru. Od řešení těch střetů je tu právě nástroj v podobě demokratického právního státu. Pokud se lidé shodnou např. na tom, že problém s bydlením spočívá v tom, že neexistuje státní bydlení pro chudé, nechť to lidé, kteří zastávají tento názor, prosadí ve volbách a nechť se toto řešení vyzkouší a posléze se zase třeba přehodnotí, pokud výsledky nebudou odpovídat očekávání.
            Richard Fuld
  • nemov.krize
    13.09.2021 12:06

    téměř každá země si ji prošla a u nás je zaděláno slušně, a vlastně už aby přišla, je podivné, že lidem nevadí pronajímat si téměř vše, pomalu včetně babiček a z nějakého neznámého důvodu, zrovna bydlení v nájmu jim vadí a všichni chtějí s holou řití vlastní minikůču nejlépe 10 km od Praglu za 20 mega, asi nedostatek soudnosti a ještě jim media tvrdí, že vlastní nemovitost je nějaké právo, asi právo stát se otrokem na 30 let :o)
    Mike -Green D. is killing Europe
  •  
    13.09.2021 9:03

    ale vyřešilo, pokud by bylo nastavení takové, že by se jim to nevyplatilo, prodají a peníze přesunou, kde budou více vynášet....velmi jednoduché, ale ona vůle nebude, investice v bytech mají i politici, tak politici udělají to, aby se předešlo nepokojům, že se nájemné bude dotovat ze státního....vydají se speciální dluhopisy a ty budou centrální bankéři vykupovat
    abc1
    • abc
      13.09.2021 11:28

      Tuhle myšlenku naťukli piráti abyli za to největší neomarxisté
      Velkamedvědice
    • Více vynášet
      13.09.2021 10:55

      Příčina problému spočívá v rozvráceném trhu s penězi a deformovaných úrokových mírách. Držitelé úspor musejí hledat, kam investovat, když klasické produkty nevynášejí (vklady, dluhopisy, podílové fondy, akcie). Je tedy přbyte peněz, dále zesilovaný měnovou expancí. na druhé straěn nízká úroková míra neboli příliš nízká cena peněz zvyšuje poptávku (po hypotékách). Vzniká ta nerovnováha. Tu otcové množstevní uvolňovači nedomysleli nebo jim byla lhostejná. Trh s bytovými nemovitostmi je navíc značně těžkopádný a zdlouhavý a nepružný, protože je lokálně vázaný. je jasné, že vyšší zdanění tuto nerovnováhu nevyřeší. To je jako se zdravotnictvím: Sebevíce peněz nemůže uspokojit poptávku, protože při nízké až nulové ceně má poptávka tendenci růst do nekonečna.
      Pracovitý Prosecký
      • Re: Více vynášet
        13.09.2021 18:54

        Problém je že bytová krize staví mladou generaci proti té starší. Kdo z mladých neměl štěstí že dostane byt od rodičů či po babičce tak je v pasti. Buď dá vše co vydělá za nájem nebo za hypotéku, potřebuje těch svých výplat poměrně víc než předchozí generace.
        Rookie
        •  
          14.09.2021 13:01

          To je jeden z projevů žití v tržní ekonomice. :-) Žádná selanka. :-) Na život mimo domov rodičů, ať už tak, že budete platit nájem, nebo tak že budete platit hypotéku, není a nikdy nebyl právní nárok, kterému by se muselo fungování nemovitostního trhu automaticky uzpůsobit. Na uvedenou životní úroveň si prostě každý musí vydělat a když to nedokáže nemůže si život mimo domov rodičů prostě dovolit. To je celé. Časy, kdy bylo bydlení dostupnější pominuly. Mimo jiné i z toho důvodu, že těch co chtěli a mohli si dovolit vlastní nemovitost bylo více, než těch, kdo je na trhu nabízí. Lidi se mají čím dál tím lépe, proto čím dál více lidí dosáhlo na hypotéku a tím více pak nemovitosti rostly. Což je přirozená reakce trhu, která vede zpět ke stabilnímu stavu, kdy nemovitosti nejsou snadno dostupné.
          Richard Fuld
      • samozřejmně tak to je
        13.09.2021 12:11

