Neuvěřitelný tanec na rublu

Po strmém propadu rublu v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu se tato ruská měna vyšplhala zpět na předválečné úrovně. Pro Kreml je to ale malá útěcha, protože faktory, které vedly k růstu rublu ode dna jsou předzvěstí problémů budoucích v ekonomické výkonnosti Ruska.

Západ v reakci na válku ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině projevil téměř bezprecedentní jednotu a rozhodnost. Už během tří dnů od začátku invaze zmrazily západní vlády velkou část devizových rezerv ruské centrální banky.

To v Rusku vyvolalo finanční paniku – a také silnou reakci tvůrců politik. Centrální banka 28. února zavedla přísnou regulaci kapitálu, zpřísnila restrikce pro obchodování s měnami a zvedla klíčovou sazbu z 9,5 % na 20 %.

Ruská vláda pak nařídila všem ruským vývozcům repatriovat a směnit 80 % svých exportních výnosů na rubly a centrální banka zavedla 30% poplatek (později snížený na 12 %) na nákupy cizích měn. Různým třídám zájemců bylo zakázáno nakupovat americké dolary a držitelé bankovních depozit denominovaných v cizí měně byly při výběru svých úspor vystaveni významným omezením.

Navzdory pohotové reakci se však oficiální směnný kurz posunul z 81 rublů za dolar z doby před válkou na 139 za dolar k 9. březnu (třebaže hodnota na černém trhu byla údajně ještě mnohem vyšší). K tomu podstatně zrychlila inflace. V prvních třech týdnech války vystoupal index spotřebitelských cen na 2 % za týden (tj. v přepočtu 181% roční tempo) předtím, než zpomalilo na 1 % za týden (68 % ročně).

Rubl je opět na předválečných hodnotách, ale…

Ruská měna se od té doby sice vrátila do pásma 80 rublů za dolar, ale toto zhodnocení nemusí být skutečné. Pokud je trh s měnami silně omezen, nemusí daný kurz odrážet tržní hodnotu měny. Za sovětské éry noviny komunistické strany, Pravda, vytrvale uváděly, že oficiální směnný kurz je 0,6 rublu za dolar, leč nikdo to nepovažoval za vyjádření opravdové síly tamní měny.

Známky, že tlak na rubl polevuje, jsou přesto zřetelné. Koncem minulého týdne centrální banka zrušila 12% poplatek za nákup dolarů, uvolnila některá omezení pro měnové vklady, a především snížila sazbu z 20 % na 17 %, přičemž dala najevo, že přijde další uvolňování. Tyto činy hovoří hlasitěji než oficiální prohlášení o síle ruské ekonomiky.

Přesto letošní vyhlídky na růst ruské ekonomiky zůstávají ponuré. Podle centrální banky se HDP v letošním roce sníží o 8 %; před válkou se očekávalo naopak zvýšení o 2,4 %. Institut mezinárodních financí dokonce predikuje 15% propad HDP a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) i většina mezinárodních investičních bank očekávají 10% recesi. A šéf ruské Účetní komory Alexej Kudrin s nimi souhlasí.

Dopad západních sankcí na ruskou měnu

Nedávné zhodnocení rublu pesimistické názory na vývoj ekonomiky ale nevyvrací. Zotavení směnného kurzu totiž dostatečně nereflektuje bezprecedentní restrikce dovozu a vyšších cen ropy a plynu.

Západní vlády uvalily přísné sankce na export technologií do Ruska a k nim se ještě přidal bojkot ze strany soukromého sektoru, kdy se z Ruska stáhlo více než 600 západních společností. Domácnosti i firmy tak v Rusku ztratily přístup k mnoha položkám dováženého spotřebního zboží a vstupních polotovarů a uzavření vzdušných prostor spolu s bojkotem ze strany Airbusu, Boeingu a předních pojišťoven a leasingových společností Rusům téměř znemožnily vycestovat na Západ.

Vzhledem k tomu, že tyto restrikce podstatně osekaly ruskou poptávku po dovozu, snížila se také poptávka po dolarech (jichž je k nákupu takového zboží zapotřebí), čímž se tlačí směnný kurz rublu nahoru, poznamenávají ekonomové Oleg Icchoki a Dmitrij Muchin. To ale není dobrá zpráva pro ruskou ekonomiku, která bude nutně zpomalovat.

Poté, co pandemie covidu-19 přinutila firmy po celém světě uvědomit si vlastní závislost na globálních dodavatelských řetězcích, ukazuje Putinova válka ruským podnikům, že se neobejdou bez dovozu. I ty, které si pořizují zásoby na domácím trhu, zjistily, že na dovozu ze Západu závisejí jejich dodavatelé. Právě proto se zadrhl ruský automobilový průmysl, jehož odbyt se v březnu propadl na třetinovou úroveň oproti březnu 2021.

Poptávku po dolarech navíc dále snižují finanční sankce. Rusko v zásadě staví použití americké měny i ke splátkám jeho dolarového dluhu mimo zákon. Tato opatření už vyústila ve formální státní platební neschopnost.

Ropa zajišťuje každodenní přílivy cizích měn

Druhým faktorem, který stojí za zhodnocováním rublu, je vysoká cena ropy, která se vrátila na úrovně roku 2014. Tehdy se ruská měna obchodovala za 38 rublů za dolar, tedy za 52 rublů za dolar v dnešních cenách (po korekci o inflaci v Rusku a ve Spojených státech). Dnešní ceny ropy tedy naznačují možnost dalšího zhodnocování rublu, až na to, že vlivem geopolitického rizika a masivního odlivu kapitálu je rubl slabší, než by jinak mohl být.

Podle aktuálních směnných kurzů se ruská platební bilance silně opírá o současné ceny ropy, což znamená, že se drží také fiskální politika. Včasné sankce tedy sice zmrazily značnou část Putinovy zásoby peněz, ale vysoké ceny ropy zajišťují její podstatné každodenní přílivy.

I to by ale pro Putina mohl začít být problém. Jak nedávno poukázal vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, EU od začátku války poslala do Ruska 35 miliard eur, ale na pomoc Ukrajině jen miliardu. Tento otřesný rozdíl není evropským lídrům lhostejný, jak dokládá sílící podpora evropského embarga na ropu a plyn. Evropané už ve skutečnosti u embarga neprobírají „jestli“, ale spíš „kdy“.

— Patria.cz (@PatriaCZ) April 19, 2022