Investoři zvýšili své sázky na to, že Česká národní banka bude při zvedání úrokových sazeb ještě razantnější než dříve. Do cen nyní plně započítávají zvýšení o půl procentního bodu, a to hned na nadcházejícím měnověpolitickém zasedání 30. září, napsala agentura Bloomberg. O možnosti výraznějšího utažení hovořil nejnověji Vojtěch Benda, největší obhájce razantnějšího zvyšování v bankovní radě ČNB, který nevyloučil, že se k němu přidají i další kolegové.
ČNB v létě dvakrát zvýšila sazby, pokaždé o čtvrt procentního bodu. “Hike” o 50 bazických bodů by byl pro ČNB ale historickým krokem. Znamenalo by to největší zvýšení základní sazby v jediném kroku od chvíle, kdy centrální banka začala před dvěma desítkami let cílovat inflaci.
Někteří investoři přitom předpokládají druhé takové zvýšení, tedy o polovinu procentního bodu, už na přespříštím jednání bankovní rady v listopadu.
Vojtěch Benda chtěl sazby takovouto měrou zvyšovat už na posledních dvou jednáních v červnu a v srpnu, v sedmičlenné bankovní radě byl ale přehlasován. V rozhovoru u uveřejněném v úterý ale podotkl, že banka musí zabránit tomu, aby cenový růst nezvedal dlouhodobá inflační očekávání.
„Jestliže jsem minule hlasoval pro růst sazeb o půl procentního bodu, tak při zveřejněné inflaci výrazně nad prognózou stěží svůj postoj zmírním. Naopak se nedá vyloučit, že se ke mně přidají i další členové bankovní rady,“ prohlásil Benda v rozhovoru na irozhlas.cz.
Spotřebitelská inflace se v tuzemsku v srpnu vyšplhala na 13leté maximum a 210 bazických bodů nad úroveň cílovanou národní bankou. Jiné středoevropské země na tom nejsou lépe, maďarská inflace je 190 bodů nad cílem a ruská 270 bodů nad cílem. Turecká je nad cílem už několik let, aktuálně ho přestřeluje o 1000 bodů a politický tlak na nižší sazby je pro ekonomiku i banky problém. Turecká sazba zůstává od března na 19 %, znehodnocování liry a dražší ropa ale pro spotřebitelské ceny nevěstí moc dobrého.
Zůstane inflace na rozvíjejících se trzích nad cílem?
Česká a maďarská centrální banka už cyklus utahování měnové politiky v prvním pololetí zahájily. V Polsku, kde je inflace 190 bodů nad cílem, ale centrální banka s utahováním váhá, aby nezadusila oživování hospodářství. Polská inflace je přitom 190 bazických bodů nad cílem a jádrová inflace je podle ekonoma Tathy Ghoseho nejrychlejší v regionu. Polský zlotý na pozadí tohoto inflačního dilematu (vyšší sazby versus růst) zaostává za svými regionálními souputníky.
Maďarská centrální banka zvedla svoji základní sazbu od června úhrnem o 90 bazických bodů na 1,5 %. Maďarské fundamenty jsou odlišné; tamní inflace by se už podle Ghoseho mohla nacházet na vrcholu, maďarská centrální banka ale sazby stále zvedá. Směr dalšího jejího počínání by už příští týden mohlo ukázat její další měnové jednání.
Předpokládané zvyšování úrokových sazeb:
Právě určení míry přechodnosti či stálosti růstu spotřebitelských cen je klíčovou determinantou v rozhodování centrálních bankéřů. Podle seniorního analytika Bloombergu Tomasze Noetzela inflace v rozvíjejících se evropských zemích pravděpodobně zůstane na cíli, které centrální banky u spotřebitelských cen sledují. Důvody? Hospodářské oživování po pandemii, odložená poptávka, kterou se domácnosti snaží vynahradit, narušení v dodavatelských řetězcích, dražší komodity a slabší měny.
Analýza Blombergu také ukazuje, že z rostoucích sazeb v Česku a v Maďarsku by mohly nejvíce profitovat , a . U těchto bank se také zlepšily prognózy příjmu v roce 2022, kdy by se do čistého úrokového příjmu mohl plně propsat efekt utaženější měnové politiky v některých CEE zemích. už v prvním čtvrtletí v konferenčním hovoru sdělila, že případná vzpruhy z letošního zvedání sazeb bude pravděpodobně viditelná až v příštím roce.
Zdroje: Bloomberg, Reuters, irozhlas.cz