Spotřebitelské ceny v červenci vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, což znamená zvolnění meziroční dynamiky z 2,9 % na 2,7 %. To je zcela v souladu s tržním koncensem. Dochází tak k naplnění našeho základního scénáře pozvolného poklesu inflace z červnového vrcholu, který by měl pokračovat i v nejbližších měsících.
Statistický úřad dnes zveřejnil pouze předběžný odhad bez detailního pohledu do struktury, který bude zveřejněn v pátek. I v hrubých obrysech je však zřejmé, že sektor služeb zůstává hlavním ohniskem proinflačních tlaků. V červenci pravděpodobně výrazněji zdražila zejména oblast rekreace a kultury, pozitivní impuls ale zřejmě přetrval také u cen nájemného a nákladů vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné).
Rychleji rostly v červenci také ceny energií (+0,4 %), především zásluhou pohonných hmot, které reagovaly na zdražení ropy na světových trzích v důsledku dvanáctidenní války mezi Izraelem a Íránem. Naopak v meziměsíčním srovnání tentokrát zlevnily ceny potravin, alkoholu a tabáků (-0,4 %), které jsou od začátku roku extrémně rozkolísanou položkou.
Shrnuto, podtrženo, červencová inflace nepřekvapila a ani z pohledu ČNB se toho příliš nemění. Předpokládáme, že ČNB ponechá na čtvrtečním zasedání základní úrokovou sazbu na 3,5 % a zároveň své rozhodnutí doprovodí jestřábí rétorikou. Tento krok je trhy plně očekáván, a to i v reakci na nedávné komentáře členů bankovní rady o téměř jistém konci aktuálního cyklu uvolňování měnové politiky.