Mezinárodní měnový fond přistoupil k poměrně znatelnému snížení odhadu růstu japonské ekonomiky v letošním roce. Důvody k tomuto kroku vysvětloval na Bloombergu ekonom fondu Ranil Salgado, podle kterého nové predikce neodrážejí pouze vliv konfliktu na Ukrajině, ale také pandemický vývoj na počátku roku a pomalejší řešení problémů ve výrobních řetězcích, než jaké se čekalo. Co tedy MMF konkrétně pro letošní rok čeká?
Původní predikce hovořily o 3,3% růstu japonského hospodářství v roce 2022, nyní již fond počítá jen s 2,4% tempem růstu. Vedle zmíněných faktorů vedla ke změně slabší globální poptávka a zejména poptávka v Evropě. A v neposlední řadě efekt horší důvěry a finančních podmínek a volatility. O půl procentního bodu ale MMF zvýšil růstové predikce pro rok příští, nyní hovoří o 2,3% růstu.
Kurz japonské měny již nějakou dobu oslabuje, podle ekonoma zhruba v souladu s tím, jak se vyvíjí ekonomický fundament. Tedy zejména ceny komodit, protože Japonsko je jejich významným dovozcem. Pokud ceny komodit rostou, obecně dochází k depreciačním tlakům u měn zemí, které jsou jejich dovozci. Japonsko v tomto ohledu není žádnou výjimkou. A svou roli hraje i monetární politika. Roste totiž přesvědčení, že zatímco Bank of Japan bude držet svou politiku uvolněnou, jiné významné centrální banky včetně amerického Fedu budou utahovat.
Oslabování jenu se projevuje pozitivně u japonských společností, které generují významnou část tržeb v zahraničí. Negativně ale působí měnový kurz na společnosti, které jsou čistými dovozci. Bloomberg k tomu dodal, že podle některých zpráv zvažuje japonské ministerstvo financí intervence, které by měly zabránit dalšímu oslabování měny. Salgado na to reagoval s tím, že MMF o žádných takových plánech neví, ale je zřejmé, že ministerstvo financí komunikuje způsobem, kterým se snaží další depreciaci bránit.
Jaké jsou strukturální výzvy, kterým japonská ekonomika čelí? Podle ekonoma jde zejména o stárnutí populace. Na to by vláda měla reagovat reformami obsahujícími investice do digitální a zelené ekonomiky. K tomu by se například měly přidat kroky motivující ženy ke vstupu do zaměstnání. Ohledně cyklického vývoje je pak podle ekonoma klíčové, aby nebyla příliš brzy stažena stimulační politika. Načasování takového kroku tak bude záležet zejména na vývoji inflace.
Japonsko nepatří mezi země, které nyní čelí vysoké inflaci. Podle ekonoma se může v následujících měsících stát, že se inflace dostane nad 2 %, ale měl by to být jen přechodný jev vyvolaný mimo jiné cenovou politikou mobilních operátorů. Inflační trend naznačuje, že inflace se bude pohybovat kolem 0,5 %, což je „velmi daleko od inflačního cíle BoJ, který leží na 2 %.“
BoJ nyní sleduje „nekonvenční monetární politiku“. Krátkodobé sazby jsou totiž mírně v záporu, a to centrální banku nutí k tomu, aby uvolňovala politiku přes sazby dlouhodobé. BoJ tak implementovala politiku „kontroly nad celou výnosovou křivkou“, což znamená, že se zaměřuje na výnosy krátkodobých i dlouhodobějších obligací. Cílem je „mít relativně nízké výnosy po celé délce výnosové křivky“. Salgado k tomu dodal, že podle MMF jde v případě Japonska o politiku správnou a je nutné „udržovat nad křivkou nějakou kontrolu“.
Zdroj: Bloomberg, Youtube