        a pokud jsem si uložil svoje životní úspory do bytu, má to nějaký důvod. Pokud tento byt nemám zájem pronajmout, tak to má taky nějaký důvod. Pokud budou zákony nastavené tak, že chrání neplatiče nebo squattera v mém bytě, raději ho nepronajmu než bych riskoval, že mě zdemoluje byt, udělá dluhy na poplatcích a ještě ho nebudu moct vystěhovat. Když např. podle zákona nesmíte odmítnout nepřizpůsobivého opáleného takyčecha. Pronajímal jsem byt - ani nechci psát, kdo všechno se hlásil, i ze sociálky se angažovali. Do 2+1 mě chtěli dát pět lidí se psem. Děti můžou spát v ovýváku na gauči. Nefunkční prezident, nefunkční vláda, nefunkční stát, nefunkční úřady, nefunkční zákony, nefunkční národ.
        oradapoisson
      • Re: Více vynášet
        13.09.2021 11:49

        Centrální banka (naštěstí) nemá za úkol hlídat dění na trzích s aktivy. Má zá úkol ovlivňovat ekonomiku tak, aby byl dosahován inflační cíl, který se týká růstu cen statků zahrnutých do spotřebního koše. Primárně tedy centrální banky směřují svoji monetární politiku k inflačnímu cíli a dění na trzích s aktivy ji v podstatě nezajímá, pomineme-li regulaci bank v ohledu cíle finanční stability. Úrokové máry jsou nejsou samozřejmě zdeformovány. Ony musejí být do značné míry určovány autoritativně, protože neexistuje vztah mezi úsporami a nabídkou peněz k úvěrování (banky (společně s dlužníky) úvěrováním peníze vytvářejí a již existující vklady k tomu nepotřebují. Pro skutečně tržní úrokovou míru tak ani nemůže existovat trh, proto ani nelze hovořit o nějaké deformaci úroku. Úroky jsou nastaveny tak, aby ceny neklesaly, což je jedním z projevů zdravého vývoje v "primární" ekonomice (produkce + spotřeba), přičemž nerovnováhy v "sekundární ekonomice" (na trzích aktiv) nejsou pro prosperitu až tak důležité. Jinými slovy v dobách krizí (finanční, dluhová, covidová) nemůžete mít zároveň hladce fungující "primární" ekonomiku a současně i stabilně fungující "sekundární" ekonomik (trhy s aktivy). Vždy je třeba upřednostnit tu "primární" ekonomiky, protože pokud se položí "primární" ekonomika, ta sekundární ji bude prostě následovat taky. Tady není moc o čem diskutovat. A je třeba si také uvědomit, že růst cen aktiv souvisí také s tím, jak si trhy zvykly na to, že centrální banky a vlády nenechají ekonomiky v krizi ve štychu, takže tento růst je jaksi přirozenou reakcí investorů na takovéto ekonomické prostředí.
        Richard Fuld
        • Protiřečení?
          13.09.2021 17:55

          "Úrokové máry jsou nejsou samozřejmě zdeformovány."
          Mudr.c
          • Re: Protiřečení?
            14.09.2021 13:09

            Správně tam mělo být: "Úrokové míry nejsou samozřejmě zdeformovány".
            Richard Fuld
        •  
          13.09.2021 13:28

          "Centrální banka (naštěstí) nemá za úkol hlídat dění na trzích s aktivy"....to si nějak ˇýšo protiřečíš, když obhajuješ QE.....přeci QE je nakupování dluhopisů o které by investor nestál pro jejich hnilobu.....
          abc1
          •  
            13.09.2021 14:26

