Alphabet nedávno ohlásil rozdělení svých akcií. Což mimo jiné vyvolalo spekulace o tom, že by se mohly přidat i další firmy, jejichž cena akcií dosahuje tisíců dolarů. Jde o něco významného? A je takové rozdělení, či „split“, třeba něčím, co by mělo zajímat i fundamentálního investora?
Pokud je hodnota vlastního jmění nějaké firmy třeba 100 dolarů a má dvě akcie, hodnota každé je 50 dolarů. Pokud firma vymění každou akcii za deset jiných, bude mít každá z nich hodnotu 5 dolarů. Pokud je po roce všechny sloučí do akcie jedné, bude mít hodnotu 100 dolarů. Takovou „pizzu“ můžeme krájet a spojovat dohromady jak chceme, ale s celkovou hodnotu vlastního jmění, či hodnotou konkrétního podílu neuděláme nic. Závěr: Rozdělování akcií nemá na celkovou hodnotu a hodnotu podílů žádný vliv. Co na to data?
BofA v následujícím grafu porovnává výkony akcií společností, které ohlásily „split“, a celého indexu. Rok po takovém kroku si první skupina historicky připisuje více než 25 %, skupina druhá ani ne 10 %. Závěr: Rozdělení akcií má znatelný dopad na cenu akcií.
Zdroj: Twitter
Jak výše uvedené skloubit? V první řadě bychom mohli poukázat na to, že hodnota (druhý odstavec) není cena (třetí odstavec). Hodnota tedy mohla zůstat nezměněna, ale cena mohla vzrůst. A to tak, že se dostala nad hodnotu, nebo se na ni naopak dotáhla. V souvislosti s rozdělením akcií přitom bývá zmiňována vyšší likvidita – vyšší zájem zejména drobnějších investorů, kteří si na akcii při ceně několika tisíc dolarů „nesáhnou“, ale po rozdělení již ano. Pokud předpokládáme, že s hodnotou akcie split skutečně nic neudělá, pak opět hovoříme o následujícím:
Vyšší likvidita pomůže ceně akcie dotáhnout se na hodnotu. Tedy situace, kdy se cena z nějakého důvodu pohybovala pod hodnotou a ohlášení splitu a jeho následné provedení pomohly uzavřít tuto mezeru. Druhým extrémem je pak samozřejmě to, že kvůli rozdělení akcií a následnému vyšším zájmu investorů a likviditě cena přestřelí hodnotu.
Podobně může podle některých názorů fungovat i to, že firma se díky ohlášení splitu dostane do většího povědomí (investorské) veřejnosti. U firem typu Google ale toto asi nehraje roli a je otázka, jestli ohlášení rozdělení akcií u firmy na pokraji zájmu na této situaci něco změní. Nějaké jasné vysvětlení toho, co ukazuje výše uvedený graf, nemám. Přesněji řečeno, nevím, zda jde o ono splitem vydlážděné dotahování cen na hodnotu, či o její přestřelování. Třetí možnost – zvýšení ceny i hodnoty, si kvůli „pizza“ argumentu řadím do kategorie finance fiction.
Pokud jsme narazili na určitou záhadu, její hloubku ještě zvýší druhý dnešní graf, který ukazuje, jak se vyvíjí počet firem uchylujících se k rozdělení akcií:
Zdroj: Twitter
Trendově zájem o rozdělení akcií znatelně klesá, což by samo o sobě spíše naznačovalo, že jde o hodnotově a dokonce i cenově bezvýznamný krok. Jenže to je v přímém rozporu s tím, co říká graf první. Je ale vlastně možná ještě jedna věc: První graf ukazuje dlouhodobé průměry a třeba to, co zvedalo ceny akcií před desítkami let, dnes již tak nečiní. Třeba proto, že ceny se dostaly blíž k hodnotám, či nad ně.