Spotřebitelské ceny se v tuzemsku v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,4 procenta, méně, než se na trzích čekalo. Nejvíce do nich promlouvaly levnější pohonné hmoty. Vyplývá to z dnešního oznámení Českého statistického úřadu. Analytici v průzkumu agentury Bloomberg předpokládali zpomalení meziměsíční inflace na 0,8 procenta z červencové hladiny 1,3 procenta. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 17,2 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Analytici podle Bloombergu očekávali meziroční růst cen o 17,7 procenta, tedy zrychlení z červencových 17,5 procenta. Pozorovaná data podle České národní banky potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza centrální banky předpovídala pro druhé pololetí roku 2022.
„Největší vliv na změnu cenové hladiny měly v srpnu ceny pohonných hmot. Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř 10 % byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziměsíční růst byl ovlivněn růstem cen v téměř všech oddílech spotřebního koše kromě již zmíněné dopravy, podotkli statistici. Stejně jako v předchozím měsíci ceny energií nerostly nikterak dramaticky, což souvisí s metodikou výpočtu cen, kdy ČSÚ předpokládá, že část zákazníků má kontrakty zafixované a růst v oficiálních cenících se tak promítá do cen pouze částečně a postupně, říká ekonom ČBA Jakub Seidler. Ceny elektřiny se zvedly o 0,7 procenta, zemního plynu o jedno procento, tepla a teplé vody o 1,2 procenta a nájemného z bytu o 0,4 procenta. Ceny sýrů a tvarohů byly proti červenci vyšší o 2,0 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 5,5 procenta, a na příklad másla o 3,8 procenta. Ceny zeleniny ale klesly o 3,5 procenta.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 17,2 % procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo zejména v sekci dopravy. Ceny pohoných hmot a olejů se zvýšily o 28,3 procenta, v červenci ale rostly dokonce o 43,6 procenta. Ryhcleji naopak rostly ceny potravin a nealko nápojů. Ceny uzenin byly vyšší o 14,5 procenta, zboží jako mléko, sýry nebo vejce zdražil meziročně o 24,1 procenta (v červenci o 22,4 procenta) a cukr o 41,7 procenta (v červenci o 34,0 procenta).
Ekonom ČBA Jakub Seidler k dnešním číslům uvádí: "Srpnová inflace nakonec byla mírně slabší, než očekával trh, což šlo zejména na vrub slabšímu průsaku cen energií do konečných spotřebitelských cen. Růst cen energií se v inflaci projeví, bude to však trvat z metodických důvodu déle, než se předpokládalo. Další jejich navyšování v příštím roce by pak mělo být tlumeno plánovaným zastropováním cen energií. Opatrně je tak možné říci, že inflace již dosáhla svého vrcholu, méně pozitivní zprávou pak je, že její zpomalování bude spíše pomalejší. To jde ruku v ruce se záměrem ČNB již dále nezvyšovat úrokové sazby, ale naopak je ponechat na vyšší úrovní déle. Sazby centrální banky tak zůstanou do konce roku patrně na stávající úrovni."
Srpnová inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB
Srpnová meziroční inflace byla o 2,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
"Odchylku způsobil vývoj všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní, část odchylky byla způsobena již cenovým vývojem v červenci. Nejvýrazněji se na odchylce srpnové meziroční inflace od prognózy podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny," uvedla ČNB.
Jádrová inflace podle Krále proti červenci již dále nevzrostla, zůstává však vysoká. Projevují se v ní podle něho kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží eskalující zdražování plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv doznívajícího post-covidového oživení domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla, dodal.
Naopak růst cen služeb i v srpnu mírně zpomalil, očekávaný vliv letního zdražení dovolených se naplnil jen z části. V srpnu podruhé za sebou také podle ČNB poklesl doposud mimořádně vysoký příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Naopak další mírné zrychlení regulovaných cen je odrazem pokračujícího zvyšování účtů za energie pro domácnosti, které bylo v srpnu o něco nižší, než prognóza ČNB očekávala. Pozorovaná data potvrzují podle něj dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022.
Mora: Dobrá zpráva, ale sazby bych zvyšoval dál
„Dnešní zpráva je po té smršti negativních zpráv částečně dobrou zprávou,“ komentoval podle webu Seznam Zprávy výsledek viceguvernér Marek Mora. „Ale musím tu dobrou zprávu trochu korigovat, pořád je ten výsledek velmi daleko od našeho cíle,“ dodal Mora s odkazem na dvouprocentní inflační cíl ČNB.
„Tyto velmi vysoké hodnoty mezi 15 a 20 procenty tu ještě nějakou dobu budou,“ uvedl Mora. Zároveň však upozornil, že se meziroční růst začne počítat z vyšší základny a že se už začnou ukazovat výsledky zvýšených úroků. V první polovině příštího roku už by podle něj měl být zřejmý rychlejší pokles.
„My naším rozhodováním ovlivňujeme dění za rok až rok a půl,“ upozornil Mora a dodal, že on by ještě úroky zvýšil – klidně i o jeden procentní bod, pro který hlasoval na srpnovém jednání bankovní rady. Odkázal se na to, že například vývoj ekonomiky ukazuje odolnost, a tedy působí spíše proinflačně.
Česko stále s jednou z nejvyšších inflací v Evropě
I přes zpomalení inflace patří Česko mezi země s nejvyšším růstem cen v Evropě. Ze zemí EU je vyšší jen v pobaltských zemích, kde se inflace pohybuje v rozmezí od 21,6 do 24,8 procenta a neustále tam roste. Vyplývá to z analýzy, kterou získala ČTK. V Eurozóně je inflace znovu rekordní na úrovni 9,1 procenta, v EU je odhad srpnové inflace lehce nižší než červencových 9,8 procenta. Nejnižší inflace je ve Francii (5,8 procenta) a v Německu (7,9 procenta).
Zdroje: ČSÚ, patria.cz, ČBA, ČTK, Seznam Zprávy