Švýcarsko, které v pátek během státního svátku nemile překvapilo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na zemi uvalil 39procentní clo, nyní svádí závod s časem. Tamní vláda má přibližně 72 hodin na to, aby se Spojenými státy uzavřela obchodní dohodu, protože ve čtvrtek 7. srpna mají vysoká cla oficiálně vstoupit v platnost.
Švýcarská prezidentka a ministryně financí Karin Kellerová-Sutterová v pondělí svolala mimořádné zasedání Spolkové rady Švýcarska (Federal Council), aby projednala, jak dále postupovat. Země helvétského kříže zůstala v Evropě osamocena, co se týče jednání s Trumpovou administrativou, protože Velká Británie i Evropská unie už se s USA dohodly.
Možná i proto byla Kellerová-Sutterová přes víkend tiskem kritizována za to, že dovolila Trumpovi, aby ji překvapil nepřipravenou. Nyní uvedla, že je připravena narychlo odcestovat do Washingtonu, pokud bude existovat šance na dohodu. „Nevylučuji takovou návštěvu, ale nejprve by se obě strany měly sblížit ve svých postojích,“ řekla deníku Schweiz am Wochenende.
Trumpova administrativa svůj páteční krok odůvodnila tvrzením, že Švýcarsko v podstatě ukradlo peníze USA, a proto by mělo být zasaženo celní sazbou odpovídající obchodnímu deficitu. To Kellerová-Sutterová označila za „absurdní“.
Podle údajů federálního úřadu US Census vykázalo loni Švýcarsko s USA obchodní přebytek ve výši 38 miliard dolarů, což byl 13. největší přebytek s největší ekonomikou světa. Švýcarský export do USA letos v dubnu po zavedení cel propadl, v červnu se však zotavil, což naznačuje, že obchod mezi oběma zeměmi zůstává silný.
"Viníkem" je zlato
Bloomberg upozornil, že Trumpova nespokojenost s obchodním deficitem USA vůči Švýcarsku pramení zejména z trhu se zlatem. Švýcarsko je totiž největším centrem rafinace zlata na světě. Žlutý kov v hodnotě miliard dolarů neustále proudí do země a ven, od dolů v Jižní Americe a Africe až po banky v Londýně a New Yorku, a to způsobuje velké výkyvy v obchodních bilancích země, i když samotným švýcarským rafinériím zlata jde jen velmi malá část z hodnoty obchodu.
V letošním prvním čtvrtletí dosahoval švýcarský vývoz drahých kovů přes 36 miliard dolarů, tvořil tak více než dvě třetiny obchodního přebytku Švýcarska s USA, vyplývá z údajů švýcarské celní správy.
Švýcarská národní banka se touto problematikou už letos zabývala a argumentovala, že nadměrný vývoz zlata do USA by neměl být zahrnut do analýzy obchodních vztahů mezi oběma ekonomikami.
Očekává se dohoda jako s EU
Pokud by cla zůstala na zmíněné úrovni, "odhadujeme, že to pro švýcarskou ekonomiku představuje celní šok ve výši přibližně 23procentních bodů, což ve střednědobém horizontu ohrožuje zhruba jedno procento jeho HDP,“ uvedl Jean Dalbard z Bloomberg Economics.
Zatím se ale očekává, že vláda dosáhne s USA lepší dohody. Švýcarský tržní index SMI sice v pondělí ráno klesal o 1,8 procenta, odpoledne už to ale bylo přibližně jen o 0,5 procenta. Z konkrétních akcií klesali zejména výrobci luxusních hodinek, pro které není americký trh zanedbatleným odbytištěm. Akcie Richemont odepisovaly 1,8 procenta, akcie 2,4 procenta, přičemž ráno byl jejich pád ještě výraznější.
„Očekáváme, že jednání přiblíží 39procentní švýcarskou celní sazbu k 15 procentům dohodnutých s EU,“ uvedli investiční stratégové společnosti Lombard Odier ve výzkumné zprávě. V případě nepravděpodobného scénáře – nevyřešení obchodního sporu – svou prognózu hrubého domácího produktu Švýcarska upraví.
Poslankyně Strany zelených Franziska Ryserová je rovněž pozitivní. Podle ní existuje naděje, že obě strany ještě najdou společnou řeč. „Na druhou stranu musíme z této situace vyvodit politické závěry a uznat, že – alespoň za Trumpovy administrativy – Amerika již není spolehlivým partnerem. To znamená, že bychom měli posílit spolupráci s EU a úžeji koordinovat své aktivity s našimi evropskými partnery,“ dodala.
Zdroj: Bloomberg, Reuters