            Ano, děkuji za upozornění. To jsem poněkud přehlédl. :-) Asi budu muset psát přesněji "na trzích s aktivy mimo trhy se státními dluhopisy" nebo "na akciových a nemovitostních trzích". QE centrální banka realizuje kvůli výši dlouhodobých úrokových sazeb v ekonomice. Ty se odvíjí od výnosů státních dluhopisů. Státní dluhopis je tak v daném smyslu výjimečným aktivem, jež umožňuje centrální bance ovlivnit dlouhodobé úrokové sazby.
            Richard Fuld
        •  
          13.09.2021 12:00

          Centrální banky zásadně ovlivnily trhy aktiv, kde vystupují jako podstatný kupující, tj. vytlačují soukromý kapitál do jiných tříd aktiv.
          dan_tencl
          •  
            13.09.2021 14:29

            Centrální banky nikoho na trhu se státními dluhopisy nevytlačují. Pokud centrální banky nakupují něco jiného, než státní dluhopisy, nejedná se o QE. S tím, že centrální banky nakupují na trzích i akcie, mám taky docela velký principiální problém. Pokud máte na mysli toto, pak jsme ve shodě.
            Richard Fuld
            •  
              13.09.2021 14:50

              Ano, kupují i jiné než státní dluhopisy. A mimochdem nákupem státních dluhopisů se učebnicově dostávají peníze do oběhu jinak, než vznikem (předpokládejme splatitelného) úvěru.
              dan_tencl
              •  
                13.09.2021 16:37

                Pokud kupuje centrální banka korporátní dluhopisy nebo akcie, pohybují se podle mne už za hranou jejich mandátu. Když nakupuje centrální banka státní dluhopis od bank (což představuje drtivou část objemu QE), žádné peníze se do oběhu na základě této transakce nedostanou. Už jsem o tom tady na patrii rozsáhle a několikrát psal. Naposledy v diskuzi k článku "Padesát let po zlomu v globálním monetárním systému" ze dne 4.9.2021 tady: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4766018/padesat-let-po-zlomu-v-globalnim-monetarnim-systemu.html.
                Richard Fuld
Aktuální komentáře
26.05.2024
9:37Víkendář: Úvahy o snižování sazeb lze na řadu měsíců úplně vypustit
25.05.2024
16:38CNBC: Čínští výrobci elektromobilů dál razantně pronikají na evropský trh
9:34Víkendář: Eisman o investicích spojených s umělou inteligencí a potenciálu, který má Apple
24.05.2024
22:01Americké indexy ukončily týden růstem  
17:26Keynesova soutěž krásy a současné dění na trhu
16:49ECB přislíbila pokles sazeb, pak si dá přestávku. Wall Street se dnes zvedá  
16:41Norský Equinor investuje do rozšíření těžby z největšího plynového pole v Evropě
14:58Globální akciové trhy se po rally blíží prodejnímu signálu, varuje stratég Bank of America
13:50Než otevře Wall Street: Apple, Workday  
12:16Perly týdne: Kapitulace medvědích scénářů
11:32Itálie varuje, že dohoda o globální minimální dani nebude kvůli výhradám včas
11:29Sazby jsou znovu zdrojem nejistoty, akcie koncem týdne klesají  
10:45Důvěra v ekonomiku ČR se v květnu meziměsíčně mírně snížila, podle analytiků jde o jednorázový výkyv
9:08Rozbřesk: Vyšší než očekávaný růst mezd v eurozóně ECB od redukce sazeb neodradí
8:52Erste a VIG se obchodují poslední den s dividendou, globální propast mezi ekonomikami se rozšiřuje a futures jsou červené  
8:41ČEZ: Rozhodčí tribunál ICC zakázal ruskému Gazpromu vést v Rusku soud proti ČEZ
7:28Investice ve světě, který rychle stárne
23.05.2024
22:01Pozitivní Nvidia trhu nestačila  
17:25Vracení se k ziskům, nafukování bubliny devadesátých let a současná mezera
17:22Sentiment je překvapivě křehký. Narušil ho nenápadný report z ekonomiky  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data