Jen několik dnů před zavedením nových restriktivních opatření zveřejnil statistický úřad průzkum nálad mezi podnikateli a spotřebiteli, na kterém je asi nejzajímavější další nárůst inflačních očekávání. Ale popořadě. Důvěra v českou ekonomiku se v době prudce se zhoršující pandemické situace zvýšila, a to především díky příznivějším vyhlídkám průmyslových a stavebních firem. V obou odvětvích jsou navzdory rychle rostoucím cenám patrná příznivější očekávání vývoje poptávky v následujících třech měsících. V průmyslu lze tento obrat přičítat obratu v automobilovém průmyslu, který do října pociťoval důsledky omezení produkce v největším tuzemském producentovi osobních vozů.
Na druhou stranu si nelze nevšimnout, že z hlediska zakázek zatím situace až tak růžová není. Firmy mají zajištěnou práci na následujících 8,4 měsíců, což je druhý nejslabší letošní výsledek, který navíc výrazně zaostává za letními hodnotami přesahujícími 12 měsíců. Ve stavebnictví dochází ke zlepšení i díky lepší aktuální situaci, kterou firmy nepociťují už tak dramaticky zle jako v říjnu. V každém případě v obou odvětvích jsou vidět silná očekávání dalšího růstu cen, v průmyslu dokonce nejvyšší od roku 1998. Podíl firem očekávající zdražení své produkce je dokonce nejvyšší za celou dobu sledování od roku 1993. Rekordní je ovšem i přesvědčení o růstu cen v obchodech a ve službách, což vzhledem k dosavadnímu vývoji vstupních cen není žádným překvapením.
Zatímco v podnikatelském sektoru se důvěra v posledním měsíci zvýšila, v případě spotřebitelů je tomu naopak. Covidová skepse je zpět podporovaná obavami z dalšího vývoje ekonomiky i vlastní finanční situace. Jak uvádí statistický úřad, strach z inflace je nejvyšší za celou dobu zjišťování, a navíc se zvyšují i obavy z nezaměstnanosti. To rozhodně není – vzhledem k už tak vysoké inflaci – příznivá kombinace pro další vývoj spotřeby, která v posledním roce ekonomiku podržela. Rozhodně to nenahrává některým předpokladům o boomu odložené poptávky, která by měla hospodářství dodat nový impuls. Ostatně už data z maloobchodu za poslední tři měsíce o ničem takovém vůbec nesvědčila. Celkově mírný optimismus lze spatřovat alespoň v podnikatelské sféře, i když ten je nyní založen spíše na firemních výhledech než na tvrdých zakázkových datech. Možná až trochu moc začíná letošní podzim připomínat ten loňský.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se i v průběhu včerejšího obchodování držela v těsné blízkosti hranice 25,50 EUR/CZK. Zrychlující se pandemie a nejistota spojená s možností zavedení dalších restriktivních opatření s dopadem na výkon ekonomiky zůstává i nadále v centru pozornosti investorů. Už zítra by vláda měla oznámit nové restrikce, o kterých lze však zatím jen spekulovat, stejně jako o vyhlášení nouzového stavu. Je nicméně pravděpodobné, že se soustředí především na oblast služeb, a přímý dopad na exportní výkonnost hospodářství by mít neměly.
Zahraniční forex
Včerejší americká data a zápis z posledního jednání FOMC ukázaly na to, že Fed bude muset svoji politiku zpřísnit již v prosinci, přičemž vše nasvědčuje tomu, že oficiální úrokové sazby půjdou vzhůru již v první polovině příštího roku. Krátká rekapitulace včerejších dat: velmi silná spotřeba v říjnu, pokles nových žádostí o podporu na nejnižší úroveň od roku 1969 a vysoká jádrová inflace (4,1 % meziročně). Aneb vše jasně vypovídá o tom, že americká ekonomika se přehřívá.
Výše uvedené zprávy jsou pochopitelně špatné pro eurodolar, který směřuje k hranici 1,10. Dnes k ní zřejmě ještě nedojde, neboť kalendář očekávaných událostí je (mimo jiné i kvůli svátku v USA prázdný).
Forint včera společně se zlotým zpevnil, přičemž k apreciaci měnám dopomohlo zřejmě dočasné posílení kolabující turecké liry. Covidové statistiky v obou zemích se však dále zhoršují.
Forint bude dnes ve střehu kolem poledne, kdy bude jednat MNB o nastavení jednotýdenní depozitní sazby (zvýšení by HUF určitě pomohlo).