Odlišný přístup centrálních bank v eurozóně a ve Spojených státech k úrokovým sazbám by mohl znamenat problém pro jednotnou evropskou měnu euro. Jestliže Evropská centrální banka (ECB) začne už v červnu sazby snižovat, jak avizovala, euro zřejmě oslabí, což prodraží dovoz do eurozóny. Tím se ještě více zkomplikují vyhlídky na růst ekonomiky bloku. Televizi CNBC to řekl hlavní ekonom společnosti Tressis Gestion Daniel Lacalle.
"Problém snižování
sazeb teď spočívá v tom, že ECB považuje silný kurz eura za samozřejmost. A pokud začne snižovat
sazby dříve než americká centrální banka (Fed), dává světu v podstatě signál, že
euro potřebuje oslabit,“ řekl ve čtvrtečním rozhovoru Lacalle.
Základní úrokové
sazby v eurozóně i v USA jsou nyní kvůli vysoké
inflaci na maximech. Míra
inflace už je sice letos výrazně nižší, než když byla v roce 2022 na vrcholu, v posledních měsících ale opět vykazuje známky mírného růstu. Z toho důvodu se Fed zatím zdráhá zahájit snižování
sazeb, jak původně předpokládal. Naproti tomu ECB stále počítá s prvním snížením
sazeb už v létě, pokud se nestane něco neočekávaného.
"A pokud
euro oslabí, účet za dovoz poroste, což růst eurozóny zkomplikuje," upozornil Lacalle. Pokud ECB
sazby skutečně sníží už v červnu, tak německé, francouzské ani španělské podniky to nepřiměje k tomu, aby si braly více úvěrů, protože malé snížení
sazeb není hnacím motorem poptávky po úvěrech, dodává ekonom.
Základní úroková sazba v ECB je teď na 4,50 procenta, zatímco hlavní
úrok v USA je v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. To je maximum za 23 let.
Euro se dnes krátce po poledni prodávalo zhruba za 1,0750
USD, a vykazovalo tak proti čtvrtečnímu večeru nárůst o 0,25 procenta. Začátkem roku bylo silnější a stálo více než 1,10
USD, než do poloviny dubna oslabilo k 1,06
USD. Za globální finanční krize v roce 2008
euro stálo i více než 1,50
USD, pak začalo s menšími či většími výkyvy setrvale klesat. Na podzim 2022 byl
dolar krátce silnější než
euro.
Poptávka po úvěrech vyjadřuje zájem o podnikatelské a spotřebitelské úvěry. "To, co dělá poptávku po úvěrech zajímavou nebo co vede k jejímu růstu, je skutečnost, že existují ekonomické a investiční příležitosti. Ty ale omezuje regulace a zavádějící energetická politika eurozóny," řekl ekonom. Mluvčí ECB se k tomu odmítl vyjádřit.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová v polovině dubna v rozhovoru na CNBC řekla, že centrální banka nadále počítá se snížením
sazeb v blízké budoucnosti, pokud se mezitím neobjeví něco mimořádného a nečekaného. "Potřebujeme si v tento dezinflační proces vybudovat trochu více důvěry, ale pokud bude ten vývoj podle našich očekávání, pokud v tom vývoji nenastane nějaký velký šok, pak směřujeme k okamžiku, kdy tu restriktivní měnovou politiku budeme muset zmírnit,“ řekla Lagardeová.
Inflace v eurozóně v dubnu zůstala na 2,4 procenta, a drží se tak nad dvouprocentním cílem ECB. Ekonomika se mezitím v prvním čtvrtletí vrátila k růstu,
hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, což je lepší výsledek, než čekali analytici.
HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku statistický úřad Eurostat zpřesnil na pokles o 0,1 procenta, v odhadu předtím uváděl nulový růst. To znamená, že eurozóna byla ve druhé polovině loňského roku v technické recesi.
Lacalle připomněl, že jedním z převažujících vysvětlení slabého růstu ekonomiky eurozóny jsou vysoké úrokové
sazby. "Zpomalení v eurozóně ale nemá se zvyšováním
sazeb absolutně nic společného," řekl ekonom. Příčiny problémů je podle něj nutné hledat v energetické politice Evropské unie, regulačních opatřeních a také v zemědělské politice bloku.