Nejlépe performující uhelnou akcií se stala Thungela Resources Ltd. Možná paradoxně je to také jedna z nejziskovějších sázek pro skupinu fondových manažerů, kteří slíbili, že budou redukovat emise skleníkových plynů, které spolufinancují.
Od loňského červnového listingu si akcie této jihoafrické společnosti, odštěpené od podstatně známějšího těžebního obra , připisují zhruba 1000 procent. Nárůstu napomohlo zotavení poptávky po nejšpinavějším fosilním palivu: uhelné futures se za poslední rok zvedly o 260 procent, a cena akcií Thungely o násobky tohoto přírůstku. Jak podotkl její generální ředitel July Ndlovu, firma je teď bez majitele, který by zpochybňoval její další investice do těžby, a hodlá pracovat na nových uhelných zdrojích.
Mezi největší investory do Thungely patří aprávci aktiv Abrdn Plc a Vanguard Group. Akcie drží od začátku, i když Abrdn svoji pozici časem ještě zvýšil na 4,7 procenta. Podíl Vanguardu je ekvivalentní. má v Thungele podíl 1,8 procenta, společnost Schroders podíl 1,5 procenta. Data Bloombergu také ukazují, že podstatnou část akcií Thungely, které drží a Vanguard, jsou v pasivně řízených fondech sledujících index.
Vývoj akcií Thungela kotovaných v Londýně od jejich listingu loni v létě do 24. dubna 2022:
Společnosti Avrdn, , Schroders a Vanguard našla Patria.cz mezi signatáři teprve rok staré iniciativy předních světových finančních insticucí Glasgow Financial Alliance for Net Zero, které se v ní zavázaly k podpoře cíle snížit emise na čisté nule do poloviny tohoto století nebo dříve. Konkrétně tyto firmy figují mezi signatáři jedné z oborových iniciativ s názvem Net Zero Asset Managers, určené specificky pro správce aktiv.
Co firmy ke svojí investici do uhelné Thungely sdělily Bloombergu? se odvolal na stávající politiku na svém webu. Vanguard a Schroders se k této své investici odmítly vyjádřit. Podle analytika z Abrdn chce Thungela aktuálně nahradit klesající produkci v jednom a zlepšit produktivitu v jiném. Abrdn prý také na schůzce s vedením Thungely jednala o "jiném využití" svého kapitálu. Dál to ale firma nerozvedla.
Vědci a aktivisté naléhají na svět, aby přešel od uhlí k čistším zdrojům, jako je solární a větrná energie, vzhledem k tomu, že uhlí při spalování vypouští nejvíce oxidu uhličitého. Aby se svět vyvaroval katastrofálního oteplování, vybídl panel OSN pro klimatickou změnu k zastavení investic a k rychlému ukončení těžby uhlí. Podle Mezinárodní agentury pro energie by už neměly vznikat žádné nové uhelné doly, a to již od loňska.
Jestliže společnosti, které se zavazují k čisté nule, “nedokážou dokonce ani vyloučit developery uhlí, pak bych došla k závěru, že takovéto sliby jsou zbytečné,” uvedla podle Bloombergu Heffa Schuecking, ředitelka německé neziskové organizace Urgewald.
Do Thungely investovali i menší správci fondů, jako třeba Fairtree, který se zároveň chlubí svými závazky vůči ESG – v jeho případě to je úsilí na ochranu jediného afrického endemického druhu papouška. Coronation Fund Managers, který v Thungele nahromadil podíl 3 procenta, uvedl, že jeho alokace odráží sázku na další růst cen uhlí.
Hlad po energiích plyne i z vyšší poptávky po oživení z pandemie nemoci covid-19. Podle americké ekologické skupiny Global Energy Monitor (GEM) se globální kapacita uhelných elektráren se loni zvýšila téměř o jedno procento na 2100 GW. Celkem je v 79 zemích světa v provozu více než 2400 uhelných elektráren. Ve výstavbě je jich dalších více než 189.
Členové aliance GFANZ, v jejímž čele stojí exguvernér britské centrální banky Mars Carney a americký podnikatel a politik Mike Bloomberg, si mohou vybrat mezi pěti různými postoji k uhlí. Mohou na příklad projevit závazek “postupně ukončit investice”. Nebo se mohou zavázat “okamžitě ukončit finanční a další podporu” firmám, které budují novou uhelnou infrastrukturu nebo investují do expanze. Podle neziskových organizací by ale aliance měla členská pravidla zpřísnit.
Zdroje: Bloomberg, ČTK, www.gfanzero.com, Patria.cz