Čína je na cestě ke splnění svých cílů v oblasti větrné a solární energie o pět let dříve, než si stanovila. Podle zpravodajského serveru BBC News to v nové zprávě uvádí americká nezávislá skupina Global Energy Monitor (GEM).
Čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že Čína zdvojnásobí produkci energie získávané velkými větrnými a solárními elektrárnami na 1200 gigawattů do roku 2030, podle zprávy ale tohoto cíle dosáhne již v roce 2025. Autoři zprávy nicméně upozorňují na to, že v Číně roste zároveň počet uhelných elektráren, které jsou částečně zálohou pro nové větrné a solární elektrárny.
V prvním čtvrtletí letošního roku čínská solární kapacita v užitkovém měřítku dosáhla 228 gigawattů, což je více než ve zbytku světa dohromady, píše se ve zprávě. Tento typ zařízení je soustředěn především v severních a severozápadních provinciích země, jako jsou Šan-si, Che-pej či Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang.
Podle zprávy GEM rozestavěné solární elektrárny ke stávající kapacitě přidají dalších 379 gigawattů, což je třikrát víc, než se chystají přidat Spojené státy, a téměř dvakrát víc, než chystá Evropa.
Čína podle zprávy učinila rovněž obrovský pokrok v budování větrných elektráren, které nyní generují přes 310 gigawattů energie, což je dvojnásobek úrovně z roku 2017 a zhruba tolik, kolik vyrábí dalších sedm největších producentů větrné energie. V autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, v provincii Kan-su a při pobřeží navíc rostou nové projekty, které by ještě před rokem 2025 měly přidat dalších 371 gigawattů.
Zjištění skupiny Global Energy Monitor, jejíž práci podle BBC využívá například Světová banka či Mezinárodní agentura pro energii, jsou v souladu s dřívějšími zprávami a údaji čínské vlády. Podle nich by Čína mohla snadno překonat svůj cíl zajišťovat třetinu energetické spotřeby do roku 2030 z obnovitelných zdrojů, píše list The Guardian.
Druhá největší ekonomika světa Čína vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě a je zodpovědná za polovinu světové spotřeby uhlí. Čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2020 slíbil, že emise oxidu uhličitého budou kulminovat do roku 2030 a do roku 2060 země dosáhne uhlíkové neutrality.
Pokrok v rozšiřování obnovitelných zdrojů v Číně zpráva připisuje mimo jiné štědrým dotacím ze strany čínské vlády a také nařízením, jež mají vyvíjet tlak na firmy a provinční vlády.
V neděli Čína zahájila provoz největší světové elektrárny spojující výrobu solární a vodní energie. Elektrárna Kche-la (v anglickém přepisu Kela) se nachází na Tibetské náhorní plošině ve velké nadmořské výšce a ročně je schopna vyrobit dvě miliardy kilowatthodin elektřiny, což stačí k uspokojení energetické potřeby 700.000 domácností.
I přes zmíněné úspěchy není transformace čínské energetiky bez problémů. Rekordní vlny veder a sucha v posledních letech ochromily činnost hydroelektráren, což vedlo k nedostatku elektřiny. K nejistotě přispívala i zastaralá elektrická síť a nedostatečná flexibilita v přenosu elektřiny mezi regiony, uvedl The Guardian.
Více než tři čtvrtiny uhelné, větrné a solární energie je generováno na řídce osídleném západě Číny, většina energie se ale spotřebovává na tisíce kilometrů vzdáleném východě, napsal The Guardian.