Největší čínské solární firmy snížily v loňském roce počet zaměstnanců téměř o třetinu. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zprávy zveřejněné jednotlivými společnostmi. Důvodem je kombinace převisu kapacit, klesajících cen a tvrdé cenové války, která zasáhla nejen solární průmysl, ale i další odvětví, jako jsou elektromobily. Ve světě se ročně vyrobí dvakrát více solárních panelů, než kolik se jich využije. Většina z nich přitom pochází z Číny.
Počet zaměstnanců firem Longi Green Energy, Trina Solar, Jinko Solar, JA Solar a Tongwei se podle výpočtu agentury Reuters loni snížil zhruba o 81.000, což bylo 31 procent jejich pracovní síly. Reuters upozornil, že propouštění je v Číně politicky citlivým tématem, protože Peking považuje zaměstnanost za důležitý faktor sociální stability. Snížení počtu zaměstnanců tak nemuselo nutně znamenat pouze nucené propouštění, ale i přirozený úbytek zaměstnanců v reakci na snížení platů a pracovní síly.
Odvětví solární energie podle analytiků čelí poklesu od konce roku 2023. Loni se krize prohloubila a v letošním roce se situace dál zhoršuje. Od loňska ukončilo činnost přes 40 solárních firem, některé zkrachovaly, jiné pohltila konkurence. Příčinou je mimo jiné státem podporovaná investiční vlna mezi lety 2020 až 2023, kdy Peking odvrátil pozornost od klesajícího realitního trhu ke třem novým motorům růstu, za které označil solární panely, elektromobily a baterie. Výsledkem jsou přebytečné kapacity, pokles cen a loňská ztráta celého odvětví 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč).
Podle analytiků zatím není jasné, zda propouštění pokračuje i v letošním roce. Peking ale čím dál více naznačuje, že se chystá zakročit proti nadměrné kapacitě. Ceny polysilikonu, což je vysoce čistá forma křemíku, která se používá hlavně jako základní surovina pro výrobu solárních panelů a polovodičů, proto v červenci stouply o 70 procent. Ceny solárních panelů rostly mírněji.
Významný výrobce polysilikonu CGL uvedl, že velcí výrobci plánují založit kartel podobný Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), který by reguloval ceny a objem produkce. Zároveň vzniká fond v objemu 50 miliard jüanů (téměř 148 miliard Kč), z něhož se má odkoupit a uzavřít téměř třetina výrobních kapacit nižší kvality v tomto odvětví.
Čínský prezident Si Ťin-pching v červenci vyzval k ukončení - jak řekl - chaotické cenové konkurence a ministerstvo průmyslu krátce nato slíbilo uklidnění trhu a vyřazení zastaralých kapacit. Podle zdrojů agentury Reuters dostaly firmy v provincii An-chuej, která je centrem výroby solárních panelů, pokyn, aby nerozšiřovaly výrobní kapacity a odstavily linky s využitím pod 30?procent. Nové kapacity už letos údajně podléhají i neformálnímu schválení státním plánovacím úřadem.
Místní vlády v Číně podle analytiků váhají s razantním zásahem proti nadměrné kapacitě, protože jsou hodnoceny podle zaměstnanosti a hospodářského růstu. Nechtějí proto obětovat místní šampiony kvůli plnění cíle někoho jiného. Přestože centrální úřady volaly už v únoru po zastavení expanze, nové projekty letos dál vznikají, upozornil v červnu šéf společnosti Trina Solar.
Podle analytika společnosti Jefferies Alana Laua by podniky musely zrušit alespoň 20 až 30?procent výrobních kapacit, aby byly znovu ziskové. Čína se s nadměrnou kapacitou potýkala i třeba v ocelářství nebo cementářství, tak rozsáhlé ztráty, které zasáhly celé odvětví solární energetiky, jsou podle něj výjimečné. Srovnatelné jsou snad jen s realitní krizí, přestože velikost solárního průmyslu je pouze desetinová, uvedl Lau.