Zatímco třeba Jonathan Golub z věří v to, že americký spotřebitel udrží díky své pokračující síle hospodářství mimo recesi, Lindsey Piegza ze společnosti Stifel hovoří o výrazném ochlazení spotřebitelské poptávky. Dojít by k němu mělo v první polovině roku, kdy by měla přijít i recese. I když podle ekonomky „spíše krátká a mělká“.
Quincy Krosby z LPL Financial doplnila na CNBC svou kolegyni s tím, že i ona čeká mírnou recesi, k tomu ale hovořila o výrazném poklesu ziskových marží obchodovaných firem a také valuačních násobků. Krosby k tomu dodala, že v minulosti při podobných poklesech trhu poměr cen a zisků nedosáhl dna kolem 17, na kterých se pohybuje nyní. Spíše to bylo na hodnotě 16 či dokonce 15.
Pokud by Fed najednou řekl, že bude trpělivý a přestane zvedat sazby, mohly by akcie začít prudce růst. Krosby ovšem dodala, že dnes nikdo neví, zda se Fed k takovému postupu přikloní. Rozhodující by tak nyní měl být zmíněný pokles marží, který v cenách akcií ještě není odražen. Piegza míní, že trhy stále podhodnocují potřebu zvyšování sazeb. Fed podle ní zvedne nakonec sazby na vyšší úrovně, než se investoři domnívají.
Piegza upozornila, že trhy momentálně počítají s obratem ve vývoji sazeb na konci roku 2023. Jenže podle ní bude Fed sazby zvedat na vyšší úrovně, než jsou nyní nastavena očekávání. A bude je tam možná držet déle, než se čeká. Krosby k tomu dodala, že významný bude pro další vývoj monetární politiky pracovní trh, protože Fed na něm chce dosáhnout rovnováhy, která by nezvyšovala inflační tlaky.
Piegza na závěr připomněla, že za vysokou inflací stály negativní tlaky na nabídkové straně ekonomiky, k tomu se ale na poptávkové straně přidávala expanzivní fiskální a monetární politika. Podle ní je přitom nyní fiskální politika stále uvolněná a jde proti snahám Fedu o snížení inflace. Jinak řečeno, ztěžuje Fedu jeho práci do budoucna. Krosby dodala, že tempo růstu peněžní nabídky klesá, ale podle ní musí klesnout ještě více.
Zdroj: CNBC