Mzdy ve druhém kvartále vzrostly o 4,4 %, což je méně, než jsme očekávali my (6 %), ale více, než předpokládala centrální banka (2,7 %).
Celkové číslo je hodně ovlivněno výrazným poklesem vyplácených mezd ve zdravotnictví, kde došlo k prudkému poklesu (-20,7 %) kvůli mimořádně vyplaceným odměnám v uplynulém roce. Vedle toho velmi pomalu rostly také platy ve všech mimotržních odvětvích - ve státní správě (3,8 %) a v oblasti vzdělávání (+2,6 %). To se pravděpodobně změní ve druhé polovině roku - stát od 1.9. přidal zhruba polovině státních zaměstnanců 10 %.
Naopak v klíčových tržních odvětvích pokračoval ve druhém kvartále relativně svižný růst mezd. V průmyslu i stavebnictví, stejně jako v dopravě se dynamika mezd drží mezi 7,5 - 9 %. Ve službách se v průměru přidává více než v průmyslu - tahounem byla odvětví IT (+11 %), pohostinství a hoteliérství (+11,3 %) a administrativní a podpůrné činnosti (+10,3 %). Navíc svižný růst mezd v tržních sektorech šel ruku v ruce s dalším nárůstem zaměstnanosti v naprosté většině tržních odvětví.
Z pohledu centrální banky právě tržní odvětví překvapila výrazně svižnějším růstem mezd - tam centrální banka očekávala růst o 2,9 %, zatímco ve skutečnosti byla podle hrubých propočtů dynamika tržních mezd výrazně vyšší (8,5 %). Je však otázkou, zda toto bude pro “nové” holubičí křídlo v bankovní radě dostatečný důvod uvažovat nad dalším růstem úrokových sazeb. Vzhledem k silné holubičí rétorice z posledních týdnů a poklesu spotřeby domácností ve druhém kvartále (i když mírnějším, než čekala ČNB) považujeme za pravděpodobnější, že bankovní rada ponechá úrokové sazby v září beze změny. Na listopadovém zasedání (s novou prognózou) se může teoreticky dostat ještě růst sazeb do hry, zvlášť pokud by měla být koruna při růstu sazeb v zahraničí (ECB, FED) pod setrvalejším tlakem.