Až do úterý si bude muset trh a s ním i ČNB počkat na potvrzení odhadu českého HDP za druhý kvartál, a především na podrobnosti, co za slabým výsledkem stálo. Zda to byly zásoby, slabší export automobilů nebo nenaplněná očekávání tuzemských obchodníků, restauratérů a hoteliérů. Vlastně asi nejzajímavější vůbec budou čísla o vývoji spotřeby domácností, do které se letos vkládají největší naděje. Nejenom kvůli rozvolnění samotnému, ale také s ohledem na vysoké rezervy, které si domácnosti v průběhu lockdownů vytvářely.
Ona nerealizovaná či odložená poptávka, kterou představovaly jinak neutracené peníze za zboží převážně střednědobé povahy (např. vybavení bytů) a samozřejmě za služby. Něco málo už napovídaly statistiky maloobchodu, ale podrobnější čísla z HDP mohou nákupnímu chování domácností dodat jinou perspektivu. A v krajním případě vést i k přehodnocení výhledů pro druhou polovinu roku.
Nebudou to jediná zajímavá tuzemská čísla, co přijdou příští týden na řadu. Těmi dalšími budou v pátek statistiky o vývoji mezd za druhý kvartál, které třeba centrální bance napoví, jak skutečně silné jsou v ekonomice mzdové inflační tlaky. Bude to číslo nepochybně vychýlené nižším srovnávacím základem z loňského roku, ale i s tím se vlastně už počítá. Například centrální banka ve své prognóze počítá s více než jedenáctiprocentním navýšením (o 0,7 % za druhý loňský kvartál). Příští týden tak vlastně proběhnou dva testy srpnové prognózy ČNB, které ukážou, jak optimistický či realistický je vlastně výhled, na základě kterého se centrální banka rozhoduje.
V každém případě číslem, kolem kterého se bude rozhodování ČNB dál točit, nebude ani slabší HDP, ani mzdy, ale především inflace. A ta předčila očekávání už v červenci a vůbec se nezdá, že by mělo v nejbližších měsících dojít k jejímu zkrocení. Nejde jen o to, že se do cen výrobků začne stále více promítat vliv rostoucích nákladů firem nebo nabídky zaostávající v důsledku výrobních a logistických problémů v Asii, ale potenciálním inflačním driverem se stane bydlení. Zatím jeho ceny rostou v průměru o 2,5 %, avšak jen díky dosud přetrvávajícímu pozitivnímu vlivu cen elektřiny a plynu. A tomu bude s novými ceníky na podzim nejspíš konec. A tak další růst inflace je v tuto chvíli vlastně jistý. Jde už jen o to, jak moc ovlivní nákupní chování spotřebitelů.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se už více než týden pohybuje nad hranicí 25,50 EUR/CZK a prozatím vzdala snahy o dobývání silnějších pozic. Perspektiva rychlého růstu sazeb, která vyplývá ze slov ČNB a odráží se na vývoji forwardových sazeb, ustoupila nyní před nervozitou z možného obratu politiky Fedu. Na dluhopisovém trhu se Ministerstvu financí tento týden podařilo prodat další dva tituly za více než šest miliard korun. Od začátku roku už na primárním trhu střednědobých a dlouhodobých dluhopisů prodalo MF přes 323 mld. korun. Na sekundárním trhu pak prodalo bondy za více než 82 mld. a vedle toho provedlo asi 73 výměn kratších papírů za delší.
Zahraniční forex
Dlouho vyhlížené sympozium o měnové politice včera odstartovalo v jestřábím stylu, když členové vedení Fedu (Bullard a Kaplan) doručili jednoznačné poselství - oznámení o zahájení útlumu měnové expanze očekávejte brzy, respektive na zasedání v září. Eurodolaru jestřábí komunikace nijak neublížila (resp. dolaru nepomohla), neboť delší úrokové sazby měly v USA tendenci klesat. Naopak v eurozóně se úrokové sazby tlačí zvolna vzhůru, když na vině může být obava z německých voleb, které mohou vygenerovat levicovou vládní koalici.
Dnes bude nicméně pozornost trhu opět upřena do Jackson Hole, a to především na vystoupení šéfa Fedu J. Powella. Po včerejší dělostřelecké přípravě patrně nelze očekávat, že by Powell přišel s holubičím poselstvím (byť včerejších 1215 mrtvých Američanů v důsledku koronavirové nákazy by pro něco takového mohlo být záminkou). Čekejme tedy spíše neutrální vzkaz dávající Fedu prostor v září oznámit zahájení útlumu měsíčních nákupů dluhopisů.