V USA by umělá inteligence mohla během následujících deseti let zvednout produkt až o 5,4 %, Evropa a Japonsko by nemusely být daleko pozadu. To je jeden ze závěrů analýzy, kterou zpracoval ekonom Eugenio Cerutti a jeho kolegové a která se zaměřuje na různé scénáře přínosů AI pro světovou ekonomiku jako celek a pro její různé části (viz včerejší víkendář). Jaké jsou detailnější předpovědi týkající se růstu a co by nové technologie měly znamenat pro inflaci a reálné měnové kurzy?
Detailnější predikce ukazují následující grafy. V obou z nich se předpokládají nulové bariéry pro investice a implementaci umělé inteligence, ale první je zaměřen na scénář s vysokým růstem celkové produktivity faktorů a druhý na scénář s růstem nízkým. ROW značí zbytek světa, LIC země s nízkými příjmy, EMA rozvíjející se země v Asii, EML v Latinské Americe, EUS Evropskou Unii a Švýcarsko a OAD ostatní vyspělé země.

Zdroj: VoxEU
V prvním scénáři je tedy produkt ve Spojených státech díky novým technologiím během deseti let o 5,4 % vyšší. Evropa zvýší svůj produkt asi o 4,5 %. V Číně jsou přínosy nižší a ještě více to platí o rozvíjejících se zemích. Ve druhém scénáři je zvýšení produktu mnohem mírnější, ale i zde k němu dojde v nejvyšší míře v USA a dalších vyspělých zemích.
Inflace podle modelu v krátkodobém horizontu mírně poroste kvůli silnější poptávce, ale později klesá. Právě proto, že produktivita tažená nahoru umělou inteligencí zvyšuje kapacity na nabídkové straně ekonomiky. „Je zajímavé, že reálné měnové kurzy ve vyspělých ekonomikách oslabují, což je v rozporu s tradičními očekáváními. Tento vývoj ale odráží velké nárůsty produktivity v neobchodovatelných sektorech, jako je zdravotnictví a vzdělávání. Následně vzniká inverzní Balassa-Samuelsonův efekt, který zvyšuje konkurenceschopnost vyspělých zemí.“
Uvedené demonstruje i následující obrázek, který na ose x ukazuje odchylku celkové produktivity faktorů v sektorech, které nejsou vystaveny mezinárodnímu obchodu. Osa y pak ukazuje změnu v reálném efektivním měnovém kurzu daných zemí. Nejvyšší růst produktivity v této oblasti podle predikcí zaznamenají Spojené státy, jejichž reálný kurz by také měl oslabovat:

Zdroj: VoxEU
Ekonomové dodávají, že oba předchozí scénáře počítají s nízkými bariérami pro implementaci umělé inteligence. Ve scénáři, kdy by tyto bariéry byly v některých zemích stále vysoké, by rozvíjející se trhy s výjimkou Číny pocítily brzdu svému dalšímu růstu. Připravenost na umělou inteligenci je pak nutnou podmínkou jak dalšího růstu, tak i nižší globální rovnosti.
Pro rozvinuté ekonomiky je tedy podle ekonomů tématem zejména nakládání s AI, budování inovačních ekosystémů a zodpovědné zavádění a používání umělé inteligence. Pro rozvíjející se trhy a země s nízkými příjmy jsou nezbytné základní investice do digitální infrastruktury, do vzdělávání a do přístupu k datům. „Veřejné investice jsou obzvláště důležité v oblastech s vysokou společenskou návratností, jako je zdravotnictví, vzdělávání a veřejná správa. Sem totiž trhy nemusí alokovat dostatečnou výši investic.“
Ekonomové tvrdí, že „existují důvody k optimismu. Technologické průlomy, jako jsou velké jazykové modely od DeepSeek, ukazují, že inovace nemusí být nutně náročné na zdroje. A modely s otevřeným zdrojovým kódem v kombinaci s cílenými reformami mohou snížit bariéry, které pro nové technologie existují v zemích s nižšími příjmy. Jejich potenciál dobře ukazuje například úspěch keňského systému M-Pesa. Ten překročil tradiční bankovní infrastrukturu a vytvořil prosperující ekosystém. Tím ukazuje potenciál dobře cílených digitálních inovací v prostředí zemí s nízkými příjmy.“
Zdroj: VoxEU, MMF