Míra inflace ve Francii v prosinci překvapivě klesla na 5,9 procenta z listopadových 6,2 procenta. Ve své předběžné zprávě to dnes oznámil francouzský statistický úřad. Spolu s příznivými údaji z Německa je to podle analytiků známka, že inflační tlaky v eurozóně polevují. K nižší inflaci ve Francii v závěru roku přispěl zejména slabší růst cen energií.
Pokud by se vzala v úvahu metodika výpočtu v EU, která se od té národní liší, pak míra inflace ve Francii v prosinci klesla na 6,7 procenta z listopadové hodnoty 7,1 procenta. V celé EU činila míra inflace v listopadu 11,1 procenta, data za prosinec zatím nejsou k dispozici.
Ekonomové naopak očekávali, že inflace bude v prosinci ve Francii pokračovat v růstu. V anketě agentury Bloomberg předpokládali, že inflace podle metodiky EU vzroste na 7,3 procenta. Hodnota 7,1 procenta, kterou ve Francii naměřili v říjnu i v listopadu, byla rekordní.
Za prosincovým poklesem inflace je vedle pomalejšího růstu cen energií také slabší růst cen služeb. Vláda ale zároveň začala odbourávat slevy na pohonné hmoty, což byl i jeden z hlavních důvodů, proč ekonomové očekávali další zvýšení inflace.
Příznivý vývoj inflace v eurozóně v úterý naznačila statistika z Německa. Míra inflace tam podle národní metodiky výpočtu překvapivě klesla na 8,6 z listopadových deseti procent. Ekonomové s poklesem sice počítali, ale s mnohem slabším. Podle metodiky výpočtu v EU pak míra inflace v Německu klesla na 9,6 procenta z listopadové hodnoty 11,3 procenta.
Ekonomové se proto domnívají, že míra inflace v eurozóně by za prosinec mohla z listopadových 10,1 procenta klesnout zhruba na 9,5 procenta. Statistický úřad Eurostat svůj rychlý odhad zveřejní v pátek.
Inflace ve Francii se v loňském roce vyvíjela příznivěji než v jiných zemích eurozóny. Server The Conversation už dříve napsal, že hlavním důvodem je snaha francouzské vlády pomoci domácnostem s účty za energie. Na to za loňský a letošní rok vynaloží nejméně 75 miliard eur (1,8 bilionu Kč). K tomu Francii pomáhá i fakt, že více elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách a protože je méně závislá na fosilních palivech, méně pociťuje i výkyvy na evropském trhu s energiemi.
Výrazně vyšší růst cen zaznamenává střední a východní Evropa. Míra inflace v České republice v listopadu činila 16,2 procenta, v Polsku 17,4 procenta a v Maďarsku 22,5 procenta. Pobaltské státy Estonsko, Litva a Lotyšsko, které jsou stejně jako Francie a Německo členy eurozóny, mají inflaci nad 20 procenty. Slovensko, rovněž člen eurozóny, mělo v listopadu inflaci 15,4 procenta.